Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Esmé! Where are you? - 8. kapitola

Bella and Edward


Esmé! Where are you? - 8. kapitolaMinulý díl z pohledu Esmé. Plus bonus, plánování plesu. Jaké jsou reakce Esmé na všechny ty potíže? Proč shodí Carlislea na zem? Proč má Carlisle propisku s králíčkem? Přeji příjemnou zábavu.

Pohled Esmé

Při pohledu na tu ohořelou trosku, která dříve byla autem, se mi málem zamotala hlava. To, že udělala má Bellinka? Carlisle se na mě usmál. Má přirozená reakce mi radila, abych mu úsměv opětovala, ale já si vybrala druhou možnost, zavrčela jsem. To ho odradilo od nějakých trapných hlášek a společně jsme se vydali do ředitelny.

 

 

„Obě dvě běžte čekat na chodbu. Musím si promluvit s vašimi rodiči,“ přikázala jim ředitelka. Pohledem jsem propalovala Bellu, ta zarazila svůj pohled do země a tak odešla z místnosti. Posadila jsem se na židli a Carlisle mě napodobil.

 

„Mohli byste mi vysvětlit, jak vychováváte své děti, že jedna mlátí na potkání a druhá podpaluje auta?“

 

 

„Má dcera nemlátí bezdůvodně a Bella určitě musela být vyprovokována, aby něco takového udělala a pokud se ptáte na výchovu. Nevím, jak vychovává Esmé, ale já svou dceru vždy učil, ať si nikdy nenechá od nikoho srát na hlavu,“ obhajoval svoji dceru Carlisle. Dostala jsem vztek, jak si ta buchta opovažuje mi kecat do výchovy, ví vůbec, že bych jí mohla během sekundy utrhnout hlavu?!

 

„Nenechám si od ženské, jako jste vy kecat do výchovy svého dítěte. Máte děti? Ne, tak mlčte. To, že Bella udělala něco takového, je opravdu strašné, ale určitě k tomu měla závažný důvod a to samé si myslím o chování Alice, takže byste nám laskavě mohla říct, jak to vidíte s jejich trestem. Oba máme na práci hodně důležitou věc, zachraňování životů, takže to urychlete,“ křikla jsem na ni. Carlisleovi málem vypadly oči z důlků, jak se snažil pobrat moje slova.

 

„Díky tomu, že pan Cullen věnoval naší škole vysokou peněžní výpomoc, přehlédneme to a obě dívky mohou zde dál studovat, ale bude vás to něco stát, oba.“ Super, takže díky tomu, že si Carlisle podplácí školu tak moji dceru nevyrazí, bezva! Kdy mu mám poslat děkovný dopis?  Nebo dárkový koš plný veverek a křečků?!

 

 

„Co?“ pronesli jsme naráz.

 

 

„Škola jako každý rok pořádá ples pro rodiče se svými dětmi. Vždy se jedná o dva nejvyšší ročníky. Jelikož vaše dcery patří mezi ně, nařizuji vám, abyste se o to postarali. Organizace, program, výdaje, to všechno padá na vaše hlavy. A k tomu si připočtěte auto a pojištění, které budete muset vyplatit tomu klukovi. Můžete jít. Pokud s tím nesouhlasíte, vaše dcery už se nemusí obtěžovat sem chodit.“

 

Oba jsme souhlasili a vyšli z ředitelny dřív než by si na nás připravila něco daleko horšího. Alice se vrhla na Carlislea.

„Ty, Bella a Esmé! Všechny tři do tvého auta a bez debat. Jestli uslyším nějaké slovíčko odporu, tak si mě nepřejte.“ Vypadal jak bůh pomsty. Málem jsem se ho začínala bát.

„Carlisle…“ snažila jsem se ho krotit.

„Esmé! Řekl jsem bez debat!“ Tak teď jsem si mále cvrkla, ještě že upíří nemusí na malou nebo počůrávat se do kalhotek. Poslušně jsme všechny tři nasedly do auta.

 

V domě si sedly obě ty naše rebelky vedle mě. Carlisle si stoupl před nás.

„Jsem starší, proto začnu první,“ promluvil ke mně. Jen jsem pokývala, jak nějaký osel. I když do osla jsem neměla daleko.

„Alice a Bello, mohly byste mi říct jednu věc?“ promluvil zase tím svým vážným hlasem.

 

„Pane Cullene, já se moc omlouvám i za ten včerejšek. Alice mě jen bránila, pokud chcete někoho trestat, tak mě a ne ji,“ omlouvala se mu vyděšeně Bella. Carlislea překvapila její reakce, jeho výraz byl o trošku přátelštější.

„Neomlouvej se. Nechci nikoho trestat, znám Alice a vím, že to muselo být hodně vážné, když udělala to, co udělala. Chtěl jsem se zeptat, jestli to stálo za to.“ Co? Jestli to za to stálo? Samozřejmě, že to za ty prachy muselo stát! Křičela jsem v duchu. Proč musí být ten chlap, jako dítě?

 

 

„Tati, měl jsi to vidět, já mu uštědřila pár dobrých ran. On potom řekl něco pěkně hnusného, Bellu to naštvalo, vzala čistý alkohol, polila jím jeho auto a zapálila to, bylo to úžasné!“ ječela nadšením Alice. Jablko nepadlo daleko od stromu. Celkem hodně by mě zajímalo, jak se chová její matka, je stejně pošahaná, jako oni? Ne, to asi ne, i když vzala si Ara. Přestala jsem uvažovat nad takovými blbostmi a obořila se na Bellu. Teď začínám kázat já!

 

 

„Cože? Bello, to si ze mě děláš srandu? Jsi normální, víš, co se ti mohlo stát? A ty Carlisle, takhle ty vychováváš svoji dceru?  Podporuješ ji v jejích bláznivých nápadech? Jsi psychicky zdravý?“ Vždyť se jim oběma mohlo stát tolik věcí. Nejsou nesmrtelné a nezranitelné jako my. To se mám strachovat jen já? Naštěstí se jim nic nestalo! Málem jsem přestala dýchat, když jsem se to dozvěděla.

 

 

„Esmé, uklidni se, ano? Mám ji snad zmlátit za to, že se bránila? Mám na ni ječet! To stejně ničemu nepomůže, ona dobře ví, že to nemá dělat, ale sama určitě víš, že po světě chodí lidi, kteří si takové chování zaslouží. Nekřič na Bellu, jestli to vadí, tak já to auto zaplatím.“ Já to chápu Carlisle! Ani nevíš, jak moc dobře to chápu a taky souhlasím s tím, jak se zachovaly, ale musím mít taky nějakou tu autoritu a odpovědnost. Místo, abych mu řekla to, co si myslím jsem mu sdělila něco úplně jiného.

 

 

„Vadí? Zničila auto za půl milionu dolarů! A jako bonus, mám s tebou uspořádat ples pro ty tupce v tomto městě, kterým každý den zachraňuješ v nemocnici jejich zadky!“

 

 

„Říkám, že to zaplatím, klidně zaplatím vše, hlavně se už uklidni.“

 

„Na to zapomeň, to auto platím já, moje dcera ho zničila, slyšíš, moje!“

 

„Fajn hlavně se z toho nezblázni.“

 

 

Obě holky sledovaly naši hádku. Přestali jsme se navzájem zabíjet pohledy a Carlisle se otočil na holky.

 

 

„Bello a Alice, slibte mi, že už nebude žádné pálení a ani bitky minimálně tento rok, ano?“

 

„My ti to slíbíme, ale co, když bude zase provokovat, tati?“

 

„Potom zavoláš mně a já si to s ním vyřídím sám a svým vlastním způsobem.“

 

„Aha, už jsem si říkala, kde se Alice naučila bít,“ odvětila jsem jedovatě.

 

„Ne, Esmé, nezbil bych ho. Pěkně bych si to vyřídil s jeho rodiči a nakonec by dopadl tak, že by skončil jako uklízeč záchodu někde u benzínky.“ Chtěla jsem mu do jeho krásných očí říct, co si o tom myslím, ale zarazila jsem se. Opravdu jsem si pomyslela, že jsou krásné?! Ne, to teda ne!

 

„Zvedej se, milá dámo, jedeme domů.“

 

„Mami, já nechci, stejně tu mám dnes přespat, pamatuješ?“

 

„A ty, potom všem, co jste dneska provedly, chceš ještě tady zůstávat? Ani omylem!“

 

„No tak, Esmé, nech ji tady. Bella u nás přespí a my dva se můžeme vrhnout na to plánování plesu, čím dřív to budeme mít za sebou, tím líp, ne?“

 

„Dobře, ale obě budou pomáhat, přece jen si musí nějak odpracovat ty škody, které způsobily.“

 

„S tím naprosto souhlasím.“

 

 

 

Alice a Bella se sebraly a odešly nahoru, pravděpodobně k Alice do pokoje. Podívala jsem se na Carlislea usmíval se na mě.

 

 

„Co je?“ ptala jsem se ho nechápavě.

 

„Dnes jsem tě dvakrát donutil mě poslechnout! Nádherný den.“  Výhružně jsem na něj zavrčela, znovu se zasmál. Vzal mě za ruku a táhl mě pryč.

 

 

„Kam jdeme?“

 

 

„Do mé pracovny.“

 

 

Prudce jsem zastavila. On to nečekal a spadl na zem. Tomu jsem se zasmála já. Naštvaně se vyhrabal ze země.

 

 

„Kde jinde to chceš plánovat? Myslíš, že se tě pokusím znásilnit nebo zabít? To první by tam šlo, ale to druhé? Jedině, že bych na tebe zaútočil horou knih nebo sešívačkou!“

 

 

„To asi nehrozí,“ řekla jsem a podala mu ruku.

 

 

„Ne, to nehrozí! Já mám své knihy rád a sešívačku taky, prožili jsme spolu hodně zajímavých let, několikrát mi i zachránila život.“ Zasmál se a já taky. V jeho přítomnosti to ani jinak nejde. Neustále se musí smát těm jeho přihlouplým kecům.

 

 

 

V pracovně jsem si sedla do křesla a čekala, co bude. Carlisle otevřel jeden ze šuplíků u svého stolu a vytáhl stoh papírů. Hodil je na stůl, sedl si do židle, vytáhl propisku s králíčkem na konci a začal psát.

 

 

„Musíme zařídit všechno, takže pozvánky, hudbu, občerstvení, zaměstnance, výzdobu a takové ty blbosti. Zbytek je na tobě, nemám cit pro barvy.“ Podal mi papír, propisku a usmál se na mě. Vzala jsem si to a položila na stůl.

 

 

„Jak nemáš city pro barvy? To je mužská výmluva? Na to zapomeň, jedeme v tom společně, takže žádné ulévání.“

 

„Já se nechci ulívat! V té celé organizaci ať ti pomůže Al. Ona je do takových věcí maniak, já budu šeková knížka.“

 

 

„Když myslíš, ale snad se toho plesu účastníš. Nenecháš mě v tom samotnou?!“

 

 

„Esmé, to bych nikdy neudělal, víš, kolik tam bude pěkných svobodných maminek, které budou chtít trošku rozveselit a pokud vím, tak ty nejsi lesba.“

 

 

„Ha ha. Velmi vtipné, stačí, když mi budeš krýt záda u ředitelky, dál mi je jedno, co budeš dělat. Klidně se vyspi s celou populací zde, jen ať se toho plesu zúčastníš.“

 

Snažila jsem se mluvit naprosto neutrálně a nezaujatě, ale jakmile řekl, že tam bude dost svobodných matek, píchlo mě u srdce. Chtěla jsem, aby byl na plese se mnou ne s nějakou ubohou pipinou z města, která si myslí o sobě, že je tou nejlepší. Možná, kdybych se k němu začala chovat líp a vstřícněji. Ne! Žádné takové, Carlisle je úplně něco jiného a ty ho přece nesnášíš! Udělej si laskavě pořádek v té svojí hlavince! Křičelo mé já a já mu dávala za pravdu. Najednou se začínám bát, že se mé srdce probouzí, nemohu přece ke Carlisleovi cítit lásku, to je nemožné. Vždyť on je…

 

 

„Esmé? Jsi v pohodě nebo tě popadlo plesové kóma?“ mával mi před očima Carlisle.

 

„Nic mi není, jen jsem se zamyslela nad jednou blbostí.“

 

„Jakou? Víš, že jsem na blbosti expert.“

 

„Kdybych ti to řekla, musela bych tě zabít,“ odvětila jsem mu se smíchem, ale uvnitř jsem se cítila mizerně.

 

 

 

Vždyť on je… Naprosto dokonalý! Kdyby jen nestrkal všude toho svého ptáka.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Esmé! Where are you? - 8. kapitola:

 1
3. bellacullen
17.11.2014 [8:09]

Super kapitolka...
Esme je takový Emoticon
Skvele. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.01.2012 [17:23]

KatariEsmeCullenHele proč vždycky, když o čtu... se stejně válim smíchy na zemi...??? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Já jenom, že by mně to zaajímalo víš...!? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Mno jo... bože já miluju jeho kecy... y sou nej.... a Es jak ho stírá.... ách.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

06.11.2011 [16:24]

SolisUmbraMno... Sem z cela unesena!!! Dokonalé.. A Esme sa riadne rachla!!! Som Happpíííííííííííííííííí!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!