Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dvě podoby lásky - 13. kapitola

Dvě podoby lásky - 13. kapitolaEdward, Felipe nebo Edward?

13. kapitola

Nadechla jsem se a udělala pár kroků vpřed, ale nějak se mi všechno kolem zamotalo, nohy vynechaly pohyb, který jsem po nich chtěla a já se kácela k zemi. Než jsem se však mohla rozplácnout jak široká tak dlouhá, chytily mě studené ruce. Nemusela jsem dlouho přemýšlet nad tím, kdo to byl. Takové štěstí, aby to byl náhodný kolemjdoucí, jsem prostě neměla.

„Bello jsi celá?“ Debbie seskočila ze stoličky a přiskočila ke mně.
„Jo, dobrý,“ zahuhlala jsem. Musela jsem být červená až na zadku. Takový trapas. Zrovna před ním. To snad není možný. Cítila jsem Cullenovy ruce kolem pasu. Proč mě nepustí?! pěnila jsem. Stál za mnou a mlčel. Z toho dotyku mi běhal mráz po zádech. Udělala jsem krok vpřed a on konečně své ruce sundal. „Jsem v pohodě,“ ujistila jsem ještě jednou Debbie, která mě pozorovala. Na Cullena jsem se raději ani nepodívala.

Natáhla jsem se přes barový pult. „Vyřiďte naše poděkování tomu Anthonymu,“ řekla jsem Deanovi a popadla Debbii za ruku. „Jdeme,“ zavelela jsem. Debbie chtěla protestovat, ale nedala jsem jí šanci. Vzala si tedy rychle kabelku, rozloučila se s Cullenem a šly jsme.

„Prší,“ zavyla ta citlivka a odmítala se hnout.
„Jen kape,“ odporovala jsem jí.
„Kape? Leje jako z konve. V tomhle pěšky nejdu.“ Zaskučela jsem. Proč mi tohle dělá?
„A jak se chceš jako dostat domů?“ vyjela jsem na ni. Neměla jsem náladu na nějaké přemlouvání.
„Odvezu vás,“ ozvalo se za námi. Proč já?? Proč?!

Než jsem stihla vymyslet odmítavou odpověď, předběhla mě Debbie se svým nadšeným souhlasem. Ona mě vůbec nemá ráda. Cullen nás požádal o chvíli strpení a sám vyběhl do deště.

„Já s ním nikam nejedu!“
„Nebuď protivná. Prší, je hluboká noc. Aspoň nemusíme jít sami. Buď trochu milejší. Jen díky němu jsi ještě celá. Úsměv by tě nezabil. Nemůžete se spolu pořád jen hádat.“ Poslední slova již pronesla šeptem, protože u chodníku zastavilo Cullenovo černé auto. Já myslím, že můžeme, ale hádat se s ní kvůli tomu můžu potom. Nafoukla jsem tváře, abych dala jasně najevo svůj postoj, ale Debbie do mě drkla a vzduch mi unikl z tváří. Fajn!

Zamířila jsem k autu, ale než jsem si stihla otevřít zadní dveře, Debbie mě odstrčila a usídlila se na zadním sedadle. Naivně jsem si myslela, že se posune a já se nacpu vedle ní, ale ona jen zavrtěla hlavou. Zrádkyně! Sedla jsem si tedy na sedadlo spolujezdce. Připoutala jsem se a dívala se strnule před sebe.

„Můžeme?“ zeptal se Cullen. Zdál se nějak moc veselý. Zrovna on, který v mé přítomnosti pokaždé vrčel, měl dobrou náladu? Vzdychla jsem a opřela si hlavu. „V pořádku?“
„Jo.“ Zavřela jsem oči a hodlala tak zůstat celou cestu domů.

Auto tiše předlo, z rádia vyhrávala klavírní hudba. Cullena bych tipovala na něco modernějšího. Prostorem se vznášela vůně kůže a jeho vůně, poznala bych ji… asi všude.

„Vystupujete?“ zašeptal mi někdo do ucha. Trhla jsem sebou a rozlepila oči. Musela jsem se zamyslet. Dívala jsem se Cullenovi zblízka do očí. Naše tváře byly od sebe jen pár centimetrů. Připomnělo mi to tu chvíli na balkóně. Bezděčně jsem mu sjela pohledem na rty. Polkla jsem. Panebože, co to dělá? Co to já dělám? Odvrátila jsem se a zhluboka se nadechla. Tohle nejsem já.

Vystoupila jsem. Debbie už na mě čekala u otevřených dveří koleje. Došla jsem ji, Cullen mě k mé nelibosti následoval.

„Jdu spát,“ zívla Debbie a protáhla se kolem mě do bytu. „Dobrou.“ A byla pryč. Za tohle jí určitě poděkuju.

Nerozhodně jsem se na Cullena podívala. Narazila jsem na jeho upřený pohled.

„Hmm… tak díky za odvoz,“ řekla jsem a plánovala následovat Debbeina příkladu, což znamenalo padnout do postele a spát.
„Isabello.“ Překvapeně jsem se otočila. Jménem mi nikdy neřekl. „Dobrou noc,“ pousmál se. Kývla jsem a měla co dělat, abych se taky neusmála. Raději jsem za sebou rychle zavřela.

Skočila jsem do peřin a teprve pak jsem si dovolila usmát se…

Až ráno mi došlo, jakou jsem udělala chybu. Čekala na mě sms od Felipeho, že mu moc chybím. To by bylo milé, kdybych byla opravdu u táty, nebo kdybych včera nepotkala jeho bratra. Co když mu Cullen řekne, že mě viděl, nebo už mu to dávno řekl?

„Doháje!“ zamumlala jsem. Co teď? Co mám dělat?!

Jaké jsou možnosti? uvažovala jsem. Zavolat mu? Neee. Zajet za ním domů? Tam bude i Felipe. Dál… dál nic. Dál můžu jen čekat. Chvíli jsem to zvažovala a pak usoudila, že čekat je jediné, co můžu. Čekat a doufat, že bude mlčet. Třeba se ani s Felipem neuvidí. Jasně, Bello, buď naivní.

Cítila jsem se divně. Měla jsem pocit, jako bych Felipeho podváděla. Jasně, lhala jsem mu o tom, kde jsem. Ale zároveň, ten včerejšek.

Zaúpěla jsem a zavrtala obličej do polštáře. Musím se prostě jen uklidnit. Uklidnit, myslet na svého přítele a jiné myšlenky si vůbec nepřipouštět. Tak to bude nejlepší.

Celý víkend jsem byla jako na trní. Kdy mi přijde sms nebo dokonce Felipe sám zavolá, že ví, co jsem dělala, že ví, že nejsem u táty, ale zůstala jsem ve městě. Nic. Vůbec nic. V neděli večer mi konečně zavolal, ale jen aby se zeptal, jestli jsem v pořádku dorazila domů. Omluvil se, že se nemůžeme sejít, ale má prý nějakou schůzku. Uvidíme se teda zítra v kanceláři.

Bylo mi zle ze mě samé. On byl tak hodný a já takhle. Ale od zítřka už se budu chovat vzorně, žádné šílené myšlenky a už vůbec žádné lhaní.

ȵȵȵȵȵ

„Ahoj,“ usmála jsem se na Felipeho, když jsme se ráno potkali na chodbě. Rozhlédla jsem se. Nechtěla jsem dělat divadlo ostatním, a když jsem zjistila, že jsme tam sami, popadla jsem ho za klopy rozepnutého saka a políbila ho. Žádný něžný polibek, který jsme si vyměňovali normálně, položila jsem se do toho celá. Přitiskal jsem se k němu jak nejvíc to šlo a líbala ho. Zpočátku mi polibek opětoval, pak se však zarazil a násilím mě od sebe odtáhl.
„Děje se něco?“
„Ne, jen tě ráda vidím.“ Připadala jsem si jako husa. Přeháním to. Chovám se hloupě. Pokusila jsem se o úsměv, abych dodala na pravdivosti svým slovům.
„Taky tě rád vidím. Víkend by dlouhý.“ Líbnul mě, něžně, jak to dělal jen on. „Musím jít něco dělat. Ve středu bude prezentace. Budeš tam.“
„Já?“ podivila jsem se.
„Ovšem, musíš se učit a toho je nejlepší způsob,“ vysvětlil a rozloučil se.

Dívala jsem se, jak odchází, a pocítila jsem jistou úlevu. Cullen mlčel. Za to jsem mu byla opravdu vděčná. Ale stále tu byla jistá možnost, že… Ach jo.

Zamířila jsem do Cullenovy kanceláře. Chvíli jsem čekala, než mě sekretářka ohlásila a pak jsem vstoupila. Nebylo mi to vůbec příjemné. Hlavně… jak se k němu mám po tom večeru chovat? To jsou ty moje věčné problémy. Neřešila jsem to už náhodou? A jak jsem se tenkrát rozhodla, dělat jakoby nic. Tak to tak udělám znovu.

„Dobrý den,“ řekla jsem. Zvednul ke mně oči. Zdály se mi tmavé. Tmavší než dřív. Vždycky měl zlatavé oči jako Felipe, nebo snad ne? Byla jsem tu kvůli něčemu jinému, ne abych řešila barvu jeho očí.
„Swanová, co chcete?“ zeptal se a musím říct, že mi spadl kámen ze srdce. Všechno je při starém. Ty jeho pohledy mi nedělaly dobře.
„Já… chtěla jsem s vámi mluvit,“ vysoukala jsem ze sebe. Ušklíbnul se.
„To jsem pochopil.“ Nedělejte ze mě blbce, byl překlad toho, co řekl.
„Dobře. Chtěla jsem vás… poprosit,“ to slovo mi nešlo přes rty, „abyste Felipemu neříkal, že jsme se potkali v tom baru.“
„Proč myslíte, že jsem mu to už neřekl?“ vyzývavě se na mě zadíval.
„Vím to. Mohlo by to zůstat jen mezi námi?“

Zvedl se ze židle, obešel stůl a opřel se o něj. Ruce si založil na hrudi a stále mě pozoroval.

„A co z toho budu mít? To víte, lhát vlastnímu bratrovi.“ Hrál si se mnou. Viděl, jak moc mi na tom záleží.
„Co byste z toho měl mít? Jen vás žádám.“
„Všechno něco stojí, Swanová, všechno,“ zašklebil se na mě.
„Tak si to nechte. Radši žádnou pomoc, než takovou.“ Vypálila jsem z kanceláře a nadávala jako špaček. Musela jsem doufat, že i přesto, že mi nedal slovo, bude mít tolik taktu, aby mlčel.

Zbytek dne nestál za nic. Byla jsem nepříjemná, mrzutá a protivná. Každý kdo to věděl, se mi vyhýbal obloukem a kdo ne, ten to schytal.

Mou skvělou náladu odnesl i Felipe. Nadával jsem si za to, ale nemohla jsem si pomoct. Jeho dobré rozpoložení mě iritovalo. Na každý jeho vtípek jsem odsekávala, mračila se, když on se smál. Všechny moje uštěpačné poznámky bral s nadhledem a mě štvalo, že mu ubližuju. Proč se nemůžu chovat úplně normálně? Pitomý Cullen, všechno je to jen jeho chyba.

„Miláčku, co kdybychom zajeli k nám? Cyrus nám připraví něco dobrého k jídlu, ty si odpočineš, vyčistíš si hlavu…“ navrhoval trpělivě. Divila jsem se, že mi ještě neřekl, že mám přijít, až se uklidním.
„Jsi na mě tak hodný,“ fňukla jsem.
„Ale prosím tě. Nemusíš mít každý den skvělou náladu, já to chápu.“ Objala jsem ho kolem krku a schovala se v jeho náruči. Nezasloužila jsem si ho.
„Tak dobře,“ zamumlala jsem mu do ramene.

