Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětská láska je nejsilnější – 15. kapitola


Dětská láska je nejsilnější –  15. kapitolaRee mě přemluvila na další dílek ještě dnes. Tak si ho užijte. Další bude vážně až zítra. Krásné počtení a jsme zvědavá na vaše komentáře.

15.kapitola - Polibek

Ráno jsem se probudila stulená na posteli v Edwardově objetí. To se mi líbilo, ale ta pozice byla až moc. Hlavu jsem měla na jeho hrudi, jednou rukou jsem ho objímala kolem hrudi a jednu mojí nohu měl obmotanou kolem pasu. Měla jsem na sobě stále jen jeho mikinu, která mi byla pod zadek, ale v téhle pozici mi byla k pasu. Jeho paže byly obmotané kolem mého pasu. Styděla jsem se, ale zároveň si to i užívala.

Když jsem se rozhodla se probrat, rychle jsem otevřela oči a podívala se na něj. Oči měl zavřené a krásně se usmíval. ´Možná se mu to líbilo stejně jako mě.´ napadlo mě.

Chtě, nechtě musím vstát. Opatrně jsem začala sundávat svou nohu z jeho pasu, ale on ji chytil a držel ji tam, kde byla. Zmateně jsem se na něj podívala.

Díval se na mě a v očích jsem mu viděla, jak se sám se sebou pere. Začal se ke mně přibližovat obličejem. Jeho ruka na mé noze začala mířit nahoru.

Obličeje jsme měli těsně u sebe. Moje srdce sprintovalo a dech se mi zasekl někde v krku.

Dělilo nás pár centimetrů, když jsem prolomila tu poslední vzdálenost. Cítila jsem jak ztuhl, ale po chvíli mi polibek oplácel ještě dravěji. Přetočil se nade mě. Mojí nohu měl stále kolem pasu a ruce jsem mu zapletla do vlasů. On se jednou rukou podpíral a druhou stále jezdil po mé noze, dokud se nezastavil u mého boku. Náš polibek byl plný vášně a lásky. To byl polibek, po kterém jsem toužila. Polibek z lásky, kterou cítím.

Začal mi docházet dech a Edward se polibky přesunul na můj krk. Zachvěla jsem se a slastně vzdychla, nešlo to jinak. Tiskla jsem se k němu, co to šlo.

Když jsem opět popadla dech, přitáhla jsem si ho na své rty. Nechtěla jsem skončit.

Najednou mu zazvonil telefon. Ani nevím, jak ale zmizel a já byla sama na posteli. Poznala jsem, že je to Alice.

Když domluvili, vzal mě do náruče a běžel se mnou domu. Celou dobu nepromluvil.

V tu noc jsem si něco uvědomila. A to, že miluju Edwarda. A ten polibek mi to jen potvrdil. To je ten cit, který k němu mám. Uvědomila jsem si, že ho miluju od jak živa, ale bála jsem se to říct, protože nevím, jak je na tom on se svými city. A já nechci udělat žádnou chybu v našem – teď už sotva – vztahu.

 

Ano, i poté noci a ránu je to ještě horší. Ve škole je se mnou, ale už ani moc nekomunikuje. Nemluví se mnou a dokonce se mi vyhýbá. A to mě trápí. Co jsem provedla?

Dani se ve škole ještě o něco pokusil.

Měla jsem hodinu s Alice a vůbec jsem se nemohla soustředit. Potřebovala, jsem se projít a tak jsem šla na záchod. Strávila jsem tam jen chvíli a poté se chystala vrátit. Pořád jsem uvažovala nad Edwardem, takže jsem si nikoho na chodbě nevšimla, dokud mě ten dotyčný nepřišpendlil ke zdi.

„Budeš už hodná?“ ptal se Dani a já už nevěděla jak se ho zbavit. Vší silou jsem ho kopla do rozkroku. Pustil mě a dopadl na kolena. Když se zvednul, už přede mnou stál Edward a chytil ho pod krkem.

„Nech ji na pokoji. Slyšíš?“ vrčel na Daniho.

„Nejde to,“ odpověděl. Edward ho ještě víc zmáčkl a znovu zavrčel.

„Všechno jde, psisko! Nech ji na pokoji!“ Dani přikývl a Edward ho pustil. Beze slova mě odtáhl ke třídě a poté odešel. Jen jsem se mu dívala na záda. Cítila jsem slzy, ale odmítala jsem jim dát volnost.

Pořád mě jen opouští. Přitom mi slíbil, že mě nikdy neopustí. Zmučeně jsem šla do třídy. Když mě uviděla Alice, oddychla si. Sedla jsem si vedle ní a vzpomínala.

 

Seděla jsem v pokoji a objímala se s Edwardem. Akorát mi řekl, co je zač. Odtáhla jsem se od něj. „Edwarde, slib m,i že mě nikdy neopustíš.“ Na jeho tváři se vykouzlil úsměv.

„Už jsem ti to slíbil, když jsi byla prcek a znovu opakuju ´Nikdy´,“ řekl a opět mě objal. Tehdy jsem byla šťastna. To jsem ještě měla svého Edwarda u sebe a ne, že pořád odcházel…

 

Měla jsem ale říct, aby mě neopouštěl nejen fyzicky. On to plní fyzicky. Je se mnou, ale jinak odchází. Pořád odchází a nechává mě samotnou. Chci být s ním, ale mám strach, že když mu řeknu o svých citech, bude to ještě horší.

SHRNUTÍ



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!