Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Děda Carlisle - 5. Díl

Volturi2

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Děda Carlisle - 5. DílDalší díl je na světě. Původně jsem neměla v plánu to takhle rozvášnit (konec), ale musela jsem se tím nějak uklidnit, protože po přečtení Carlisle a cvokař (JoHarvelle, Maya) jsem se chlamala ještě teď :) Snad se vám to bude líbit. Vaše Terryritter.

30.09.2009 (17:30) • • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2185×

Děda Carlisle
5. Díl

Jacob Black
Issi je moc fajn. Jsem rád, že jsem ji poznal. Možná, že to co k ní cítím, není jen kamarádství. Možná jsem se opravdu zamiloval. Ano, bude to tak. Miluju ji. Možná jsem se otiskl i jako vlkodlak.
Je to pár týdnů od zjištění mého pravého já. Nebral jsem to tak vážně. Přece jen je se mnou Sam Uley, už to není kluk, ale muž. Ten mi dokáže pomoct. Navíc je vlkodlak už delší dobu.  O otisku mi vyprávěl zrovna včera, když jsem byl na návštěvě u jeho ženy Emily. Chudák Emily. Mít za muže vlkodlaka není lehká věc. Zanechalo jí to šrámy jak na duši, tak na těle. Těch fyzických (na těle) je více, než těch psychických. Doufám, že moje milovaná Issi nedopadne jako Emily. Vrátil jsem se zpět do reality.

Seděl jsem tam na vyplaveném dřevě s papírkem v ruce. Na tom papírku byla snad nejdůležitější čísla mého života. Čísla, která mi dovolí se s ní spojit. Postavil jsem se a běžel jsem domů.
„Viděl jsem vás tam dole, jste pěkná dvojka.“ Řekl táta, když jsem rozrazil dveře. Byl jsem tak šťastný, že jsem si své štěstí vyléval na všem, co bylo dostupné. Táta mi to trochu zkazil, ale ne natolik, abych byl smutný.

„Jo, jasně. Víš, mám ji možná rád víc, než kamarádku.“ Obvykle jsem se tátovi s ničím nesvěřoval, ale tato situace byla opakem.
„Možná bys měl něco vědět.“ Řekl mi táta docela smutným tónem. Jediné jsem nechtěl, aby mi kazil náladu.
„Pokud to není důležité, nekaž mi tím náladu“ řekl jsem mu stále veselý.
„Její celé jméno je Isabella Cullenová.“ Zkameněl jsem. Cullenovi, pijavice ,od vedle‘, byly ta nejhorší stvoření. Zabíjeli lidi, teď zabíjí i nás, zvířata. Issi nemůže být upír!
„Issi nemůže být pijavice!“ Zopakoval jsem tu myšlenku, tentokrát nahlas.
„Proč?!“ Zařval jsem  a vyběhl ven. Byl jsem rozzuřený, přeměnil jsem se do své normální podoby. Stihl jsem si ještě sundat kalhoty a zavázat si je na nohu, než jsem se úplně proměnil. Když má být Bella upír, znamená to, že Cullenovi porušili smlouvu! Můžu ji porušit i já!

Vydal jsem se směrem k Forks. Pamatoval jsem si Issin pach, vedl mě lesem dál a dál.
Byl jsem už dávno za hranicí, když jsem uviděl větší domek. Její vůně z něj přímo tryskala. Nemohla být upír, když tak nádherně voněla. Měl jsem to jediné štěstí, že Sam už usínal ve své lidské podobě, jinak by slyšel mé myšlenky a ihned by mě zastavil. Podíval jsem se do horního okna, ze kterého čišelo světlo. Bude to její pokoj, aspoň si to myslím. Přeměnil jsem se do lidské podoby a oblékl si kalhoty, které byly už skoro na kusy, ale stále to byly kalhoty. Vyšplhal jsem se na strom, který vedl údajně do jejího pokoje. Měl jsem štěstí, byla tam. Byla tak krásná, byla moje bohyně. Zase mě přepadal ten pocit viny, že už tam u ní nejsem a neplním její přání. Seděla na židli a dělala si domácí úkoly.

Potichu jsem našlapoval na jedné větvi, která byla dost pevná na to, aby mě udržela. Nahnul jsem se, stále se držíc větve a zaklepal jsem na okno. Bylo slyšet šoupnutí židle, které rozvrzalo podlahu. Otevřela okno. Skočil jsem na parapet a trochu ji posunul, abych mohl dovnitř. Sedla si na postel, s pusou otevřenou do kořán.
„Jak ses sem dostal?“ Vykoktala ze sebe, když se konečně vzpamatovala.
„Přes strom.“ Řekl jsem a přisedl si k ní. Touha jí splnit všechna přání mě pohlcovala stále víc a víc. Uvažoval jsem, jestli jí mám říct, co opravdu jsem. Nakonec jsem dospěl k názoru, že to nechám na jindy.

„Neřeklas mi, že jsi Isabella Cullenová.“ Řekl jsem tichým hlasem a otočil si ji k sobě, aby se mi dívala do očí.
„Co je na tom?“ Ptala se, jakoby nic nevěděla. Asi se mnou chtěla hrát nějakou hru.
„Ty moc dobře víš. Proč už ses nedobelhala k těm svým Culleňátkům?“ Ta druhá věta mě bolela. Když jí někdo ubližoval, ubližoval i mě, ale já to přetrpím. Musím to přetrpět kvůli ní.
„Já nevím o čem to mluvíš!“ Zakřičela na mě.
„Proč máš asi stejné příjmení jako oni? Už si tě dali do sbírky? No? Tak kdo ti to udělal?!“ Skoro jsem na ni křičel. Ve tváři měla stále ten nechápavý výraz, se kterým vypadala jako anděl.
„Nevím, proč mám stejné příjmení jako oni. Snažím se na to přijít, ale marně. Vím, že to má něco společného s mou babičkou, ale víc nevím!“ 
„Vážně? Issi nelži mi prosím.“
„Ale já ti nelžu!!! Jestli si myslíš, že ano, tak tu nemáš co dělat!“ Zařvala na mě. Z oka jí stekla slza. Nevydržel jsem to a objal jsem ji.

„Moc se omlouvám, neplakej.“ Konejšil jsem ji a hladil jsem ji po vlasech.
„Jaku, to nevadí.“ Pohladila mě po zádech a odtáhla se ode mě. Roztáhla své koutky do krásného, širokého úsměvu. Chytl jsem si ji zezadu za krk a přitáhl si ji k sobě. Naše obličeje byly pár centimetrů od sebe. Přitiskl jsem své rty na její a začal jsem ji líbat. Opětovala mi to, ale ne s takovou vášní jako já jí. Při těch vášnivých polibcích jsem byl v sedmém nebi. Byla to nádhera, být jí takhle na blízku.
„Miluju tě, Iss.“  Pošeptal jsem jí do ucha. Odtáhla se a zívla.
„Už půjdu, vyspi se.“ Usmál jsem se na ni a naposled ji políbil.
Vyskočil jsem z okna na větev a začínal si v duchu nadávat, jaký jsem to idiot, že jsem jí skoro všechno vyzradil a že jsem jí vůbec nevěřil. Teď tu jsem jen pro ni. Pro nikoho jiného. Teď jí věřím na 100%, nikdy to nebude jinak.


Shrnutí povídek - Terryritter
Shrnutí povídek - Kik68

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Děda Carlisle - 5. Díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře