Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětská láska je nejsilnější – 31. kapitola

27.12.2009 (12:15) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 6411×

31. kapitola - Nový začátek

Nevím jak dlouho jsme tam byli, ale svět okolo nás nebyl. Byli jsme jenom my a naše láska.

Měsíc se pomalinku začínal vytrácet a na mě dopadla únava z perného dne. I když se mi nechtělo, musela jsem domů.

„Měli bychom jít domu,“ řekla jsem a chtěla se zvednout, ale on mě uvěznil ve svém objetí.

„Proč?“ zeptal se smutně.

„Zaprvé jsem uprostřed noci vyběhla ven do lesa a nikdo neví, kde jsem. Za druhé jsem unavená a zatřetí chci vidět výraz Tanyi.“  Tomu poslednímu jsme se zasmáli. Ještě jednou  mě dlouze políbil a pak si mě vyhoupl na záda a běžel domů.

Na kraji lesa se zastavil a já z něj slezla. V domě se jako vždy svítilo. Edward mě chytil za ruku a táhl dovnitř.

Všichni se na nás otočili. Tanya už běžela, že Edwarda obejme, ale ten mě chytil kolem pasu a ona se zastavila a jen tupě zírala. Alice vypískla radostí, běžela ke mně a silně mě objala. Po ní Jasper, na kterém bylo vidět, jak byl rád. Jo, dávali jsme mu hodně zabrat. Všichni mě objali a pak Edwarda. Rose mu ještě něco řekla, ale já tomu nerozuměla. Bylo to moc rychlé.

Objali nás všichni, kromě Tanyi. Ta stále jen tupě zírala. Tomu jsem se usmála.

„Ede, je dobře, že jsi tenkrát nepřivedl kluka. Teď by z tebe byl náš teplý bratříček,“ začal se smát Emmett a já se na něj hnusně podívala a to ho ještě víc povzbudilo.

„Hochu, ale lituju tě. Sis ji musel vychovat. Ale alespoň ji máš vycvičenou,“ zasmál se a bouchl Edwarda do zad. Ten s úsměvem přikývl a to mě naštvalo.

„Nejsem žádný pes,“ odsekla jsem a šla nahoru.

Zamířila jsem rovnou do sprchy a tu si vychutnala. Potřebovala jsem ji po tak dlouhé době. Teplá voda mě příjemně hřála a koupelnu provoněl můj jahodový šampon. Už jsem se těšila do postele. Oblékla jsem si košilku, kterou mi Alice připravila. Vsadím se, že moje tepláky a roztrhané triko už vyhodila, nebo lépe spálila. Košilka byla hodně odvážná, jako vždy. Já tu Alici někdy vážně uškrtím. Od mých třinácti mi nakupuje takové košilky, které jsou moc odvážné. Dnes jsem měla růžovou. Vlasy jsem si usušila od nejhoršího a šla do pokoje. Ve dveřích jsem se však zarazila.

Na mé posteli ležel Edward a měl jen pyžamové tepláky. Nedůvěřivě jsem si ho prohlížela.

A věřte, že bylo na co koukat.

„Od kdy upíři nosí pyžamo nebo alespoň kus z něj?“ zeptala jsem se a šla blíž.

„Od doby co mu jeho mladší sestřička vyhrožuje. A odkdy ty nosíš tohle?“ ukázal na mojí košilku. Povzdechla jsem si a zrudla.

„Od doby co dospívám a Alice mi kupuje jenom tohle. To byl jeden z důvodů, proč jsem tě vykopla z postele a pak z pokoje,“ objasnila jsem a šla si k němu lehnout.

Uvelebila jsem se mu v náruči a on mě pořádně přikryl. Hlavu jsem si položila na jeho rameno a zavřela oči.

„A další důvody?“ Otrava.

„No, tak rostla jsem a vyvíjela se. Musela jsem si na to zvyknout a navíc jsem se před tebou styděla,“ řekla jsem a trochu zčervenala.

„A pak, byla jsem puberťák a uznej, že bylo trochu divný, že jsem usínala v posteli se starším bratrem.“ Zvedla jsem se a podívala se na něj. Ležela jsem teď na břiše a podpírala se rukama, abych mu viděla do obličeje.

