Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětská láska je nejsilnější – 8. Kapitola

02.12.2009 (12:00) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6175×

8.kapitola. Sexuální výchova

Pohled:Belly

Věděla jsem toho už hodně o rodině - bylo mi 14.let. A to, že jsou upíři, mi vážně nevadilo. Proč taky, když mě nechtějí ublížit. Jejich upírství byla pro mě zábava. Edward mě často bral do lesa a běhal semnou na zádech. Sice mi bylo zezačátku blbě, ale teď si to užívám. No, já si užívám každý okamžik s Edwardem.

Jo, já a Edward sme nerozlučná dvojice a všichni to ví. A taky proto na mě hodně žárlí holky ze střední, jelikož já ještě chodím na základku. A vždy po škole na mě můj princ s Volvem čeká. Díky němu jsem se ani moc učit nemusela, jelikož mi vše vždy dokázal vysvětlit tak, že jsem to chápala. No, holt bylo vidět, že nestuduje poprvé.

Jak už jsem říkala, to, že jsou upíři zbožňuju stejně, jako jejich schopnosti. A taky jsem ráda, že mi Edward nemůže číst myšlenky. Jsem vlastně jediná z rodiny, kdo může mít tajemství, ale já mu to stejně většinou povím, když se zadívám do těch jeho zlatých očí, prostě to nejde.

Jenže je tu takový... No, problém s tím, že nespí. To, že mám u sebe celou noc Edwarda, mi přijde jako samozřejmost. Koho jiného bych tak měla mít v posteli, než jeho. Ani nevíte, jak je příjemné usínat mu na hrudi. Když mi brouká mou ukolébavku, jsem v tu chvíli asi nejšťastnější člověk na světě.

Tedy do doby, než se mi otevřely brány světa, o kterém jsem nevěděla a ani ho nechtěla.
Ale to až později, teď zpátky k problému s tím že nespí. Jde hlavně o naše páry a především Emmetta a Rose. No řekněme si popravdě, že někdy se přes celý dům ozývají šílené zvuku a to, že mám pokoj co nejdál od jejich není ani poznat. Pomalu každou noc mě zbudí rámus, když něco rozbijí - hlavně postele mají obrovskou zásobu. A vždy mě uklidňuje a opět uspává Edward.

Dlouho jsem nechápala, co dělají, jenže mi to věkem došlo. A stejně jako jiné věci se začali objevovat. Jako třeba prsa. Či měsíčky. To bylo vážně potupný, když jsem se ráno probudila sama v posteli, jelikož jsem krvácela. Poté jsem se celý týden vyhýbala Edwardovi a dokonce ho vykázala večer z pokoje. Styděla jsem se a hodně mě to i mrzelo, jelikož jsem měla problém usnout sama. 

Byla jsem poprvé sama ve velké posteli. Nemohla jsem usnout a jen chtěla, aby u mě byl. Jenže já právě vešla do světa, do kterého jsem nechtěla. Začala se ze mě stávat žena a to neslo následky. Jako že jsem nemohla večer spát. A také se mi díky sexuální výchově večer zdály sny, za které jsem se vážně styděla. A proto jsem byla ráda, že mi Edward nemůže číst myšlenky. Stával se ze mě puberťák a moje hormony i myšlenky se bouřily. Ale já se to pokoušela v sobě zadusit.

Jednoho dne jsem toho měla už po krk a chtěla zase být tou malou holčičkou, o kterou se staral Edward. A ten den odjeli všichni krom Edwarda na lov. A já se chopila příležitosti, aby to bylo jako dřív. Bohužel jsem ještě tehdy nevěděla, jak celý den dopadne.
S Edwardem jsme si opět celé hodiny povídaly tak, jako vždy. A to jsem vždy milovala si s ním povídat. Mohla jsem mu říct vše a on zase říkal vše mě.

Byl už skoro večer a já si chtěla v klidu číst. Jenže Edward měl trochu jiný názor. Vzal mou oblíbenou knihu ,,Pýcha a předsudek“ a zmizel. Vyběhla jsem rovnou za ním. Když jsem běžela co nejrychleji to šlo, byla jsem proti němu pomalá.

Doběhla jsem do obýváku, kde seděl v klidu na sedačce. Ale byl tu menší problém - moje kniha tu nebyla. Začala jsem jí všude hledat a Edward se mi smál. Až jsem konečně zahlídla její okraj za jeho zády.

„Edwarde, dej mi tu knihu,“ řekla jsem nekompromisně. Chtěla jsem si už zalézt do postele. Jen se uličnicky usmál a záporně zakroutil hlavou.

„Já ti dám, že ne,“ řekla jsme naštvaně a skočila po něm. Určitě jsem to řekla, protože bych do něj jinak narazila a ně do shodila.

Edward ležel pode mnou a v rukou měl knihu, ale já na ní nedosáhla. Natahovala jsem se pro ní, co to šlo, ale stále jsem jí nedokázala vytrhnout. Jen se mi smál a ještě mě chytil volnou rukou kolem pasu, abych se nezvedla a nenatáhla se pro ní už vůbec.

Po nějaké době mi už došli sílí a tak jsem se mu jen dívala do očí. Byla jsem naštvaná. Ale jeho oči zářily šibalstvím a radostí a jejich barva byla jako tekuté zlato. Musela jsem se tomu usmát. Mám tě ráda Edwarde,“ zašeptala jsem a dala mu pusu na tvář, dyž jsem uslyšela hlasité lapání po dechu.

Podívala jsem se ke dveřím, kdy byl zbytek rodiny. Všichni se tvářili nevěřícně, jen Emmett se přilbě usmíval. „Co to tu děláte?“ zeptala se Esme.

„Přetahujeme se o knihu,“ informovala jsem jí a vytáhla knihu Edwardovi z ruky a raději z něj slezla. Nechápala jsem jejich výrazy. „Bello, musíme si promluvit. Jdi do svého pokoje,“ řekla nekompromisně Esme. S naštvaným pohledem, který jsem věnovala Edwardovi, jsem odkráčela do svého pokoje. Jen co jsme si sedla na postel, Esme byla vedle mě.
„O čem chceš mluvit, mami?“ zeptala jsem se ze strachem.

„Jelikož ti bude za nedlouho 15.let, o věcech o kterých nemáš ještě pořádně ponětí,“Vytřeštila jsem oči a vykřikla.

„Nechceš mě poučovat o sexu, že ne?“ ale odpovědí mi byl Emmettův smích a Esme přikývla.

„To jsi rovnou mohla říct Emmettovi,“ jen co jsem to dořekla, byl vedle mě a usmíval se.

„Já to věděl. Tak hele, je to něco jednoduchého. Dělají to všichni a je to naprosto přirozené. A dobře se tím zabíjí čas. A hlavně neposlouchej Edwarda. Ten o tom nic neví, vždyť je už sto let panicem,“ já s každým slovem rudla. A na konci se ve dveřích objevil Edward, který vypadal že bude vraždit.

„Dost. Vím vše co potřebuju, učili jsme se to ve škole. Nechci vaše rady a ni popisy. Jsem v tomhle jako Edward. Tak teď, když dovolíte, musím to rozdýchat,“ řekla jsem rychle. Jen co odešli, jsem zabořila hlavu do polštáře. To byl zase den.

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 8. Kapitola: