Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dvě podoby lásky - 5. kapitola

Dvě podoby lásky - 5. kapitolaDebbie a Cullen, já a čeština...

5. kapitola

Jestli si někdo myslí, že když váš šéf "chodí" s vaší kamarádkou a spolubydlící v jedné osobě, je to výhoda, tak je na velkém omylu. To, že spolu Cullen a Debbie spali, chození pro ně bylo hodně nadnesený výraz, mi bylo spíš na škodu. Nevím proč, ale Cullen na mě byl ještě milejší než předtím. Felipe mi vysvětloval, že jeho bratr má prostě krátkodobé známosti, se kterými si rád užívá a Debbie je prostě jednou z nich. Prý to určitě nebude dlouho trvat a bude po všem.

Zatímco on na mě v práci vrčel pokaždé, když mě zahlédl, Debbie o něm doma pěla ódy. Edward ji vzal tam a pak tam a ještě taky támhle. Podle toho, jak to podávala, by se dalo usuzovat, že je to Bůh. Ale opak byl pravdou. Byl to ďábel. Možná měl pěknou tvářičku, ale za ní se skrývalo něco neuvěřitelného. Jak může být mladý člověk tak neskutečně protivný?

Jestli jsem se bála, jaké bude setkání s Felipem po té naší schůzce, nebylo to nic proti tomu, jak jsem se obávala Cullenovy reakce na to, že jsem byla venku s jeho bratrem. A tato obava byla na rozdíl od té první oprávněná.

Měla jsem to prostě spočítané. Lezla jsem za Felipem jen proto, že jsem chtěla získat výhody a lepší postavení ve firmě, byla jsem úplně blbá a Felipe mě přijal jen pro můj krásný úsměv, který jsem beztak neměla. Tohle byla jistojistě Cullenova definice toho, co se právě dělo. A přesně podle toho se taky choval. Nic naplat. Nemohla jsem říct ani ň, protože se po mně nijak viditelně nevozil. Prostě mi dával rozkazy a příkazy, které bylo velmi těžké splnit.

No řekněte, kdo by přeložil článek do nějaké češtiny, o které ví velký kulový. Ani google na to nestačil a ten ví všechno. Nejdřív jsem si myslela, že si ze mě dělá srandu. Ale ne. Prý máme klienta, který expanduje do Evropy, a tak musí být reklama v češtině. O Čechách jsem věděla jen to, že jsou dobří v hokeji, a to mi vážně nepomůže.

Reklama nebyla dlouhá. Ale… Byl to porod. Nikdo mi nedokázal pomoct, a když jsem nesla Cullenovi výsledek své skoro dvoudenní práce, bylo to přesně sedm řádků, bylo na něm vidět, jak moc mi věří.

„Tak ukažte.“ Vyrval mi z rukou desky, položil je na stůl a otevřel. „Děláte si srandu?“
„Ne, proč?“ Za svou prací jsem si stála. Snažila jsem se, no.
„Tohle nemůžu přečíst ani sám.“
„Tak to asi neumíte česky,“ popíchla jsem ho. Můj nápad to nebyl. Já mu říkala, že tohle neumím. „Měl byste si najmout překladatele.“
„To, že chodíte s mým bratrem, vám nedává právo být takhle drzá.“ Vytočila jsem ho.
„To je jedině dobře, protože s vaším bratrem nechodím. A aby bylo jasno, to že vy jste můj šéf, taky neznamená, že se mnou můžete jednat jako s naprostým debilem.“
„Nejednám s vámi jako s debilem.“ To slovo schválně protáhl. „Jednám s vámi jako s každým jiným zaměstnancem, tak si laskavě nestěžujte a teď zmizte. Musím předělat to, co jste vy podělala.“
„Lepší něco podělat, než to vůbec nezkusit.“ Se zadostiučiněním, protože mám poslední slovo, jsem za sebou práskla dveřmi.

„Ten…“ Nemohla jsem najít to správné slovo, kterým bych ho pojmenovala. Nechtěla jsem urážet zvířata ani nic jiného. Měla jsem ho po krk, plný zuby.

S Felipem jsem nechodila. Nebyli jsme ani na druhém rande. Práce, škola, na víkend jsem konečně jela domů za tátou a dobře jsem udělala. Prostě nebyl čas. A on mi tu ještě říká…

Pěnila jsem a celou cestu chodbou funěla jako lokomotiva.

„Co se stalo?“ Felipe vyšel z mé kanceláře a s obavami si prohlížel ten dým za mnou.
„Tvůj bratr,“ zavrčela jsem. Na víc se neptal. Bylo mu to jasný.
„Právě jsem tě hledal. V pátek kino a večeře.“ Rande? Myšlenky na Cullena jsem hodila za hlavu a usmála se na Felipeho.
„Další rande?“
„Jistě. Přece sis nemyslela, že zůstane jen u jednoho.“ Rozhlédl se, jestli někde někdo není, a když zjistil, že je všude mrtvo. Objal mě jednou rukou kolem pasu a druhou mi položil na tvář.
„Na pracovišti?“ vydechla jsem omámeně.
„Na pracovišti je to nejlepší.“ A pak mě políbil. Krásně, něžně, jak to umí jen on. Objala jsem ho kolem krku a přitiskla se víc k němu.

„Ehm, ehm,“ ozvalo se odkašlání. Okamžitě jsem Felipeho pustila a bývala bych od něj odskočila, kdyby mě stále nedržel ve své náruči.

„Mně se nelže, Swanová,“ pronesl jeho bratr autoritativním hlasem a probodával mě zúženýma očima. No skvělý, pomyslela jsem si. A tohle se musí stát zrovna mně. „Máš na víc, brácho,“ poznamenal a i s kufříkem pokračoval v cestě.

„Co to děláš?“ vyjela jsem na Felipeho.
„Co by, dávám najevo, jak se věci mají.“ Pokrčil rameny jakoby nic a propletl si prsty s mými. Vytrhla jsem se mu.
„A to musíš zrovna před ním? Před chvílí mu tvrdím, že mezi námi nic není a teď…“ Rozhodila jsem ruce a v hlavě si představovala, co všechno mi může Cullen provést.
„A teď už je. Jestli chceš, promluvím s ním. Dá ti pokoj,“ navrhoval.
„Ne, ani náhodou. Zvládnu to sama, nepotřebuju, aby se o mě někdo staral,“ odmítla jsem ho striktně. Kdyby se za mě šel Felipe přimluvit, bylo by to ještě horší, tím jsem si byla jistá.
„Tak už se nezlob,“ snažil se mě Felipe ukonejšit pohlazením a polibkem kamsi na ucho. Tála jsem. Byla jsem prostě ženská a on zatraceně hezkej chlap.

ȵȵȵȵȵ

Debbie byla ztracená. Možná chvilkově, ale totálně. Nebyla chvíle, aby nebásnila o panu dokonalém. Na mé protesty, že k dokonalosti má trochu daleko, vůbec nedbala. Prý musí být v práci pod obrovským tlakem, a tak není divu, že občas trochu vypění, ale v posteli… Ne, na to nechci ani pomyslet. Scházeli se u něj v bytě, prý nějaký luxusní apartmá, co jsem věděla od Felipeho, žil v domě rodičů, ale před Debbii jsem to nezmiňovala, bral ji do drahých restaurací a zahrnoval drahými dárky.

Když jsem se jí ptala, na jak dlouho to s ním ještě vidí, pokrčila rameny a řekla: „Byla bych blázen, kdybych ho teď nechala. Bello, ten sex s ním…“ A jsme zase u toho. Podle Debbie byl snad Cullen nějaká sexuální mašina, což se mi upřímně nechtělo věřit. On, takový upnutý suchar… Ne, to nebylo možné. Bože, o čem to přemýšlím? Zavrtěla jsem hlavou a nechala Cullena Cullenem.

Raději jsem se soustředila na Felipeho. Hned se mi zlepšila nálada.

