Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Déjà vu aneb historie se opakuje - 6. kapitola

Seth

Mali by ste záujem o Tému mesiaca?

Áno (16) Nie (2)

Celkem hlasů: 18


Déjà vu aneb historie se opakuje - 6. kapitola6. kapitola – Alicina vize (z pohledu obou)
Edward zjišťuje, že jeho city jsou silnější než strach. Jak se s tím vypořádá? A jak to přijme Kate, která je ještě v šoku z toho, jak se k ní Edward choval ve škole?

(z pohledu Edwarda)

„Edward nás svým chováním začíná ohrožovat. Dneska vylítnul z jídelny jak splašený. Měl štěstí, že ho nikdo nezaregistroval,“ zuřila Rosalie. Seděla v rohu pohovky a v ruce drtila polštář, z kterého lezly kusy výplně.

„Kromě Kate,“ povzdechla si Alice. „Určitě jí neušlo, že jí Edward najednou zmizel ze zorného pole,“ dodala Alice a přešlápla nervózně na místě.

„Alice, vidíš nějaký problém?“ zeptal se Carlisle a pohladil přitom Esmé po zádech. Alice zavrtěla hlavou.

„Právě naopak. Edward v jídelně zahlédl mojí myšlenku. Nebyla špatná. Ale jeho nejspíš vyděsila,“ povzdechla si.

„Co na ní bylo?“ zeptal se zvědavě Emmett.

„Byl s Kate na mýtině a svítilo slunce. Myslím, že si nechce připustit, že by mohl být znovu šťastný. Bojí se, že o ni opět přijde. Ale prošla jsem všechny možné budoucnosti a nikde není nic špatného. Kate je v bezpečí,“ dokončila svojí myšlenku právě ve chvíli, kdy jsem se objevil na schodech. Ano, celou dobu jsem je poslouchal. V mém výrazu se dalo vyčíst, že jsem trpěl. Ale trpěl jsem z toho důvodu, že jsem ubližoval rodině. To mě mučilo nejvíc. Nechtěl jsem jim přidělávat starosti.

 „Já tomu ale nevěřím. S Bellou jsi taky neviděla nic špatnýho, a jak to dopadlo.“ Zmáčkl jsem zábradlí tak pevně, až se ve dřevěné konstrukci udělala puklina.

„Cítím to v tobě, Edwarde. Jsi toho plný. Cítím, že máš strach, ale ten chtíč máš daleko silnější,“ promluvil Jasper a přešel ke mně blíž.

„To nepopírám,“ povzdechl jsem si a promnul si oči. „Co mám podle vás teda dělat? Poddat se tomu? Ohrozit jí?“ Podíval jsem se na jednotlivé členy mojí rodiny a pohledem jsem skončil u Carlislea. Ten se na mě podíval a rozložil ruce podél těla.

„Edwarde, my tě do ničeho nenutíme. Jen cítíme, že je pro tebe nejlepší si nedělat odstup. Život je o tom riskovat. A já věřím v Alliciny vize, že bude vše v pořádku,“ kývl ke mně s úsměvem. Povzdechl jsem si.

„Odejít mě nenecháte, mám pravdu?“ Naučené dechy všech se rázem zastavily.

„Zakázat ti to nemůžeme, ale nechceme o tebe přijít,“ promluvila Esmé a kdyby to šlo, zaleskly by se jí v očích slzy.

„Chápu,“ povzdechl jsem si a vyšel jsem zpět do svého pokoje.

„On to zvládne,“ řekla Alice a já zahlédl její vizi, kterou jsem viděl v jídelně. Asi to opravdu budu muset risknout.

 

(z pohledu Kate)

Seděla jsem na lavičce před domem zachumlaná do deky. Bylo sice patnáct stupňů, ale mě bavilo pozorovat okolí. Občas projel někdo na kole, v trávě jsem pozorovala poskakujícího ptáčka a kousek ode mě zašustil les. Bylo tu jinak. Byl tu klid a ticho. Ve Phoenixu jsme bydleli na rušné ulici, kde nepřicházelo v úvahu sedět venku. Pořád kolem chodili lidé a smrděly výfuky z projíždějících aut. Hodně rychle jsem si to tu zamilovala a věděla jsem, že moje máma taky.