„Jo, to bylo, ale z pokoje jsi mě vyhánět nemusela,“

„Jenže hlavní důvod byl právě to, že jsem se styděla, chápeš? Styděla jsem se před tebou. Jsi kluk a já byla holka, která dospívala. Rostly mi prsa, plašily se mi hormony a taky myšlenky.“ Přitom jsem zrudla maximálně a sklopila pohled na moje ruce, kterýma jsem se podpírala.

Ještěže nikdy nečetl moje myšlenky. Když si vzpomenu na jedny z posledních dnů, kdy mě uspával. Na to, jaké jsem o něm měla fantazie. Stydím se za ně ještě teď. Jo, byla jsem v pubertě se zvrhlými myšlenkami na bratra. Tehdy jsem poprvé ucítila chtíč po Edwardovi. A jelikož jsem se ve svých citech moc nevyznala, raději jsem ho vyhodila. Nechtěla jsem to vše zkazit.

Dal mi ruku pod bradu a donutil mě se na něj podívat. Měl svůj frustrovaný pohled.

„Povíš mi, jaké splašené myšlenky?“ Hypnotizoval mě pohledem, protože věděl, že mu tak odpovím. Zakroutila jsem záporně hlavou.

„No tak, já měl naposledy pubertální myšlenky před sto lety,“ řekl a podíval se smutně.

Teď mě tak napadlo, že mu je můžu ukázat a uvidíme, jak se s tím popasuje. Jak ho znám, odstrčí mě a prohlásí, že jsem blázen, že stačí málo a ublíží mi.

Klekla jsem si na posteli a chvíli ho pozorovala a přemýšlela, jestli to mám risknout. Se zájmem si mě prohlížel. No co, mám dostat odmítnutí dnes nebo za týden?

Obkročmo jsem si mu sedla na břicho. Překvapeně se na mě díval a vyčkával, co se bude dít. Na nic jsem nečekala, sehla se k němu a toužebně ho políbila. Polibek mi ochotně vracel, až mě to překvapilo. Rukama jsem hladově přejížděla po jeho dokonalých svalech. Odtrhla jsem se od něj a polibky začala zasypávat jeho krk. Jeho ruce mě držely za boky. Polibky jsem postupovala až na jeho hruď a začala jimi zasypávat každý kousek jeho kůže. Ani nevím jak, ale byla jsem pod ním. Políbil mě a jeho ruce putovaly po mém těle.

Bylo to krásné… něžné. Opět jsme se přetočili. Nevím, jak se nám to povedlo, ale byli jsme napříč postelí. Seděla jsem na něm obkročmo a líbala ho. Rukama jsem se opírala o jeho hruď a jeho ruce mi hladily stehna. Ani jeden nehodlal přestat.

Když v tom se s ránou otevřely dveře. Lekla jsem se a podívala k nim. Stál tam Emmet s úsměvem.

„Carlisle, měl by sis hlídat dceru,“ vykřikl na celý dům a v tom ve dveřích stáli všichni a vykuleně na nás zírali. Akorát Alice a Jasper se usmívali. Byla jsem rudá jako rak. Tanya mě propalovala pohledem a pak zmizela. Ozvala se rána.

„Nenič Esmeiny věci, Tanyo!“ zakřičela Carmen a odešla za ní.

„Ehm… trochu soukromí,“ řekl prosebně Edward. Ostatní odešli, až na Emmeta. Stál u dveří a usmíval se.

„Vypadni,“ řekla jsem už naštvaně.

„Ne, tohle je historický okamžik. Edward konečně nebude nejstarší panic na světě,“ začal se smát.

„Emmete, vypadni, jinak uvidíš. Nezapomeň, že Rose na mě dá,“ vyhrožovala jsem mu a jemu to došlo. Vytřeštil oči a rychle odešel.

„Rose, miláčku,“ začal křičet na celý dům. Tomu jsme se začali smát a zůstávali pořád v té samé poloze.

Najednou se na mě Edward zadíval a já se přestala smát.

„Co je?“ zeptala jsem se zmateně.

„Jenom jsem překvapen z tvých myšlenek,“ objasnil a já víc zčervenala. Pohladil mě po tváři. „To já byla taky,“ odpověděla jsem, sehla se a políbila ho. Chtěla jsem pokračovat, ale zastavil mě.

„Ne dokud je poblíž Emmett,“ zašeptal a já přikývla. Měl pravdu, ještě by nás nafotil a poslal to do porno časopisu.

Zase jsem se mu stulila do náruče a spokojeně usnula, když mi začal broukat mou ukolébavku.

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 31. kapitola: