Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dohoda 37. kapitola

4.JessicaBrikker-SKnihou


Dohoda 37. kapitolaBella zabředá do stereotypu nesmrtelného a neměnného života. Změny jsou v něm jen výjimkami, proto ji tak zarazí zvláštní chování ostatních z gardy. Něco se děje a ona cítí, že to má co dělat s ní.

 

37. kapitola

 

 Bella:

 Cítila jsem, jak během dalších let stále více a více zabředám do stereotypu ve Volteře. Vše bylo stále tak stejné a jednotlivé události se stále opakovaly stále dokola. Jediným opravdovým zpestřením se tak staly návštěvy v La Push.

S odstupem jsem mohla sledovat, jak malý Billy roste a je stále více podobný tátovi. Jacob se pár let po svatbě přestal přeměňovat a já si tak při každé návštěvě uvědomovala, jak ten čas neúprosně běží. Všude okolo mě.


Každá změna, každé vytržení z toho monotonního života jsem vítala a zároveň upoutávala moji pozornost. Stejně jako to, když mě nepřizvali na poslední poradu gardy. Vždy před všemi akcemi jsme se shromáždili a Volturiovi nám řekli o co jde.

Stála jsem v jedné z chodeb se zavřenýma očima. Cítila jsem, jak jsou všichni členové gardy shromážděni v sále spolu se všemi třemi členy královské rodiny. Já však pozvaná nebyla. Proč? Nevěděla jsem o ničem, co bych provedla a od mého vstupu do gardy jsem se účastnila všech akcí.

Nelíbilo se mi, co by to mohlo znamenat.

Konečně se začali všichni rozcházet. Každý mířil do svého pokoje se jako vždy připravit. Nehnutě jsem stála a čekala. Aro mířil přímo mým směrem. Zaváhání v jeho kroku, když mě spatřil, bylo sotva patrné.

„Co se děje?” zeptala jsem se ho, když byl ode mě sotva pár kroků.

„Pojď se mnou.”

Buď to bylo tak špatné, nebo se mu do odpovědi nechtělo. Následovala jsem jej však mlčky do jeho pracovny, kde jsem zůstala stát poslušně kus od stolu, za nějž si sedl.

„Stalo se něco?” přešla jsem rovnou k věci.

„Proč si to myslíš?”

„Nesměla jsem se zúčastnit poslední porady gardy a to není obvykle.” A co není obvykle tady neuvěřitelně poutalo pozornost.

„To proto, že s nimi nepojedeš,” odpověděl prostě.

Přemýšlela jsem, jak se dostat k odpovědi, aniž by to vypadalo neuctivě.

„Jede celá garda, takže to musí být větší problém. Možná mě budou potřebovat...”

Aro mě znal moc dobře na to, aby uhádl o co se snažím - za každou cenu zjistit, co se tu děje.

„Jedná se o velký problém a jsem si jistý, že tě budou v boji postrádat, přesto si myslím, že poslat tě tam by byla hloupost.”

„Nevěříte mi,” zašeptala jsem. Tohle už nepoutalo pozornost, bylo to osobní.

„TOBĚ věřím, Bello, to sama dobře víš.”

Mozek mi pracoval na plné obrátky ve snaze pochopit to. Místností se rozléhalo nepřirozené ticho, až se ozval Arův povzdech.

„Dostal jsem zprávu, že někdo začal tvořit velké množství novorozených. Před dvěma dny jich bylo okolo šedesáti a stále jich přibývá. Někdo je chce poslat přímo na hlavní město a sama víš, že tohle by se nám to nepodařilo už ututlat.”

Přikývla jsem. Museli jsme je zastavit ještě než se k městu přiblíží.

„Když je jich tak moc, proč mě chcete držet tady?”

Ještě chvíli zaváhal.

„Protože tu zprávu mi poslal Carlisle.”

Pracovnou zavládlo ticho. Ta zpráva znamenala jediné. Cullenovi jsou přímo tam. To proto mě tam nechtěli poslat.

„Mluvil jsem o tom i s Marcusem. Mám obavy, jak by tě to mohlo uprostřed boje ovlivnit a už vůbec netuším, jak by reagovali oni.”

Sledovala jsem koberec před sebou a poslouchala co mi říká.

„Bello,” oslovil mě, aby mě donutil se na něj podívat. „Nevědí, že jsi upír. Možná tě po těch letech považují i za mrtvou. Stačila by jediná chyba a mělo by to fatální následky. Tady nejde o nějakých pár upírů v pustině.”

„Vím,” zamumlala jsem.

Viděla jsem úlevu na jeho tváři. Byla jsem si dobře vědoma všeho, co by se mohlo stát i nebezpečí, které by se mohlo strhnout vinnou jediné špatné reakce.

Aro čekal, že se otočím a odejdu. Já tam však pořád stála a všechno mi to probíhalo hlavou. Vířilo mi to v ní. Možná to trvalo pár vteřin, možná minutu, ale najednou jako by se ten vír zastavil a všechny ty zmatené myšlenky popadaly dolů. Měla jsem mysl najednou zcela prázdnou.

Bojovala jsem už dost dlouho a byla jsem v tom dobrá. Byli jsme tým a vždy to společně zvládli. Tohle nemohla být výjimka. Jen mi v tomto případě půjde o mnohem víc.

„Já to zvládnu.”

Aro ke mně překvapeně vzhlédnul.

„Bello, opravdu si nemyslím, že...”

Vykročila jsem a natáhla k němu ruku. Slova prostě občas nestačila.

Potřebovala jsem mu ukázal, že mám mysl naprosto čistou a jsem odhodlaná jim po moci, i za cenu, že bych jim musela znovu ublížit.

„Dobrá, ale raději se drž zpátky,” polevil Aro.

Přikývla jsem mu a okamžitě se rozběhla dolů do garáží, kde už se scházeli ostatní.


Všichni překvapeně ztuhli, když mě zahlédli.

„Aro souhlasil,” vyhrkla jsem raději dříve, než se mě pokusil někdo z nich vyprovodit.

„Skvělý, takže to vypadá na bitku se vším, co k tomu patří,” zazubil se spokojeně Felix.

Během tří minut už z garáží vyjížděl ve svém Ferrari Demetri s Felixem, Natálie se Santiagem v jejím Porche a já ve svém novém Lamborghini jela s Alecem na konci.

„Jsi si jistá, že to zvládneš?” zeptal se mě Alec po několika kilometrech mlčení.

Přikývla jsem.

Už teď jsem cítila jak mi energie proudí do každého kousku těla a nemohla jsem se boje dočkat.

 

>>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dohoda 37. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!