Naše druhé rande bylo ještě lepší než to první, a to proto, že byl odvážnější. Celé kino mě držel za ruku, sem tam mě políbil a já z toho byla úplně vedle. Kdyby se mě někdo zeptal, o čem byl film, nevěděla bych. Vzpomněla jsem si jen na to, že před ním byla spousta reklam, mezi nimiž jsem zahlédla ukázku filmu, kterého jsem se nemohla dočkat.

Po filmu jsme šli na večeři. Opět do skvělé restaurace zastrčené v uličkách Seattlu, do kterých bych sama nikdy nezavítala. Zajímalo by mě, jak on, muž z vyšších kruhů, objeví malou, skoro zapomenou hospůdku s naprosto skvělou kuchyní.

A nakonec následovalo to nejlepší. Asi hodinu jsme seděli v autě, povídali jsme si, líbali jsme se a já si to maximálně užívala. Můj milostný život stál za prd. Kluka, kterého jsem měla na střední, bych nejraději vymazala ze své paměti a pak jsem neměla chuť zkoušet to dál. Ale teď s Felipem to bylo něco úplně jiného. Byla jsem prostě šťastná.

To všechno mi vynahradilo čas v práci, který jsem trávila neustálým hlídáním prostoru, ve kterém jsem se nacházela. Co nejméně jsem chtěla přijít do kontaktu s Cullenem a světe div se, dařilo se. Možná na mě zapomněl, napadlo mě na okamžik, ale zase tak naivní, abych tomu vážně věřila, jsem nebyla.

Mobil se mi rozeřval na plné pecky a to znamenalo jediné. Je ráno a já musím vstávat do práce a pak do školy, potřebovala jsem prokonzultovat svou esej. Nebyla jsem si jistá, jestli jsem přesně zachytila myšlenku celé práce. Nejraději bych se zahrabala hluboko pod deku a dělala, že vůbec neexistuju. Jenže… Prostě jsem musela vstát.

Urovnala jsem si košilku se zajíčky, která se mi v noci shrnula, a s pusou dokořán jsem zamířila do koupelny.

Debbie měla jistě ještě půlnoc, protože na rozdíl ode mě jí začínala přednáška až v deset. To se někdo má.

Čistila jsem si zuby. Dívala se na sebe do zrcadla a celá byla trochu duchem nepřítomná. Vyplivnout, vypláchnout a je to. Vrabčí hnízdo, které se v jiných případech nazývalo mými vlasy, jsem nechala být, stejně se rozcuchám, až se budu oblékat. Ach jo. Zhasla jsem a šla zpět do pokoje. Neubránila jsem se zívnutí. Tohle se prostě nedalo.

„Chcete mě sníst, Swanová?“ Poskočila jsem, pusu zavřela a… znovu ji otevřela.

Cullen stál v naší malé chodbičce jen v kalhotách a ještě ke všemu nedopnutých. Zírala jsem na něj a nezabránila jsem tomu, aby mi oči sjely trochu níž a ještě níž. Bello, koukej se mu do obličeje, nařídila jsem si a hned jsem pohled přesměrovala na jeho tvář. Ovšem zrudnutí jsem se neubránila. Musela jsem mít barvu přezrálého rajčete. Bože, já mám v bytě skoro nahého šéfa, který mě naprosto nesnáší a já jeho shodou okolností taky.

„Jen se podívejte. Bratr se asi ještě nepochlubil.“ Zatnula jsem zuby.
„Nemá důvod se chlubit. Vystavují se jen ti, co mají potřebu zvýšit si sebevědomí,“ odpálkovala jsem ho.
„Nebo ti, co na to mají,“ vrátil mi to a ramenem se opřel o skříň. „Hezká košilka.“ V tu chvíli jsem si uvědomila, že nejsem o nic oblečenější než on. Pod noční košilí jsem měla jen kalhoty a nic víc. V obraně jsem překřížila ruce na prsou. Stejně mi to moc nepomohlo. „Roztomilá,“ dodal. „Ale já si na to moc nepotrpím. Ženy jsou nejkrásnější nahé.“ Sjel mě pohledem od hlavy až k patě a zase zpět. Bylo mi vedro a rudla jsem, a to nejen v obličeji.

Dělal mi to naschvál. Chtěl mě rozhodit. A bohužel se mu to dařilo. Na tohle byl expert.

Ušklíbl se a udělal pár kroků ke mně.

„Dovolíte, rád bych se osprchoval,“ řekl s obličejem nedaleko mého a ironickým pohledem v očích. Nebyla jsem schopná udělat ani krok. „Já mám času dost.“

Zavřela jsem oči a ustoupila stranou.

Hned, jak za ním zapadly dveře koupelny, letěla jsem se do pokoje převléknout a hodlala zmizet dřív, než vyleze ven. Tohle má u mě Debbie schovaný, to si vypije. Tahat mi domů zrovna jeho!

„Dobré ráno,“ pozdravil mě Felipe a na přivítanou políbil. Balzám na duši. Na mou znechucenou duši.
„Ráno se u nás sprchoval tvůj bratr.“
„U vás?“ podivil se. „Myslel jsem, že je u sebe.“
„Nebyl. Lepší než studená sprcha,“ brblala jsem.
„To je mi líto.“ Jako odškodné jsem dostala pár pus navíc. To nebylo špatné.
„Možná řeknu Debbie, aby ho vodila častěji,“ zamumlala jsem mu do rtů.
„Pokud chceš, můžeme tohle praktikovat častěji a ani nemusíme mít důvod,“ navrhl lepší řešení.
„Ty jsi hlavička.“ Políbila jsem ho důkladněji, pak ho s těžkým srdcem pustila a utíkala taky něco dělat.


Myslím, že s Cullenem si Bella ještě užije. :-)

Moc a moc Vám děkuju za komentáře, neuvěřitelně mě potěšily. Snad se bude povídka líbit i nadále. :-)


4. kapitolaSHRNUTÍ6. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvě podoby lásky - 5. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
37. Petronela webmaster
13.11.2016 [17:31]

PetronelaRanní setkání v bytě bylo parádní Emoticon. To je asi tak vše, co jsem schopna k této kapitole smysluplně zformulovat do věty Emoticon.
Píšeš parádně Emoticon Emoticon Emoticon

36. MarryAnn
08.08.2013 [22:29]

Nic proti ale přijde mi to moc podobný upířím deníkum... Filipe je Stefan a Edvard je zase Damon ( mislým povahově). Ještě než se Elena rozhodla pro Damona měla jsem ten seriál celkem ráda, ale teď ho upřímě nenávidím... Elenu považuju za mrchu, Damona za blbce atsefana za chudáka ... Jedné osobyá kteráé mě na tom zajímají jsou Caroline a Jeremy ( jeremyho miluju už od začatku a strašně mě sebralo když ho Siles, s Katarininou pomocí, zabil)Takže nic moc...
Promiň.......

35. kiki1
27.03.2013 [17:59]

kiki1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

34. Ankh
22.04.2012 [12:14]

AnkhJežííš tak to byl masakr!! Mám ale takový pocit, že bude platit pravidlo "co se škádlívá..." Však víte... Cullen je k sežrání, nemůžu si pomoct...

06.04.2012 [12:24]

forewertwilight Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

32. Wera
28.02.2012 [7:06]

Wera Emoticon Emoticon

26.02.2012 [18:48]

Terreyalíbí, líbí, líbí. Edward je hrozně vtipnej!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.02.2012 [12:02]

ChristieVampyNádherné, vtipné, nápadité a především silně návykové Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.02.2012 [16:56]

kikuska Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28. EdBeJa
16.02.2012 [13:27]

EdBeJaTa pasáž s češtinou byla super. Emoticon Emoticon
A Edward se chová jako hajzl. Bych ho kopla. Emoticon
Felipe je zlatíčko. Emoticon
Výborné bylo setkání s Cullenem v chodbičce. To nemělo chybu. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!