„Dáš si kakao?“ ozvalo se kousek ode mě. Mamka se posadila vedle mě na lavičku a podala mi kulatý hrníček plný kakaa s malými marshmallowny navrchu.

„Děkuju, mami,“ usmála jsem se a dala jí trochu deky na nohy. „Je tu krásně, viď?“ zeptala jsem se a usrkla z hrníčku. Bylo akorát teplé.

„Je tu nádherně. Nikdy jsem si neuvědomila, jak tu je hezky.“ Mamka se zasnila a já se zamyslela.

„Tys tu už někdy byla?“ podívala jsem se na ní se zájmem. Nikdy se mi nezmínila, že by Charlieho navštívila. Mámin výraz se změnil a já pochopila, že o tom semnou nechce mluvit.

„Asi jako malá s mámou. Myslím. Nezměnilo se to tu,“ usmála se a pohladila mě po noze. „Jak bylo dneska ve škole?“ otočila list. Nechala jsem jí.

„Ale jo, šlo to,“ sklopila jsem oči ke kakau. Mamka zaregistrovala mojí nejistotu v hlase.

„Ajaj, špatný kolektiv?“ přisunula se blíž.

„Ne, to ne. Kolektiv je skvělý. Všichni jsou na mě moc milí. Až na jednoho kluka. Asi má nějaký vnitřní boj sám se sebou, jinak si jeho chování neumím vysvětlit,“ pokrčila jsem rameny.

„Co se stalo?“ zajímala se.

„Omylem jsem se s ním srazila na chodbě a on si ani nevyslechl omluvu. Byl na mě hrozně zlý. A v jídelně to vypadalo, že nechce být v mé blízkosti. Pořád ode mě odcházel, když jsem s ním chtěla mluvit. A pak najednou zmizel. Lusknutím prstu. Stál přede mnou a najednou byl pryč. Bylo to divný.“ Znovu jsem se nad tím zamyslela. Jakoby mi někdo vymazal pár vteřin mého života. Část, kdy Edward odešel z jídelny. Protože jsem si to neuměla vysvětlit.

„To je jasný. Líbíš se mu,“ zasmála se mamka. Vytrhla mě tak z myšlenek a já na ní jen vykulila oči.

„Aha, to je nějaký nový trend, že když máš někoho ráda, tak jsi na něj zlá a ignoruješ ho?“ zamračila jsem se a upila z hrníčku.

„To není žádný nový trend. Je to klasické hraní nedostupnosti. Čím víc tě bude odmítat, tím víc ho budeš chtít.“ Drcla do mě loktem, až se mi málem vylilo kakao. „Tobě se líbí, viď?“ usmála se.

„No…, já nevím, mami. Není úplně špatný,“ začervenala jsem se. „Vlastně je docela pěkný,“ dodala jsem a schovala si tvář do dlaně.

„A jéje, tak moje holčička už se tu stihla zamilovat,“ zasmála se mamka a rozcuchala mi vlasy. „Uvidíš, že se to jednoho dne zlomí z jeho strany. Věř mi,“ mrkla na mě a vstala. „Jdu dodělat večeři. Přijď brzy, ať neprochladneš,“ vyzvala mě a sama odešla zpět do domu.

Znovu jsem usrkla z hrníčku a zadívala se před sebe do lesa. Málem se ve mně zastavilo srdce. Byla ze mě maličká dušička. Zírala jsem rovnou Edwardovi do očí. Stál na druhé straně silnice v místech, kde začíná les. Měl na sobě modrou košili a černý kabát. Nedokázala jsem pochopit, co si mám myslet o výrazu v jeho tváři. Byl neměnný a kamenný. Položila jsem hrnek s kakaem vedle sebe na lavičku a po chvilce se odvážila vstát ze svého místa. Deku jsem nechala přehozenou přes ramena a zůstala stát u lavičky. Edward se rozhlédl na obě dvě strany silnice a pak plynulým a elegantním krokem přešel až ke mně. Zůstal stát naproti mně tiše asi pár vteřin, než promluvil.

„Ahoj,“ spustil.

„Ahoj?“ Se svým oslovením jsem šla spíše do otázky. Absolutně jsem nechápala, co tu dělá.

„Já jsem šel kolem a napadlo mě, že se stavím a omluvím se ti za to, co se stalo ve škole,“ odmlčel se. Zírala jsem na něj s otevřenou pusou. To, že jsem měla otevřenou pusu, mi došlo až po chvilce. Polkla jsem a změřila si ho znovu pohledem. Jeho oči už nebyly tak černé, ale spíš zlatohnědé. Zvláštní barva a přesto tak jedinečná.

„Dobře,“ naklonila jsem hlavu na stranu a čekala, co bude dál.

„Měl jsem špatný den a já jsem si ho neměl vybíjet na tobě. Omlouvám se,“ pousmál se. V tu chvíli se mi srdce dalo zase do pohybu a já tak nějak až příliš slyšitelně úlevně vydechla.

„Omluva přijata,“ usmála jsem se a přešlápla na místě. I on vypadal nervózně. Až teď jsem měla možnost si ho lépe prohlédnout. Byl neodolatelný, okouzlující a tak charismatický.

„Asi bych se měl představit. Jsem Edward. Edward Cullen. Ty jsi Katherine, že?“ zeptal se. V jeho hlase bylo mírné zaváhání.

„Jenom Kate,“ zaculila jsem se. V břiše se mi rozletělo hejno motýlů.

„Jistě,“ zamračil se a zastrčil si ruku do kapsy u kabátu. „Víš, stejně si myslím, že děláme chybu, že se spolu bavíme. Ale, strašně moc toužím tě poznat.“ Tiše jsem polkla a na chvíli se otočila k domu. Všimla jsem si, že se záclonka v obýváku pohnula. Máma. Otočila jsem se rychle zpátky k Edwardovi. Edward se pousmál. „Chápu. Nedostatek soukromí,“ uchechtl se. „Tak zítra ve škole?“ zeptal se. Přikývla jsem.

„Budu se těšit,“ culila jsem se jak andílek. Jak může být někdo dopoledne tak nesnesitelný a odpoledne byste mu nejradši skočili kolem krku? Nechápala jsem to, ale byl to ten nejkrásnější pocit na světě. Byla jsem v tom až po uši.


Jedna taková kratší mezikapitolka. Další už budou zase delší. Děkuji, že stále čtete můj příběh. Dává mi to chuť do dalšího psaní. :)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Déjà vu aneb historie se opakuje - 6. kapitola:

 1
8. Zvedavka
25.10.2021 [7:07]

Hezky se to čte, jen tak dál Emoticon A moc nas nenaponej Emoticon

7. Babča.S.
24.10.2021 [16:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Romulek
23.10.2021 [11:40]

Chci další díl, povídka je super. Emoticon Emoticon

23.10.2021 [0:05]

mokasinaJedním slovem boží Emoticon Emoticon Emoticon Přečetla jsem to na jeden zátah.... a miluju tuhle povidku a hooonem xhci dalsu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.10.2021 [18:51]

JessicaJá jsem tak ráda, že se vám to líbí. Emoticon

3. vinnetou
22.10.2021 [10:33]

Jsem z toho nadsena Emoticon
Líbí se mi podobnosti i odlišnosti od B+E příběhu. Zajímá mě, jak se k tomu Kate postaví Emoticon

2. Alice
19.10.2021 [21:33]

Moc hezky se to vyvíjí :)

1. Selena18
19.10.2021 [13:15]

Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!