Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dreams come true? kapitola 1

jacob je faaaaaakt slavnej

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dreams come true? kapitola 1Po dlouhém očekávání je tu první kapitola =) Děkuji NancyWhite za pomoc. Prosím vás o komentíky =* Ellie White

04.03.2010 (19:30) • EllieWhite • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 863×

Kapitola 1

Otevřela jsem oči a podívala se vedle sebe. Jacob spal jako zabitý. Přitiskla jsem se k němu a zavřela oči. Jeho dech jsem cítila ve vlasech, jeho kůže mě hřála. Tuto noc se mi nic nezdálo. Možná to bylo tím, že Jake byl se mnou? Přitiskla jsem se k němu ještě pevněji - pokud to vůbec šlo. Otevřel oči a dal mi pusu na čelo.

,,Dobré ráno. Jak se ti spalo? Zdálo se ti něco?" zeptal se. Položila jsem mu ruce na oči a nemyslela jsem na nic.

,,Nessie..." začal. Sundala jsem ruce z jeho obličeje a prst mu položila na rty.

,,Mám žízeň... Jdu se zeptat mámy jestli už byla na lovu. Ty si v ledničce něco najdeš, viď?" Dala jsem mu pusu a šla za mámou. Ona i táta se právě chystali na lov. Připojila jsem se. Vbíhali jsme do lesa, když jsem slyšela Jaka otvírat ledničku. Usmála jsem se.

Po našem návratu jsem našla Jaka rozvaleného u televize. Šla jsem do pokoje a vzala si věci do školy. Mrkla jsem na Jaka. Ten se zvedl od televize a vydal se za mnou k autu. K máminému starému náklaďáčku.

,,Jaký byl lov?" zeptal se Jake, když jsme nastupovali.

,,Ta puma neměla šanci," odpověděla jsem a začala se smát.

,,Nessie, ty ses zase prala s pumou? Co když se ti něco stane? To nemůžeš zůstat u těch nebohých srnek?" strachoval se.

,,Copak já za to můžu, že mám chutě po rodičích?" zakřenila jsem se. ,,O mě mít strach nemusíš... Spíš by ses měl bát o tu pumu."

,,Jasně jasně..." Jacob se usmál a nastartoval. Celou cestu jsem nezavřela pusu. Vykládala jsem o pumě, o mámě a jejím lovu a o tátovi, jak mě štve, že čte myšlenky. Jake se na mě sem tam podíval, ale jinak nic neříkal.

,Řekla jsem snad něco špatně?´ pomyslela jsem si a měla neblahé tušení.

Zastavil před školou a čekal až vystoupím. Nevystoupila jsem.

,,Jaku?" zeptala jsem se. Podíval se na mě.

,,Stalo se něco? Něco o čem bych měla vědět?" Váhavě jsem zapřemýšlela jestli to vůbec chci vědět...

,,Renesmé." Poprvé, co mi řekl celým jménem. Nasucho jsem polkla.

,,Miluji tě... Vím, že je to možná pozdě říkat, možná brzy, já nevím... Ale chci, abys to věděla. Miluji tě víc než svůj život." Čekal na mou odpověď. Miluji tě víc než svůj život mi říkala máma při návštěvě Ara, jeho bratrů a jejich gardy, včetně Jane, Aleca, Felixe a Demetriho. Stále čekal na odpověď. Vážně řekl, že mě miluje? Nespím? Objala jsem ho a spustila.

,,Taky tě miluji víc než svůj život. Představovala jsem si tohle úplně jinak, ale nevadí. Hlavně že jsi to řekl. Miluji tě." Políbila jsem ho a pospíchala do školy.

 

V biologii jsem sedávala na tátově místě. Vedle mě neseděl nikdo. Nevadilo mi to. Ale když jsem přišla do třídy, místo vedle mého bylo obsazené. Zmateně jsem se podívala po třídě, jestli jsem tu správně. Uviděla jsem Samanthu, která na mě zamávala a přiběhla ke mně.

,,Je nová. Jmenuje se Casidy Smithová. Její rodina už ve Forks bydlela, ale pak se někam odstěhovali. Nikdo neví kam a ani proč se sem zase vrátili. Jsou divní. Kam se hrabe pověstná rodina Cullenových." Podívala jsem se na ni vražedným pohledem.

,,Promiň..." dodala a odběhla ke svojí lavici. Já se vydala k nové neznámé.

,,Ahoj," sedla jsem si k oknu. ,,Jsem Nessie Cullenová. Co tě přivádí do nejdeštivějšího města ve státech?" a podala jsem jí ruku.

,,Já vím. Renesmé. Naši mi o tobě vyprávěli. Znají se s tvojí rodinou. Moje jméno je Casidy a vrátili jsme se sem, protože mojí mámě se tady líbí. Moc obyvatel tady není. Takové poklidné městečko na..." polkla, ,,doživotní relaxování." A začala se smát.

Během hodiny jsem si ji prohlížela. Její černé vlasy jí splývaly k lopatkám. Její šedomodré oči mě nenápadně pozorovaly. Postavu měla tak akorát.

Na obědě seděla Casidy s námi. Samantha s Emmou nevěřícně vrtěly hlavou. Když si Casidy odešla pro jídlo, podívala jsem se na holky.

,,Není divná. Je úplně v pořádku, narozdíl od vás!" a zašklebila jsem se na ně. Sam se urazila. Emma mi to vrátila.

,,Je divná. Podívej se, jak se dívá na to ovoce. Ona mluví s hruškou nebo se mi to zdá? Ticho! Už jde..."

,,O čem jste mluvily?" zeptala se Casidy a posadila se. Nikdo se na ni ani nepodíval.

,,Nessie, co Jacob?" mrkla na mě Sam. Už nebyla uražená.

,,V autě před školou mi řekl, že mě miluje." Široce jsem se usmála. Holky začaly pištět, až na Casidy.

,,Kdo je Jacob?"

,,To je Nessiin kluk."

,,Krásnej!"

,,Opálenej!"

,,Svalnatej!"

,,Sladkej!"

,,Prostě k sežrání!" překřikovaly se holky.

,,Tak už dost!" přerušila jsem je. ,,Mají pravdu. Je takovej, ale zase to nemusíte přehánět!" začala jsem se smát.

,,A kolik mu je?" zeptala se Casidy.

,,Bude mu 17, jako mě." V duchu jsem zapřemýšlela nad svou lží, ale to nebylo důležité. Pustila jsem se do jídla. Holky ještě nepřestaly vzdychat.

Jake mě čekal před školou. Dneska jsme naplánovali cestu k Charliemu.

,,Ahoj Nessie," vítal nás Charlie po našem píjezdu.

,,Jacobe," kývnul na něj.  ,,Tak co auto? Ještě jezdí?" zeptal se Charlie s očima na máminém náklaďáčku. Po tom co mámě "dosloužil" ho poslali na šrotiště, ale po mém narození se přestěhovalo Rosalii do garáže. To kvůli mně. Bylo pomalé a nehrozilo, že si v něm něco udělám. Rose na něm dřela třičtvrtě roku. Jacob se nabízel, že jí pomůže, ale pokaždé ho odbyla. Nebude přece pracovat se psem... Jaka to štvalo. Chtěl se podílet na opravách mého auta. S Charliem jsme mluvili o normálních věcěch. Žádné soutěže s Emmetem, závody s Jakem, boje s tátou, rodinný lov a podobně. Jenom škola, škola a škola. O ničem jiném se s ním nedá mluvit. Často se na mě smutně dívá. Mrzelo ho, že mu uteklo celé moje dětství. Vypadám sice na šestnáct - psychicky i fyzicky - ale v podstatě je mi pět. Po hodinovém rozhovoru o škole, počasí a jeho práci Jake prohlásil, že už je čas jít. Kdyby to nepřipoměl, nevšimla bych si, že mi kručí v břiše.

,,Zase se někdy stavte. Můžete vzít i Bellu, dlouho jsme ji neviděl," mával za námi Charlie. Zamávala jsem mu nazpět a nasedla do auta. Tam Jake navrhl, že nejdřív hodíme auto domů a pak si se mnou půjde zalovit.

Předchozí Další

Autor: EllieWhite, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dreams come true? kapitola 1:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře