Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Druhý poklidný život Rileyho Bierse - 1. kapitola

Druhý poklidný život Rileyho Bierse - 1. kapitolaCo kdyby Riley přežil? Žil by jako doposud, nebo by se z něj stal vegetarián? Najde svou pravou lásku? Nebo prostě zemře rukou Volturiových?

Vylezl jsem z poza stromů a uviděl své nepřátele. Stáli tam tak nechránění. Byla to dobrá příležitost, byli oddělení od ostatních. Byl tam jediný upír a obyčejný člověk. Vlastně lidská dívka, která stála za upírem.

„Tohle bude jednoduché!“ řekl jsem si. Viděl jsem vyplašený výraz té dívky, o které mi Victoria tolik vyprávěla. Nesnášela ji, byl jsem rád, že ji dnes zabiju. A moje láska bude mít konečně klid. Kráčel jsem k nim a na tváři se mi začal rýsovat vítězný úsměv.

„Riley, poslouchej mě,“ promluvil. Dívka ze mě nesklopila zrak, slyšel jsem tlukot zběsilého srdce.
„On zná mé jméno? Jasně, že jo. Victoria říkala, že mě bude chtít oblbnout,“ uvažoval jsem, tím mě nezastaví. V klidu jsem vykračoval dál.

„Victoria tě jen využívá, aby odvedla mou pozornost!“ pokračoval.
„Využívá? Nemožné! Milujeme se!“  vysmál jsem se mu! Nenechal jsem se zastavit. Umře, bylo to jasné. Jeho výraz už nebyl tak klidný.

„Ví, že tě zabiju!“ řekl. Takže mě zabije? To si vážně věřil. Byl jsem novorozený, živil jsem se lidskou krví, to už bylo dost důvodů, abych si byl jistý, že jsem silnější.
„Vlastně je ráda, že to udělám za ni!“ To mě zastavilo. Zapochyboval jsem. Vlastně na tom co říkal Edward, něco bude.
„Neposlouchej ho, Riley. Říkala jsem ti o jejich schopnostech!“ zašeptala Victoria. Na to jsem zapomněl. On umí číst myšlenky, ví, že teď pochybuju. Může kdykoliv zaútočit, nesměl jsem se nechat oblbnout.
„Umím číst její myšlenky, tak vím, jak smýšlí o tobě!“ nedal se. Vlastně jsem mu možná trochu věřil. Co když mě Victoria vážně nemiluje?

„Lže!“ ujistila mě Victoria. Viděl jsem tu lásku v očích. Vlastně teď tam byla spíše nenávist. 
„Tebe a celou armádu stvořila jen proto, aby pomstila svého skutečného druha, Jamese.“ K sakru, kdo je James?
„To jeho milovala. Ne tebe!“ v klidu řekl. Musel jsem se podívat na Victorii, musel jsem vědět, že lže.
„Záleží mi jen na tobě. Ty to víš!“ pronesla. Byl jsem rád, že to byla lež. Nemohl jsem pomyslet na to, jak je Victoria v náručí jiného.
„Přemýšlej o tom, jsi z Forks. Jen proto si tě vybrala. Nemiluje tě!“ se svými slovy se mi zarýval pod kůži.
„Riley... nenech ho, aby nám tohle dělal. Ty víš, že tě miluju!“ Věřil jsem jí.  Miloval jsem ji a nehodlal jsem toho vandráka nechat, aby takhle pomlouval moji lásku. Znovu jsem vykročil a znovu se ďábelsky usmál.
„Jsi mrtvý!“ vychutnával jsem si to. Vyběhl jsem proti němu, ale ze strany se na mě přiřítil vlk. Utrhl mi ruku. Cítil jsem jeho špičáky po celém těle. Ale co mě dostalo, teď nebylo to, že jsem neměl ruku, nebo to, že jsem měl v těle zahryzlého obřího vlka. Byla to Victoria, která utíkala pryč.

„Victorie?“ křičel jsem, co mi síly stačily. Ona se ani neotočila. Vlk mě táhl pryč a já skončil bez ruky. Victoria ale nic neudělala. Vážně jsem jí věřil, že mě miluje? Jak jsem mohl být tak naivní. Zůstal jsem sám bez ruky a se zlomeným srdcem.
„Jak mě tu mohla nechat?“ přemýšlel jsem. Byl jsem pro ni jen hračka. Cullen měl pravdu. Vzal jsem své poslední síly a odkopl vlkodlaka daleko od sebe. Křuplo mu žebro a já měl cestu volnou pro útěk. Vzal jsem si ruku, kterou jsem nechal přirůst zpět. Utíkal jsem daleko... daleko od Victorie, daleko od armády, která utrpěla nezkrotnou ztrátu. Ne, já je tam nemohl nechat. Otočil jsem se a rozběhl se na zpátek.

Na louce ale už nikdo nebyl. Pouze Cullenovi a jedna z našich. Znal jsem ji, sám jsem ji proměnil. Stála na jejich straně, jako by se k nim přidala. Zrádkyně! Rozběhl jsem se proti tomu, co to všechno zavinil. Kdyby nebylo jeho, Victoria by mě nikdy nepřeměnila. Nikdy bych nebyl její hračka. Byl bych raději, kdybych si dál myslel, že mě Victoria miluje, než že mě jen využívala. Počkat, kde je Victoria? Uviděl jsem kouř na místě, z kterého jsem utekl. On ji zabil! Vztek ve mně vřel.

Byl jsem skoro u něj. Najednou se všichni postavili do bojového postoje a nevěděl jsem jak, ale skončil jsem na kolenou. Otevřel jsem oči a dva upíři svírali mé ruce. Čekal jsem na trhnutí!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Druhý poklidný život Rileyho Bierse - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!