Do vily jsme dorazili až za tmy. Zase pršelo. Jako by se počasí rozhodlo kopírovat mou náladu.

Dveře nám otevřel Cyrus, oznámil Felipemu, že pan Edward ještě nepřijel a pak se ptal, jestli máme nějaké přání. Felipe nám objednal něco teplého k pití a pak mě dovedl do jednoho z těch úžasných salónků s krbem, který za okamžik rozžehnul. Seděli jsme na pohovce přitulení k sobě a dívali se do plamenů. Něco takového jsem potřebovala. Zapomenout, vypustit všechny myšlenky.

Cyrus nám donesl kouřící nápoje, jak jsem záhy zjistila, byl to punč a pořádně silný, začínala jsem si myslet, že se mě ten stařík snaží zbavit. Pomalu jsem usrkávala a užívala si Felipeovo hlazení po paži.

Díky vypitému punči se můj močák začal po chvíli hlásit o slovo. Jen nerada jsem se vymanila z Felipeovy náruče a šla na toaletu.

Odskočila jsem, umyla si ruce, opláchla si obličej, který vypadal podivně unavený. Sledovala jsem se v zrcadle a měla pocit, jako bych se dívala na někoho úplně jiného. Byla jsem taková… nesvá, oči neměly svůj všudypřítomný lesk, jako bych byla nemocná. Zkusmo jsem si sáhla na čelo. Bylo studené. Možná jsem prostě jen nevyspalá, navíc má dnešní nálada, není se čemu divit. Snažila jsem se dát trochu dohromady, abych Felipemu mohla oplatit jeho úžasné chování. Štípla jsem se do tváří, nasadila úsměv a vrátila se k němu.

Byl bez saka, které jsem však nikde neviděla. Nohy měl položené na konferenčním stolku. Oči zavřené. Usmála jsem se, tentokrát jsem se nemusela nutit. Srdce mi podivně poskočilo a já bez váhání přešla k pohovce. Stulila jsem se k němu a opřela mu hlavu o rameno.

Felipe se na mě podíval. Tvářil se trochu překvapeně. Dala jsem mu pusu na tvář.

„Už je mi líp a to jen díky tobě, děkuju. Já jen… nevím, co to se mnou bylo.“ Mlčel, prohlížel si mě. Mírně se usmál. „Jsem tak ráda, že tě mám, nevím, co bych si bez tebe počala.“ Klekla jsem si, abych se k němu líp dostala a políbila ho. Jeho překvapený pohled předtím, než se naše rty dotkly, jsem přisuzovala mé změně. Předtím jsem na to ani nepomyslela.

Čekala jsem jeho jemný opatrný polibek, ale to, co přišlo, mi vyrazilo dech. Jeho ústa byla dobyvačná, hrála si s mými. Tiskl se na mě. Prsty mi projížděl vlasy. Jak dlouho jsem to vlastně byla pryč?

Cvak. Najednou to všechno zapadlo do sebe a o setinu vteřiny předtím, než jsem se od něj odtrhla, se ozvalo: „Edwarde!“


A zase Edward, ten chlap si prostě nedá pokoj.:-)

Moc a moc děkuju za komentáře a za hlasy v povídce měsíce, úmístění v tabulce jsem vůbec nečekala.:-)


12. kapitolaSHRNUTÍ14. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvě podoby lásky - 13. kapitola:

 1 2 3 4 5 6   Další »
54. Petronela webmaster
13.11.2016 [19:43]

PetronelaTohle se Edwardovi skutečně povedlo Emoticon. Napadlo mě, že si tam sedl místo bratra už ve chvíli, kdy se Bella vracela, ale i tak to byla bomba Emoticon

53. kiki1
27.03.2013 [21:35]

kiki1Ajeje. Emoticon Emoticon Emoticon

52. Ankh
22.04.2012 [16:18]

AnkhJo, JO,JOOOO!!!! juchuuuu!!!

06.04.2012 [13:51]

forewertwilight Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

50. Wera
12.03.2012 [7:02]

Weraúžasná kapitola honem pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

49. Kim
07.03.2012 [18:57]

KimProč já?? Proč?! Jo, přesně to si teď taky říkám.
Proč mě nemůžeš nechat jako tichýho čtenáře? Proč? Jsem si tě pěkně rozmlsala, co? Připomeň mi, že to už nikdy nemám dělat. Emoticon Emoticon
Tak jo, já jdu zase vymyslet pár nesmyslným poznámek ke kapitolce, která byla snad nejlepší ze všech.
Emoticon Emoticon Emoticon

Bello, holka jedna nešťastná, ty máš ale smůlu. Po dlouhý době si vyrazíš s kamarádkou a jako na potvoru zajdete do baru, kde nenarazíš na nikoho jinýho než je Edwarda. To by se ještě možná dalo přežít, ale že zrovna když chceš jít domů musí lít jako z konve a jediný, kdo vás může hodit domů, je zase ON! Emoticon Emoticon
Já bych si to teda narozdíl od ní užila a být Debbie, tak bych se zase pobavila. To její zabrání zadního místa nemělo chybu, ale udělala dobře. Chválím! Emoticon Emoticon
Ok, beru zpět, Bella si to očividně taky užila.
Emoticon Emoticon Tak slečně se zalíbila hudba, zalíbila se jí i jeho vůně, kterou by poznala ASI všude. Něco mi říká, že to slovo asi je tu důležité. Emoticon Emoticon Emoticon
Nebyla ta jejich cesta autem nějaká krátká? Škoda, já bych je nechala několikrát objet celý město, aby byla sranda, ale je fakt, že v zádu měli černýho pasažéra, tak třeba jindy. Emoticon Emoticon

Chudák Bella, Debbie je ale kamarádka, takhle ji tam nechat. Debbie, ty jedeš. Já vím, že to nebylo schválně, ale i tak. Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Tahle jsem vypadala, když jí řekl jménem. Božeeee, to je skvělý znamení. Hezky se nám to rozjíždí. Emoticon Emoticon

A teď je zase chudák Felipe (říkala jsem, že to použiju ještě několikrát). Felipe stále žije v domnění, že jeho přítelkyně byla u táty ve Forks a ona se místo toho kamarádíčkovala s jeho bratrem. Máš to ale život, Felipe a to tě to nejhorší ještě čeká a mě taky. Emoticon

Promiň, ale já vážně musím skočit už na konec.
Jo, ten rozhovor mezi E a B byl skvělej, ale na tohle to nemá. Emoticon Emoticon
Nečekala jsem... nevěděla jsem, že to skončí takhle a příjemně mě to překvapilo. Emoticon
ASI by tu vůni všude nepoznala. To jak se na něj vrhla bylo... áááááááááá. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Co Bello, kterej z bratrů má lepší jazykový schopnosti? Emoticon Emoticon Emoticon

Dokonalý! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

48. Lucka
06.03.2012 [17:10]

Supeeer Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.03.2012 [16:24]

ChristieVampyKrása. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Nádhera, prostě úžasné. Ani jsem nedoufala v tak brzký polibek. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Kapitolku jsem četla už včera, ale ne na svém počítači, kamrádce přes rameno. Proto jsem opět s komentováním pozadu. Romantický a naprosto úžasný konec... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Další kapitolu prosím. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Doufám, že Bella s Edwardem nebudou mít kvůli tomu omylu moc velký problém. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Prostě perfektní!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

46. Lucie7
04.03.2012 [22:12]

Lucie7perfektní

45. Deni14
04.03.2012 [21:09]

Úžasná kapitola!!! Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4 5 6   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!