Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětství s Edwardem - 14. kapitola

21.01.2013 (07:00) • Nikii • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1642×

„Tanyo, vstávat, jdeš do školy!“ vzbudila mě ráno Kate.

„Jo, jo, už jdu!“ vyletěla jsem z postele, radostí bez sebe, konečně po deseti letech znovu potkám Edwarda. Jo! Jo! Jooo!

Rychle jsem na sebe oblékla červené tílko s výstřihem a fialové kraťasy. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, takže mi padaly do půli zad. Dala jsem si řasenku a lesk na rty. Když jsem se podívala do zrcadla, musela jsem uznat, že mi to sluší. Rukou jsem si prohrábla vlasy a poslala sama sobě vzdušný polibek. Zasmála jsem se a běžela do kuchyně na snídani, kterou mi přichystala Irina.

Vděčně jsem se na ni usmála a hodila tu snídani do sebe.

Dnešní den mi dneska nikdo nezničí.

„Tanyo, už jsi dojedla? Je nejvyšší čas vyjet, abychom stihly do školy přijet dřív než ostatní,“ zeptala se mě Kate z obýváku.

„Jo,“ odpověděla jsem a šla za ní. Aby se můj plán podařil, musím být ve škole dřív než ostatní, bude se jenom povídat, že je tady někdo nový, ale nikdo nebude vědět kdo. Tím pádem bude Edward překvapený, když mě uvidí. Jsem borec na organizování plánů.

Xxx

(Ve škole)

Jakmile, Kate zařídila všechno, co jako můj zákonný zástupce musela udělat, odešla. A nechala mě s tím malým tlustým chlápkem o samotě. Zazvonil zvonek na hodinu a pan ředitel konečně dopsal papíry, které se jednaly mého já.

„Slečno Tanyo, vítám vás v naší škole, jsem si jistý, že se vám tady bude líbit,“ řekl profesionálním hlasem ředitel a podal mi svoji malou tlustou ruku.

„Děkuji, pane řediteli, za přijetí na vaši školu, jsem si jistá, že se mi tady bude velmi moc líbit,“ řekla jsem svým naprosto bezchybně nacvičeným sladkým hlasem a vřele se na něho usmála, jako andílek.

„Eeh, myslím, že bych vás mohl jít představit vaší nové třídě,“ vykoktal ředitel a šel otevřít dveře. Já jsem z měkkého křesla s radostí vyskočila, už jsem se nemohla dočkat na Edwarda! Edwarde, připrav se, už jdu za tebou!

„Pojďte za mnou,“ řekl ředitel a vyšel do chodby, která vedla do různých tříd. Po chvilce jsme zastavili a ředitel zaťukal. Ťuk, ťuk, ťuk.

A je to tady, po deseti letech uvidím Edwarda.

Lásko, jdu tě zachránit, už nemusíš hrát, že tu ubohou holku máš rád, stejně ani neví, kdo jsi. Ale já to vím, já tě znám ze všech nejlíp.

Svým výborným poloupířím sluchem jsem se zaposlouchala, co se děje za dveřmi.

„... tady těmi dveřmi projde nová žákyně. Nemusím vám snad říkat, abyste ji vzali do kolektivu.“ Podle skřehotavého hlasu jsem si pomyslela, že má nová učitelka nepatří mezi mladší generaci.

Ředitel otevřel a houpavým krokem, jako kačer, vstoupil dovnitř. Já jsem hned cupitala za ním a postavila se před tabuli, abych na všechny dobře viděla. Prohlédla jsem si své spolužáky s úsměvem. A Edwarda si nechala naposled, chtěla jsem ho obdařit nejroztomilejším úsměvem, ale když jsem viděla tu obyčejnou lidskou holku, které se na něho lepila jako včela na med, popadla mě zuřivost. Která jistě změnila mé oči na tmavší. Kráva blbá! Co si to o sobě myslí!? pomyslela jsem si a hned toho zalitovala! Spíš než ona jsem kráva já, když jsem zapomněla, že Edík umí číst myšlenky! Hned jsem všechny nevhodné myšlenky vymazala. Hlavně nesmím myslet na to, proč jsme se sem přistěhovaly.

Nadechla jsem se a představila.

„Ahoj, jmenuji se Tanya.“ Po zaznění mého jména jsem si nemohla nevšimnout, jak Edward ztuhl - určitě radostí! A ta holka do něho začala kopat. Větší žárlivku sis najít nemohl?!

Edward se hned vzpamatoval a chtěl se od ní odsunout, asi aby mi dal najevo, že s ní nic nechce mít. Ale ta mu to nedovolila. Co si to, proboha, našel za holku? Chtěla jsem protočit oči, ale hned jsem se vzpamatovala a pokračovala ve svém představení.

„Právě jsem se tady do Forks přestěhovala se svými sestrami z Aljašky. Matka nám zemřela, když jsem byla malá…“ Jak jsem odhadovala, polovina třídy se na mě soucitně podívala.

„Dobře, Tanyo, děkujeme, že ses nám představila. Sedni si tam za Edwarda a Bellu do třetí lavice vedle Sáry,“ zastavila mě učitelka a vůbec jí nevadilo, že jsem chtěla ještě něco říct.

Přikývla jsem a šla si sednout na své nové místo ke své nové spolužačce, která vypadala na pořádnou šprtku. Obvykle se se šprtkama nebavím, ale jestli chci vědět něco o té holce, která chodí s mým Edwardem…

„Ahoj, Sáro,“ zašeptala jsem jí a nevinně se usmála.

Dívka na mě chvilku vyjeveně zírala, jako všichni, když na někoho konkrétně mluvím.

„Ahoj,“ pípla nakonec ze sebe a hned začala poslouchat učitelku. Ach jo, nesnáším šprtky!

Učitelka kecala něco o procentech, ale jak jsem si všimla, nikdo kromě Sáry nedával pozor. Každý se na mě koukal se zvědavostí. A po chvilce, věřte mi, vůbec jsem to nečekala, mi přišlo první pozvání do kina. Do konce hodiny jsem dostala pět pozvání na rande a čtyři milostná psaníčka o tom, jak jsem nádherná…

Když zazvonilo, chtěla jsem jít hned za Edwardem, ale jeden kluk, který vypadal, jako by se právě vzbudil, mi mé plány pokazil. Koukala jsem se na Edwarda, jak vybíhá ruku v ruce s tou svou rádoby holkou ven ze třídy.

„Ahoj, Tany!“ Panebože, chce mě sbalit a ani neví, jak se jmenuji.

„Tanyo…,“ opravila jsem ho a můj úsměv, který jsem držela na rtech celou hodinu, vyprchal.

„Ehm… Promiň… Ehm… Já jen…,“ začal ze sebe vykoktávat a drbat se nervózně na hlavě.

Chtěla jsem mu skočit do jeho „bezchybně nacvičené řeči“, když mě přeběhl někdo jiný.

„Mikeu, ona o tebe nestojí! Na ni nemáš!“ pokřikoval po něm celkem hezký kluk, ale na Edwarda neměl. Na Edwarda neměl nikdo.

Mike se na toho kluka naštvaně podíval a já využila situaci k útěku, nebo spíš k hledaní Edwarda.

Vyběhla jsem ze třídy a nenápadně zavětřila, na chodbě bylo snad sto vůní, ale jenom jedna patřila k Edwardovi. Rychle jsem za tou boží vůni vyběhla a po chvilce zastavila před skoro prázdnou učebnou chemie. Zaposlouchala jsem se do rozhovoru, který tam vedl Edward s tou svou holkou.

„A proč se vrátily?“ ptala se ho ta holka. „To nevím. Tanya si velmi dobře hlídala myšlenky…“ odpověděl jí nádherným, avšak znepokojeným hlasem Edward. A kruci, Edward si teď o mně musí myslet, že jsem vetřelec, který má jenom jeden jediný plán - zabít ho. Nadechla jsem se a rychle otevřela dveře, abych očistila své jméno.

Pohledem, který nepatřil do kategorie „mám tě ráda“, jsem sjela tu jeho holku. Znovu mi uniklo pár nevhodných myšlenek na její osobu a Edward výhružně zavrčel. Na chvíli jsem se lekla, jelikož na mě nikdy nikdo nezavrčel. Rychle jsem se koukla na Edwarda a usmála se na něho od ucha k uchu. Když se na mě pořád mračil, rozhodla jsem se ho obejmout. Jak jsem čekala, Edward mi objetí oplatil.

„Edwarde, ani nevíš, jak jsi mi chyběl!“ řekla jsem sladkým hlasem a dala mu pusu.

„Tanyo, deset let jsme se neviděli a ty jsi pořád stejná. No, až na krásu, teď jsi ještě krásnější,“ řekl mi Edward, koukaje mi do očí. Začervenala jsem se a v tu chvíli jsem byla nejšťastnější osoba na světě! Celou dobu jsem věděla, že ty city k té holce jenom hraje. Chtěla jsem mu dát znovu pusu, ale ta blbka se mezi mě a Edwarda vetřela.

„Ahoj, já jsem Bella. Edwardova přítelkyně,“ řekla mi bojácným hlasem, jen kdyby věděla, že já a Edward jsme poloupíři, hned by vzala ty své nohy na ramena a zdrhla. Chudinka malá… Možná mi Isabelly je i trošku líto, je do něho zamilovaná, ale on k ní necítí nic…

Chtěla jsem se zpátky natisknout k Edwardovi a ji odpálkovat nějakou poznámkou, ale Edward se ode mně odtáhl a Bellu chytil kolem pasu. Cítila jsem se hrozně, ale musela jsem si hrát na kamarádku, i když uvnitř jsem umírala touhou Isabellu roztrhat na milión kousíčků.

Nadechla jsem se a řekla jí: „Ehm. Těší mě." A znovu jsem Bellu sjela pohledem.

„No, Tanyo, kde vlastně bydlíte? Musíte co nejrychleji jít k nám na návštěvu. Určitě toho bude hodně na vypravování,“ zeptal se mě po trapném tichu Edward a pokřiveně se usmál. Já ten jeho úsměv miluji!

„Ano, určitě si budeme moc věcí vyprávět. Bydlíme kousek od vás,“ odpověděla jsem.

V tu chvíli zazvonilo a všichni tři jsme vyběhli z učebny na další hodinu - na angličtinu.

Autor: Nikii (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dětství s Edwardem - 14. kapitola: