Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Delusion of love - 14. kapitola

26.03.2012 (12:30) • WhiteTie • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 1823×

Zvedl se a odešel. Hleděla jsem za ním a nějak mi nedocházelo, co teď dělá. Než jsem se vzpamatovala, byl pryč. Ale asi to tak bylo lepší. Dal mi jasně najevo, co si myslí. Počítala jsem s tím, že se nějak takhle zachová, že odejde a nebude mě chtít vidět, ale i tak mě to zasáhlo. Myslela jsem, že mezi sebou máme určité pouto. Ale asi tomu tak nebylo. Já k němu cítila náklonnost, jeho přítomnost jsem měla ráda, ale vidím, že mu asi šlo opravdu jen o sex.

Ale mohla jsem se mu divit? Vždyť – co bych chtěla?! Čekala jsem dítě se svým přítelem a on byl mým milencem. Jak jsem si myslela, že se zachová? Že mě přijme s otevřenou náručí a bude se se mnou scházet dál?

Bello, nebuď naivní, říkala jsem si v duchu.

Udělal to nejlepší, co mohl. Pro nás oba. Když já jsem neměla tu sílu to ukončit, musel ji mít on. A to bylo dobře.

Povzdychla jsem si a zvedla se z lavičky. Byl čas vydat se domů a vyřešit další věc. S Jacobem jsem si jasno udělala, teď zbývá ještě Edward.

Jakmile jsem dorazila domů, zamířila jsem do ložnice. Rozhodla jsem se, že se na chvíli natáhnu, byla jsem totiž strašně unavená. Jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Namlouvala jsem si, že s Jacobem je to v pořádku, ale bolelo mě z toho u srdce. Bylo mi líto, jak to dopadlo. Čekala jsem, že mi na to něco řekne a on se jen zvedl a odešel. Překvapilo mě jeho chování, ale měl na to plné právo. Pomalu jsem upadala do říše snů, když vtom se ozval zvonek. Drnčel a drnčel a nepřestával. Chtěla jsem to zaspat, nechtěla jsem vstávat, nechtěla jsem s nikým mluvit, ale měla jsem smůlu. Člověk za dveřmi byl neodbytný. Sotva slyšitelně jsem nadávala a ploužila se ke dveřím. Když jsem je otevřela, zůstala jsem jen němě stát.

„Bells, já... Omlouvám se. Promiň mi to, prosím. Nevím, co to do mě vjelo,“ vychrlila na mě osoba za dveřmi.

Já se nezmohla ani na slovo, jen uhnula ze dveří, aby mohl vejít. Čekala jsem, že projde kolem mě do nitra bytu, ale nestalo se tak. Zastavil se u mě, vzal mou tvář do dlaní, a políbil mě. Zlehka se dotkl mých rtů a ochutnával je. Bylo to tak opojné, že jsem nebyla schopná protestovat. I když moje mysl křičela ne, moje tělo a srdce křičely ano. Chtěla jsem ho cítit blízko sebe, chtěla jsem cítit jeho přítomnost a prostě jsem nemohla přestat, i když jsem věděla, že bych měla. Nedalo se tomu zabránit.

Líbal mě, jemně, lehce, a mně se podlamovala kolena. Jacob to vycítil, vzal mě do náruče a odnesl do ložnice. Položil mě do postele, lehl si nade mě a pokračoval v tom, co započal v chodbě. Nenasytně mě líbal. Čekala jsem, kdy přestane, ale konec nepřicházel. Mé tělo vibrovalo touhou, tou dlouho zadržovanou touhou, a jakmile se dotkl mého dekoltu, vybuchla jsem. Tak málo mi stačilo, abych se vznášela ve výšinách rozkoše.

Jacob se na mě překvapeně podíval, usmál se, a pokračoval v laskání mého těla. Zlehka se dotýkal každé částečky mého těla a já pod jeho dotyky tála. Byl tak něžný, pozorný. Věnoval se mi. Dával mi to, co jsem si žádala, to, co jsem potřebovala.

Bylo to tak dlouho, co jsem cítila mužské ruce na svém těle, že jsem se při každém jeho dotyku svíjela v extázi.

Chtěla jsem ho, potřebovala jsem ho cítit ještě blíž, než byl. Zajela jsem mu rukou pod tričko, hladila ho na nahé hrudi, a začala jsem mu rozepínat kalhoty,... Bála jsem se, že mě odmítne, ale nestalo se tak. Pokračovala jsem tedy, a jakmile jsem ho zbavila kalhot, vzrušeně jsem vydechla. Byl dokonalý. Mužný. Vzrušující.

Nemohla jsem se dočkat, až spojí naše těla v jedno. Pomalu se ke mně přibližoval, ústy laskal můj krk a cítila jsem tvrdost jeho mužství na svém podbřišku. Natiskl se na mě, podíval se mi do očí a já přikývla. Šílela jsem touhou a chtěla jsem ho cítit v sobě. Nemyslela jsem na následky, jen jsem si strašně moc přála mít ho u sebe. V sobě. Vnikl do mě a zasténal. Pohyboval se ve mně pomalu, až mě to dohánělo k šílenství, a hlasitě jsem vzdychala jeho jméno. Začal zrychlovat a netrvalo dlouho a cítila jsem, že i jeho tělo se třese pod náporem přicházejícího orgasmu. Za chvíli se úlevně svalil vedle mě, přitáhl si mě k sobě a objal mne.

„Děkuju ti. Doufám, že jsem vám nijak neublížil,“ zašeptal.

„Ty mi nemáš proč děkovat, to já děkuji tobě,“ odpověděla jsem. Zanedlouho jsem cítila, že se mě zmocňuje únava, a pomalu se propadala do říše snů.

„Bells, vstávej,“ slyšela jsem vedle sebe.

Pomalu jsem otevřela oči a viděla vedle sebe Jacoba. Byla jsem ráda, že tu se mnou zůstal. Že neodešel. Nebyla jsem na to zvyklá, poslední dobou ode mě všichni – nebo spíš jeden – pořád utíkali.

„Potřebuju s tebou mluvit. A chci s tebou mluvit co nejdřív, nechci to odkládat,“ mluvil Jacob, zatímco jsem se probírala ze slastného snění.

Přikývla jsem.

„To, co si mi řekla v parku... Promiň, že jsem odešel, ale potřeboval jsem si to srovnat v hlavě. Dovedlo mě to k tomu, co jsem chtěl udělat už dávno. Bells, já... Prosím... Zůstaň se mnou. Postarám se o tebe i o malé, můžete se nastěhovat ke mně, jen mě, prosím, neopouštěj. Vím, že je to jeho dítě, ale budu se o něj starat jako o vlastní. Z toho parku jsem utekl, protože jsem měl sto chutí se vrhnout na toho parchanta, co si tě neváží, a ještě ti udělá dítě, byl jsem naštvaný a nechtěl jsem říct něco, co by mě pak mrzelo. On si tě prostě nezaslouží. Já ti dám vše, co potřebuješ, postarám se o vás. Bells, prosím...“

Tohle jsem nečekala. Vyvalila jsem na něj oči a v hlavě si znovu přehrávala to, co mi právě řekl. Myslela jsem, že jsem už skoro vše vyřešila, ale ono se to zamotalo ještě víc, než mohlo. Stála jsem nyní před volbou... Edward nebo Jacob?

shrnutí

Možná se divíte reakci Bellina těla, ale abych vše uvedla na pravou míru... Ano, psala Jacobovi, chtěla ho vidět, a viděli se, ale nespali spolu. Bella s ním dřív spala, ale od té doby, co se (ve 12. kapitole) pohádali s Edwardem, ještě ne. Hledala u něj útěchu, ale čistě psychickou, ne fyzickou. Proto teď Bella na jeho dotyky reagovala tak, jak reagovala. 

A k vašim dotazům - ještě nemám přesně jasno v tom, zda bude Jacob měnič. Edward je sice upír, má vynikající čich, ale dosud se s žádnými měniči nesetkal, takže proto neví, co za zvláštní vůni z Belly cítí.

Myslím, že by nezaškodil pohled Jacoba nebo Edwarda. Kterého byste raději?

Autor: WhiteTie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Delusion of love - 14. kapitola: