Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Denalijští - 3. kapitola


Denalijští - 3. kapitolaBližší seznámení.

Nemohla jsem z nich spustit oči. Všechny tři byly tak nádherné! Tanya, ta která na mě vrčela, měla do pasu dlouhé blonďaté vlasy se zvláštními růžovými odlesky. Takovou barvu jsem nikdy neviděla. Její obličej byl naprosto dokonalý a souměrný. Jen z jejích očí však šel strach. Šlehaly po mně blesky a z karmínové postupně temněly až na černou.
Irina si mě prohlížela se zájmem, bez jakékoliv nenávisti nebo zloby. Nerozuměla jsem jejímu výrazu. Objevovala se v něm nelibost a možná žárlivost? Ale to bylo přeci směšné. I ona vypadala jako pohanská bohyně. Byly si s Tanyou podobné, jen Irininy vlasy měly stříbřitý nádech a celkově působila křehčeji.
Kate se na mě opatrně usmívala, z ní jediné jsem cítila přátelství a sympatie. Byla jiná než její sestry. Nejen tím, jak na mě působila, ona i jinak vypadala. Jediná byla tmavovlasá. Vlasy se jí v něžných loknách vlnily těsně pod prsa. Rysy jejího obličeje nebyly tak ostré. Připomínala mi pohádkovou princeznu. Až na ty oči, samozřejmě. I ona na mě koukala krvavě rudýma očima.
Všechny tři byly oblečeny v přenádherných a jistě velmi drahých šatech. Stejně jako Sasha. Připadala jsem si vedle nich jako šmudla z prádelny. Mé šaty byly prosté, z hrubé látky a cestou utrpěly mnohé nehody - trhliny a špinavé fleky. Styděla jsem se před nimi.
Tanya něco řekla tím neznámým jazykem. Ukazovala při tom na mě a divoce gestikulovala. Když se takhle rozohnila, šel z ní vážně strach. Její hlas nabíral výšku a během chvilky už ječela. Nerozuměla jsem jí ani slovo, ale z řeči jejího těla bylo naprosto jasné, že mě tu nechce. Sasha na ní zasyčela a klidným hlasem řekla pár slov. Tanya okamžitě zmlka a uraženě dupla. V podlaze zůstal dolíček po dopadu její paty. Šlehla po mě pohledem a se vztyčenou hlavou odkráčela pryč. Irina ji tiše následovala.
Chtěla jsem se Sashe omluvit za způsobené problémy a odejít, ale ona zavrtěla hlavou a s úsměvem mě vzala za ruku. Posadily jsme se do luxusní lenošky a Kate si sedla do křesílka naproti nám.
,,Omluv mé sestry, prosím. Nemají rády konkurenci,” rozpačitě pokrčila rameny a omluvně se usmála. Konkurenci? Tomu jsem nerozuměla. Jejich kráse se nemohlo nic a nikdo rovnat. Tak co čem to Kate mluví? Vnitřní zmatek se promítl do mého výrazu. Sasha se upřímně rozesmála. Strnula jsem, tak nádherný zvuk jsem nikdy dříve neslyšela.
,,Deidre, viděla jsi se vůbec někdy po přeměně v zrcadle? I přes ty hadry, co máš na sobě, jsi naprosto kouzelná. Navíc tvoje oči nevzbuzují hrůzu, jako naše. Ty tvoje jsou tak teplé a vřelé. Každý muž, který tě spatří, ti oddaně padne k nohám,” přesvědčovala mě Sasha a já jejím slovům nemohla uvěřit. Viděla jsem se jen před lety v odrazu vodní hladiny. Ano, tenkrát jsem si myslela, že jsem krásná, ale v porovnání s  těmito ženami…
,,Budeme moc rády, hm, alespoň já a Kate, když tu s námi zůstaneš. Poskytneme ti přístřeší, oblečení i koupel. Neuraž se, ale tu opravdu potřebuješ.”
Ani mě nenapadlo se urazit. Po opravdové koupeli jsem doslova dychtila. Jen mi vůbec nebylo jasné, proč jsou na mě tak hodné. Není přeci zrovna běžné vzít pod svou střechu neznámého člověka, nebo v mém případě upíra, a takhle hezky se o něj starat. Na mou ještě nevyslovenou otázku mi odpověděla Kate.
,,Víš, nás by hrozně zajímalo, jak je možné, že se živíš zvířecí krví. A také barva tvých očí. Kdybychom je měly taky takové, mnoho věcí by pro nás bylo snazších.”
Místností se opět nesl Sashin rozkošný smích. Zmateně jsem těkala pohledem mezi ní a Kate, která se začala také smát. Nechápala jsem, co jim přijde tak vtipné a směšné.
,,Omlouváme se, ale když Kate mluvila o snadnějších věcech, jsem si jistá, že měla na mysli jednu konkrétní věc, nebo spíše činnost. Ehm, my všechny máme rády muže a jejich, hm, blízkou společnost,” omlouvala se mi Sasha vesele. Pořád jsem jí nerozuměla. Ale pak jsem si všimla, jak se obě tváří. Když mi konečně došlo, o čem mluví, zrozpačitěla jsem. Já po intimní stránce poznala jen svého milovaného manžela a pak už jako upír Ardena, ale vzpomínky na něj bych si raději z paměti vymazala.
Nebylo mi jasné, jak můžou mít vztah s lidskými muži. Podle toho, jak se divily, mému způsobu obživy, pily lidskou krev. Zabíjely kvůli své žízni. Tak jak dokázaly být mužům tak blízko? Jak je při milování dokázaly nezavraždit? Nedalo mi to a zeptala jsem se.
Sasha i Kate sklopily oči a zarytě mlčely. Zalapala jsem po dechu, když jsem si uvědomila význam jejich mlčení. Nechápala jsem to. Jak můžou něco takového dělat? Jak můžou být tak neuvěřitelně kruté?
,,Víš, Deidre, my víme, že to, co děláme, je špatné. A některé naše milence bychom si rády ponechaly déle než jen na jednou, ale nedokážeme se ovládnout. Když jsou nám tak blízko, nejsme schopny odolat jejich krvi. Snažíme se. Opravdu, ale nedaří se nám to.” Na Kate bylo vidět, že ji to skutečně mrzí a že se stydí přiznat mi pravdu.
Potřebovala jsem čas na zpracování informací. Jejich životní styl se mi nelíbil, ale ony samy - alespoň Sasha a Kate - se mi zamlouvaly. Bylo úžasné mít společnost, nebýt sama, moci s někým mluvit. Navíc, protože byly upírky, mohla jsem s nimi mluvit naprosto otevřeně a bez přetvářky. Dokud jsem se s nimi nesetkala, netušila jsem, jak strašně moc mi chybí společnost.
Sasha jako by mě i beze slov pochopila. Stoupla si a s mírným úsměvem mi pokynula k jedněm dveřím. Rozloučila jsem se s Kate a následovala Sashu. Dovedla mě do krásné místnosti zařízené do světle zelené barvy. Údivem mi spadla brada. Něco tak nádherného jsem nikdy neviděla. Sashu mé nadšení potěšilo. Prošly jsme pokojem do místnosti mnohem menší. Jediným jejím vybavením byla dřevěná vana uprostřed pokoje. K mému překvapení byla plná vody a růžové pěny.
,,Koupu se každé ráno po lovu, ale dnes ti koupel ráda přenechám. Buď tu, jak dlouho budeš chtít. Než se vykoupeš nechám ti připravit nové šaty. Máme podobné postavy, tak by ti moje měly být,” řekla a odešla.
Svlékla jsem špinavé šaty a slastně se položila do  vany. Takový luxus jsem do dnešního dne nepoznala. Voda jako by mě očišťovala i vnitřně. Čím déle jsem si užívala koupele, tím jsem si byla jistější, že se mi tu bude líbit.

Nemohla jsem z nich spustit oči. Všechny tři byly tak nádherné! Tanya, ta která na mě vrčela, měla do pasu dlouhé blonďaté vlasy se zvláštními růžovými odlesky. Takovou barvu jsem nikdy neviděla. Její obličej byl naprosto dokonalý a souměrný. Jen z jejích očí však šel strach. Šlehaly po mně blesky a z karmínové postupně temněly až na černou.


Irina si mě prohlížela se zájmem, bez jakékoliv nenávisti nebo zloby. Nerozuměla jsem jejímu výrazu. Objevovala se v něm nelibost a možná žárlivost? Ale to bylo přeci směšné. I ona vypadala jako pohanská bohyně. Byly si s Tanyou podobné, jen Irininy vlasy měly stříbřitý nádech a celkově působila křehčeji.


Kate se na mě opatrně usmívala, z ní jediné jsem cítila přátelství a sympatie. Byla jiná než její sestry. Nejen tím, jak na mě působila, ona i jinak vypadala. Jediná byla tmavovlasá. Vlasy se jí v něžných loknách vlnily těsně pod prsa. Rysy jejího obličeje nebyly tak ostré. Připomínala mi pohádkovou princeznu. Až na ty oči, samozřejmě. I ona na mě koukala krvavě rudýma očima.


Všechny tři byly oblečeny v přenádherných a jistě velmi drahých šatech. Stejně jako Sasha. Připadala jsem si vedle nich jako šmudla z prádelny. Mé šaty byly prosté, z hrubé látky a cestou utrpěly mnohé nehody - trhliny a špinavé fleky. Styděla jsem se před nimi.


Tanya něco řekla tím neznámým jazykem. Ukazovala při tom na mě a divoce gestikulovala. Když se takhle rozohnila, šel z ní vážně strach. Její hlas nabíral výšku a během chvilky už ječela. Nerozuměla jsem jí ani slovo ale z řeči jejího těla bylo naprosto jasné, že mě tu nechce. Sasha na ní zasyčela a klidným hlasem řekla pár slov. Tanya okamžitě zmlka a uraženě dupla. V podlaze zůstal dolíček po dopadu její paty. Šlehla po mě pohledem a se vztyčenou hlavou odkráčela pryč. Irina ji tiše následovala.


Chtěla jsem se Sashe omluvit za způsobené problémy a odejít ale ona zavrtěla hlavou a s úsměvem mě vzala za ruku. Posadily jsme se do luxusní lenošky a Kate si sedla do křesílka naproti nám.


,,Omluv mé sestry, prosím. Nemají rády konkurenci,” rozpačitě pokrčila rameny a omluvně se usmála. Konkurenci? Tomu jsem nerozuměla. Jejich kráse se nemohlo nic a nikdo rovnat. Tak o čem to Kate mluví? Vnitřní zmatek se promítl do mého výrazu. Sasha se upřímně rozesmála. Strnula jsem, tak nádherný zvuk jsem nikdy dříve neslyšela.


,,Deidre, viděla jsi se vůbec někdy po přeměně v zrcadle? I přes ty hadry, co máš na sobě, jsi naprosto kouzelná. Navíc tvoje oči nevzbuzují hrůzu, jako naše. Ty tvoje jsou tak teplé a vřelé. Každý muž, který tě spatří, ti oddaně padne k nohám,” přesvědčovala mě Sasha a já jejím slovům nemohla uvěřit. Viděla jsem se jen před lety v odrazu vodní hladiny. Ano, tenkrát jsem si myslela, že jsem krásná ale v porovnání s  těmito ženami…


,,Budeme moc rády, hm, alespoň já a Kate, když tu s námi zůstaneš. Poskytneme ti přístřeší, oblečení i koupel. Neuraž se ale tu opravdu potřebuješ.”


Ani mě nenapadlo se urazit. Po opravdové koupeli jsem doslova dychtila. Jen mi vůbec nebylo jasné, proč jsou na mě tak hodné. Není přeci zrovna běžné vzít pod svou střechu neznámého člověka, nebo v mém případě upíra a takhle hezky se o něj starat. Na mou ještě nevyslovenou otázku mi odpověděla Kate.


,,Víš, nás by hrozně zajímalo, jak je možné, že se živíš zvířecí krví. A také barva tvých očí. Kdybychom je měly taky takové, mnoho věcí by pro nás bylo snazších.”


Místností se opět nesl Sashin rozkošný smích. Zmateně jsem těkala pohledem mezi ní a Kate, která se začala také smát. Nechápala jsem, co jim přijde tak vtipné a směšné.


,,Omlouváme se ale když Kate mluvila o snadnějších věcech, jsem si jistá, že měla na mysli jednu konkrétní věc, nebo spíše činnost. Ehm, my všechny máme rády muže a jejich, hm, blízkou společnost,” omlouvala se mi Sasha vesele. Pořád jsem jí nerozuměla. Ale pak jsem si všimla, jak se obě tváří. Když mi konečně došlo, o čem mluví, zrozpačitěla jsem. Já po intimní stránce poznala jen svého milovaného manžela a pak už jako upír Ardena, ale vzpomínky na něj bych si raději z paměti vymazala.


Nebylo mi jasné, jak můžou mít vztah s lidskými muži. Podle toho, jak se divily, mému způsobu obživy, pily lidskou krev. Zabíjely kvůli své žízni. Tak jak dokázaly být mužům tak blízko? Jak je při milování dokázaly nezavraždit? Nedalo mi to a zeptala jsem se.


Sasha i Kate sklopily oči a zarytě mlčely. Zalapala jsem po dechu, když jsem si uvědomila význam jejich mlčení. Nechápala jsem to. Jak můžou něco takového dělat? Jak můžou být tak neuvěřitelně kruté?


,,Víš, Deidre, my víme, že to, co děláme, je špatné. A některé naše milence bychom si rády ponechaly déle než jen na jednou ale nedokážeme se ovládnout. Když jsou nám tak blízko, nejsme schopny odolat jejich krvi. Snažíme se. Opravdu ale nedaří se nám to.” Na Kate bylo vidět, že ji to skutečně mrzí a že se stydí přiznat mi pravdu.


Potřebovala jsem čas na zpracování informací. Jejich životní styl se mi nelíbil, ale ony samy - alespoň Sasha a Kate - se mi zamlouvaly. Bylo úžasné mít společnost, nebýt sama, moci s někým mluvit. Navíc, protože byly upírky, mohla jsem s nimi mluvit naprosto otevřeně a bez přetvářky. Dokud jsem se s nimi nesetkala, netušila jsem, jak strašně moc mi chybí společnost.


Sasha jako by mě i beze slov pochopila. Stoupla si a s mírným úsměvem mi pokynula k jedněm dveřím. Rozloučila jsem se s Kate a následovala Sashu. Dovedla mě do krásné místnosti zařízené do světle zelené barvy. Údivem mi spadla brada. Něco tak nádherného jsem nikdy neviděla. Sashu mé nadšení potěšilo. Prošly jsme pokojem do místnosti mnohem menší. Jediným jejím vybavením byla dřevěná vana uprostřed pokoje. K mému překvapení byla plná vody a růžové pěny.


,,Koupu se každé ráno po lovu ale dnes ti koupel ráda přenechám. Buď tu, jak dlouho budeš chtít. Než se vykoupeš nechám ti připravit nové šaty. Máme podobné postavy, tak by ti moje měly být,” řekla a odešla.

Svlékla jsem špinavé šaty a slastně se položila do  vany. Takový luxus jsem do dnešního dne nepoznala. Voda jako by mě očišťovala i vnitřně. Čím déle jsem si užívala koupele, tím jsem si byla jistější, že se mi tu bude líbit.


4. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Denalijští - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!