Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Falling star - 9. Loučení

23.04.2009 (19:13) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3135×

9) Loučení

Je pátek. Poslední den školy. Poslední den školy, tady ve Forks. V sobotu odpoledne odjíždíme. Dlouho jsem přemýšlela, co dám Lisse na památku, jelikož jsem ale byla s nápady v koncích, požádala jsem o radu Alici.

Ihned radostně souhlasila a ještě ve čtvrtek večer jsme se vydali do Los Angeles na nákupy. Chtěla jsem Lisse koupit něco, co by měla ráda a co byjí mě připomínalo. Dlouho jsme chodili po obchodech. Odmítla jsem šaty, panenky i cukrátka. Alice ze mě začínala být zoufalá, ale najednou m upoutalo něco ve výkladní skříni, kolem níž jsme právě procházeli. Zastavila jsem se. Uprostřed výlohy byl na tmavém polštářku položený stříbrný řetízek. Na něm viselo jemně zdobené stříbrné srdíčko. Na nic jsem nečekala a šla jsem rovnou dovnitř. Periferním viděním jsem si viděla, že si už  i Alice všimla, že s ní nejdu a s úsměvem vešla za mnou do krámu. Požádala jsem prodavače, jestli bych se na něj mohla podívat. Podal mi ho, velmi neochotně. Bylo mu jasné, že holčina jako já si u něj sotva něco koupí. Jak moc se mýlil. Jakmile jsem ale měla řetízek v ruce, byla jsem přesvědčená, že to je to, co jsem hledala. Obrátila jsem ho v dlani. Na zadní straně byl nápis: Friends forever (přátelé navždy). To bylo ono. Alice se na mě usmála. Mezitím si stihla vybrat náramek a náušnice. Prodavač povytáhnul obočí, když jsme šperky položili na pult a řekl částku, nad kterou se mi silně zatočila hlava. Alice mu s úsměvem podala kreditku a bylo to. Odcházeli jsme obě spokojené. Lissa bude mít radost, tím jsem si byla jistá.

S těžkým srdcem jsem jela ráno do školy. Jasper se mě snažil alespoň trošku utěšit a Emmett se snažil být vtipný. Bohužel ani on mi dneska nedokázal zvednout náladu. Jako tělo bez duše jsem se loudala do školy.

Lissa ke mně přiběhla, jakmile mě spatřila. Objala mě a vypadala, že mě už nikdy nepustí. Překvapeně jsem jí objetí opětovala. Když mě pustila, vytáhla jsem z batohu můj dárek na rozloučenou, který jsem vlastnoručně zabalila do světle modrého papíru s velkou bílou mašlí. Podala jsem jí ho. Netrpělivě roztrhla balicí papír, otevřela krabičku a překvapením vykulila oči. „Ten je pro mě?" Usmála jsem se a přikývla. Vzala jsem náhrdelník z krabičky a připnula jsem jí ho na krk. Obrátila srdíčko. „Přátelé navždy." Do očí se jí nalily slzy „Ach Ness, nejraději bych jela s tebou. Mám tě ráda." Znovu mě objala a pak rychle běžela k lavici. Než jsem došla na své místo, už byla u mě. „Já pro tebe taky něco mám." „Ale Lisso, nic mi dávat nemusíš." Věděla jsem, že jsou na tom s penězi hodně špatně a nechtěla jsem od ní žádný dárek. Oddychla jsem si, když jsem zjistila, že mi podává pouze papír s nějakou kresbou. Podala mi ho. Na obrázku jsme byli my dvě, jak se držíme za ruce a jsme spolu někde u moře. Zapadající slunce vrhalo přes moře červenou záři a okolo nás byla obrovská písečná pláž. Kreslila nádherně. „Je to krása." Zajíkla jsem se. Lissa se usmála. „Už si šetřím a až budu mít hodně peněz, tak si někam spolu vyjedeme jo?" Začala plánovat. Tohle jsem jí mohla slíbit, sice ne někde na slunečné pláži a asi za hodně dlouho, ale dalo by se to uskutečnit. „Dobře, jen ty a já." Usmála jsem se.

Vyučování skončilo strašně rychle a bylo na řadě loučení. Lissa se mi rozbrečela na rameni a já měla co dělat, abych nezačala taky. „Určitě pokračuj v malování, jde ti to skvěle." Uslzeně se na mě podívala. „A napíšeš mi?" „To víš, že ti budu psát. Tak často, jak jen budeš chtít." Usmála jsem se na ní. Neboj, nevidíme se na posledy, já zase někdy přijedu." Slíbila jsem.

Řekli jsme si naposledy ahoj a já nasedla k mamce do auta, zamávala a odjela. Stála tam, v pěstičce svírala přívěsek řetízku a mávala, dokud jsme jí nezmizeli z dohledu. Smutně jsem hleděla z okna. Taťka mě objal. „Zvládla jsi to skvěle."

Ten večer jsem šla spát brzy. Uložila jsem Lissin obrázek do knížky a tu si nachystala k věcem, připraveným na stěhování. Zítra bude velký den. Naposledy jsem se zadívala z okna na oblohu plnou hvězd. Zamrkala jsem v přívalu slz. Nikdy na ní nezapomenu. Objala jsem polštář rukama a ponořila se do neklidného spánku.

Zdál se mi sen. V tom snu jsem byla dospělá a společně s Lissou jsme se procházeli po pláži ve stínu stromů. Šli jsme ruku v ruce, a když jsme vstoupili do slunečního světla, objevila se záře. Ale ta nepocházela z mojí kůže, pocházela z nás obou. Udiveně jsme na sebe pohlédli, oči plné děsu. S křikem jsem se probudila.

Všichni, co jste vydrželi až do konce, prosím napište komentář! Díky ;)

Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Falling star - 9. Loučení: