Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Four Girls 2. kapitola

08.05.2013 (07:30) • RaduCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1217×

2. kapitola

Pohled Edward

Ty holky byly opravdu divné, ani jedné jsem nemohl přečíst mysl, ale hlavně, když jsem je slyšel zpívat, věděl jsem, že to jsou Four Girls. Ten zpěv bych poznal všude. Naštěstí jsem nechal na chodbu nastavit kameru, abychom věděli, jestli za námi nejdou nějaké fanynky. Tak si počkáme, až vyjdou z apartmánu jako Four Girls, a bude to. Dneska v Laguně mají další koncert, takže za chvilinku musejí jít. Asi deset minut jsem čekal před obrazovkou s kamerovým záznamem. Otevřely dveře a vyšly na chodbu, ale nebyly Four Girls. Byly jako ty holky, co jsem včera při podepisování smlouvy o apartmánu viděl.

„Kluci, pojďte na chvíli do obýváku!“ zavolal jsem do našeho apartmánu. Než jsem se nadál, tak jsme všichni seděli v obýváku.

„Musím vám něco říct,“ oznámil jsem jim.

„Dobře, co?“ zeptal se Klaus a ostatní přikývli.

„Víte, jak ve vedlejším apartmánu bydlí ty čtyři upírky?“ řekl jsem jim a oni přikývli

„No, tak jsem slyšel, že jedna se do jednoho z nás zamilovala a dvou z nich se líbí dva od nás,“

 „Počkej, do kterých z nás se zamilovali?!“ vyštěkl na ně Damon

„To nevím, jenom jsem je slyšel. Ale myslím, že jsou Four Girls.“ Usmál jsem se. 

„No tak to je gól!“ řekl Jasper

„No, včera, když jsem podepisoval smlouvu, jsem je slyšel zpívat a říkal jsem si, že ten zpěv odněkud znám a taky znám,“ usmál jsem se. „No, tak jsem šel za nimi a ony se mi vysmály. No, ale něco mi říká, že to jsou ty, co zpívají v Laguně, oni jsou Four Girls,“ řekl jsem s nadějí v hlase, protože ty holky tam vždycky přišly a co dozpívaly, hned zase odešly. Damon někam zmizel, ale když jsem ho viděl jít ze svého pokoje s notebookem v ruce, tak mě to napadlo.

„Jak že se jmenují?“ zamumlal.

„Jak to mám, prosím tě, vědět?“ odsekl jsem mu

„No, tak se jdi kouknout na zvonek u jejich dveří,“ odsekl mi na oplátku Damon

Rychle bez odmlouvání jsem vypálil k jejich dveřím a koukl se na zvonek. Měly tam jenom jedno jméno, a to bylo Gilbertová.  Upíří rychlostí jsem doběhl k nám do obývacího pokoje a Damonovi řekl to jméno.

„Jedna se jmenuje Gilbertová. Ale nevím křesní jméno,“ řekl jsem mu narychlo. 

Damon začal ťukat do notebooku. Na Facebooku mu vylezl odkaz na nějakou Elenu Gilbertovou.

„To je ona, tu jsem tam včera viděl.“ Damon kliknul na její profil. Uviděl jsem její hezkou profilovou fotku. Byla tam jen ona, ale nás zaujala její úvodní fotka. Byly tam ty čtyři holky, co jsem včera viděl. Damon se na mě podíval s otazníky v očích.

„Jo, to jsou oni. Ty jsem tam včera viděl,“ odpověděl jsem mu na otázku, kterou jsem mu přečetl v myšlenkách.

Zjistili jsme, jak se jmenují ty upírky, co bydlí vedle nás. Bruneta s vlnitými vlasy se jmenovala Bella, malá s černými vlasy byla Alice a blondýnka byla Caroline a samozřejmě Elena. Podle Elenina profilu chodily na New York University, byly nejlepšími kamarádkami.

Damon zamumlal něco ve smyslu, že by Elena stála za hřích, a v jeho myšlenkách ji svlíkal. Otřásl jsem se. Damonovy myšlenky byly někdy až přehnaně nechutné.

„Alespoň víme, jak se jmenují. Jdeme teď do Laguny?“ zeptal se Klaus, ale jeho myšlenky mi napovídaly, že by se klidně celu věčnost koukal na tu Caroline.

„Já dneska nejdu. Musím si skočit na lov,“ odpověděl jsem mu.
„Já jdu s tebou, Edwarde,“ řekl Jasper
„Já osobně jdu do Laguny, jdeš teda taky, Klausi?“ koukl na něj Damon

„Jdu s tebou. Už jsem tam dlouho nebyl,“ zářivě se usmál Klaus.

Tak jsme se s Jasperem vydali na lov a Damon s Klausem autem do Laguny.

Pohled Bella

S holkami jsme se domluvily, že nás přeměním do podoby Four Girls až u mě v autě. Vykoupaly jsme se, nalíčily a oblékly. Vyšli jsme před dveře a holky se vydaly k autu a já jsem zamkla. Doběhla jsem za nimi a nasedla do auta, změnila naše podoby, vyjela.

V Laguně jsme byly za pět minut. Vystoupily jsme a šly se poupravit. Náš koncert začíná v šest večer, bylo teprve půl šesté, takže jsme měly čas.

Za půl hodiny

Tak, a jde se na to! Dneska zpíváme jenom s holkami, takže je to pohoda. Začínáme písničkou od Jordan Sparks - S.O.S. (Let The Music Play). Potom se mohl rozjet koncert v celé parádě.

Pohled Damona

Šel jsem se rychle převléct, abych mohl vypadnout s Klausem do Laguny. Podle Eda tam měly zpívat ty roštěnky od vedle, teda jestli to jsou oni. Když jsem přišel do obýváku, Klaus už čekal. Eda s Jazzem už tu nebyli a my mohli vyrazit do Laguny.

Za pět minut jsem stavil před Lagunou. Vystoupili jsme a vydali se ke V.I.P dveřím. Vešel jsem, Klaus byl asi někde za mnou, ale co, mně je to jedno. Došel jsem k baru a sedl si na stoličku. Nějaký cápek ohlásil, že za chvíli budou vystupovat Four Girls. Měl jsem tu poctu slyšet je jenom párkrát, ale pokaždé to stálo za to. Klause jsem viděl někde u podia. Vedle mě seděla nějaká slečna, hezká slečna, takže jsem měl co dělat, abych ji dneska dostal do postele nebo někam jinam.

„Ahoj, krásko, mohu vás na něco pozvat?“ zeptal jsem se slušně a nahodil oslnivý úsměv. Slečně začalo rychleji bít srdce, takže to zabralo. Je pro dnešní večer moje.

„Ale jistě, že můžete,“ odpověděla mi. 

„Barmane, dvě whisky!“ zavolal jsem na něj. Barman před nás postavil dvě skleničky s whisky. S tou holkou jsem začal flirtovat a prostě jsem upír, takže to nebylo těžké ji dostat. Než skončil koncert, zatáhl jsem ji na toalety a tam jsem se s ní prostě vyspal a konec. Vrátil jsem se na bar a koukal na ten koncert přede mnou. Musel jsem uznat, že zpívaly dobře, ne, dobře je špatný slovo, zpívaly výborně. Když koncert skončil, ty holky se uklonily, jedna se na mě podívala a usmála se. Ale kdyby to byl jenom normální úsměv, tenhle úsměv byl nádherná ozdoba na její tváři. Nakonec odešla do zákulisí. Kopl jsem do sebe zbytek whisky a šel hledat Klause. Hledal jsem ho asi tak půl minuty a možná to ani ne. Seděl v jednom zapadlém, černém boxu a něco popíjel, radši ani nechci vědět co. Sebral jsem ho a šel k východu, nastoupili jsme a vyjeli.

Domů jsme dorazili asi do pěti minut. Vystoupili jsme a šli ke dveřím, ale než jsem stihl otevřít před barák, přijel Aston Martin. Vystoupily nějaké čtyři holky a šly pomalu k nám. Usmály se a proklouzly dovnitř bez jediného slova. S Klausem jsme si vyměnili nechápavé pohledy. No, potom jsme vešli a zamkli. Vydali jsme se, ale na nás tam čekalo milé, nemilé překvapení.

„Nazdárek, bratříčkové,“ zavolal na nás Emmett, jeden z povedených bratrů. Povedených myšleno s hodnou dávkou ironie. Edward se zachichotal a Emm. Po něm střelil pohled s pozvednutým obočím.

3.kapitola

Doufám, že se vám to líbilo a budete číst dál. Kapitoly se budu snažit dodávat každý týden. Budu ráda za smajlíka i za komentář.
Děkuju. RaduCullen

Autor: RaduCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Four Girls 2. kapitola: