Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward kdo? Swan? - 31. kapitola

01.02.2012 (19:15) • DyDy • FanFiction na pokračování • komentováno 21× • zobrazeno 2804×

„Jsi těhotná,“ usmál se na mě Carlisle a mně spadla brada dolů. Nikdy jsem moc nechtěla děti, ale teď, když jsem jedno čekala, nemohla jsem nemyslet na malé hezoučké botičky, dupačky. Z mé euforie mě vytáhl Edward, který seděl ztuhlý na křesle. Ostatní se ho snažili „probudit“. Vypadalo to, že to s ním za chvíli sekne. Emmett z prvního patra zareagoval a přinesl sklenici vody.

„Edwarde?“ oslovila jsem ho. Nic. Bála jsem se jeho reakce.

„Je v šoku,“ usmál se Emmett. Sklenici nahnul a vyhodil obsah na Edwarda. Voda ho probudila a on si začal stírat kapky vody z očí. Emmett ho vytáhl do stoje a objal ho.

„Oplodnit upíra, dokáže jedině borec,“ smál se na něho. Edward vykulil oči, šáhl do zadní kapsy od kalhot a vytáhl cigarety. Alice mu pohotově podala zapalovač. Věděla jsem, že s tím nepřestal. Chtěl si zapálit, ale Rose mu v tom zabránila.

„Kouř nedělá děťátku dobře,“ vynadala mu. Usmál se.

„To je pravda,“ souhlasil s ní a začal se blaženě usmívat. Pak se ke mně rozběhl. Vzal mě do náruče a začal se mnou točit dokola.

„Ehm, Edwarde, mohl bys přestat,“ řekla jsem. Snažila jsem se mu neohodit záda a pak mě pustil.

Edward:

Věděl jsem, že nikdy děti mít nebudu. Zamiloval jsem se a otiskl do upíra. Nějakým zázrakem se to ale stalo. Nikdy jsem si nepředstavoval, že budu mít dítě už v tomhle věku. Nějaký čas mi z toho nebylo dobře. Každý jiný kluk v mém věku propaří noci v klubech a každé ráno skončí s jinou dívkou a pak nezná ani jejich jména. To jsem už ale nebyl já. Našel jsem si střed vesmíru.

„Oplodnit upíra, dokáže jedině borec,“ vysmíval se mi Emmett. Potřebovala jsem kouř. Bylo mi teď jedno, že mě to provaří a ukáže se, že jsem nepřestal.

„Kouř nedělá děťátku dobře,“ řekla Rose a vytrhla mi cigaretu z ruky. Ihned jsem krabičku vyhodil z okna. Stejně se Bella nemění a ty se měnit budeš muset pořád, abys nezestárl. Měl bys dítě v tomhle věku tak i tak. Bude to krásná holčička po Belle. Budeš od ní odhánět všechny kluky.

„To je pravda,“ usmál jsem se. Vzal jsem Bellu do náruče a točil se s ní dokola.

„Ehm, Edwarde, mohl bys přestat?“ Najednou jsem si všiml jejího zeleného obličeje. Pomalu jsem ji položil na zem. Bella se otočila na ostatní a vyhnala je ven. Polkla a podívala se mi do očí. „Edwarde, já nevěděla, že by se něco takového mohlo stát. Viděla jsem, jak jsi na to zareagoval. Ty to dítě nechceš,“ zasekla se na poslední větě a sklopila pohled.

„Bello, byl jsem jen překvapený. Myslel jsem si, že dítě mít nikdy nebudeme. Myslel jsem, že ho mít nemůžeme, mýlil jsem se a jsem šťastný,“ pronesl jsem a zvedl jí bradu palcem. Na tváři se jí rozléval úsměv. Přiblížila se ke mně rty a já je sladce ochutnal. V té chvíli se ozvalo první lehké buch-buch. Okamžitě jí zněžněly oči a položila si ruku na břicho. Její teplou ruku jsem zakryl svou dlaní a fascinovaně poslouchal – jak srdce malého, tak i srdce mé lásky.

xxx

Seděl jsem na sedadle Volva a přijížděl k Bellinu domu. Byl jsem ve škole. Jelikož se o mě Bella bála, podstrčila mi Volvo. Přerušila studium a zůstávala doma. Nechtěli jsme nic riskovat kvůli těhotenství. Chtěl jsem být celou dobu u ní. Ona ale tvrdila, že ona už má pár středních úspěšně dokončených a tak nemusí. Já ale ještě nemám žádnou.

V jednou jsem souhlasil, musel jsem se vzdělávat, nechtěl jsem, abychom byli závislý na penězích Belliných rodičů.

Sáhl jsem si do riflí a znovu se podíval na prsten, který jsem vybral v jednom zlatnictví. Dneska byl ples, rozhodl jsem se tam vzít Bellu a požádat ji o ruku.

Byl jsem si s tím stoprocentně jistý. Věděl jsem, že jinou, než Bellu, už nebudu nikdy chtít. Tak proč ztrácet čas? Teď se dokonce i ukázalo, že budeme brzy tři. Pokud tedy nepočítám dalších 6 upírů, co se od nás nehnou.

Jedna věc mi ale lámala hlavu. Jak ji mám požádat o ruku? Obyčejně v restauraci se sklenkou kvalitní krve? Bylo to - technicky vzato - místo našeho prvního rande. První rande, když jsme šli každý s někým jiným, ale pak se k sobě dostali. Každá dívka touží o perfektním požádání. Mělo by to být něco nepřekonatelného, romantického, jedinečného. Vypráví o něm pak svým kamarádkám, dětem. Mohl bych se možná podívat na Google? Nebo upíří dívka nemá tak vysoké nároky?

„Prostě si, Edwarde, klekneš na jedno koleno, vyndáš krabičku s prstenem a zeptáš se jí.“ Zavřel jsem krabičku a vrátil ji zpět do kapsy. Odbočil jsem k vile Cullenových.

„Ahoj,“ vítala mě ve dveřích ihned Bella. Třemi dlouhými kroky jsem překonal vzdálenost mezi námi. Přitiskl jsem se na její hladké rty. Položil ruku na bříško a lehce ho pohladil. Těhotenství na něm nebylo ještě vůbec vidět.

„Jak ses tu měla?“ zeptal jsem se a posadil se s ní na pohovku. Ruce si obmotala okolo mého krku a opřela se čelem o mé.

„Chyběl jsi mi,“ zašeptala. Usmál jsem se na ni a začal ji hladit na zádech.

„Ty mně víc,“ zašeptal jsem nazpátek a zkousl jí ušní lalůček. Zachvěla se. Miloval jsem, jak teď její tělo na mě reagovalo. Srdce jí chtělo vytlouct díru do žeber. Dech se jí zrychlil. Vrhla se na mé rty a já jsem jí vycházel vstříc.

„No tak, Bello, Edwarde, nestihnete to,“ řvala na nás Alice z poschodí. Jak já ji někdy neměl rád. Bella se rezignovaně odtáhla, vzala mě za ruku a vytáhla do svého pokoje. Na posteli už leželo oblečení ve vaku. Bylo úplně nové, nikdy jsem neviděl, že by Alice na sebe vzala cokoliv znovu.

Bella si sundala tričko a potom tepláky. Já zůstal stát jak přimražený a hltal jsem ji. Každičkou část jejího těla. Potřeboval jsem ji. Dneska jsem měl ale jiné plány. Otočila se. Usmála se, když viděla, jak na ni civím. Tak ona se mi bude smát? Rychle jsem si svlékl černé tričko a nenápadně k ní popošel. Hypnotizovala moje tělo, nebyl jsem jediný závislý. Nemohl jsem potlačit úsměv, co se mi začal rýsovat na tváři.

Rozhodně tu musím znovu poděkovat za komentáře. Tolik komentářů, co jste mi tu zanechaly u minulé kapitolky, jsem neviděla už rok. Vážně jste mě potěšily. Chcete povídku ještě zamotat, nebo už ji navést ke konci? Ještě Vás  baví? :)

Autor: DyDy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Edward kdo? Swan? - 31. kapitola: