Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dcera magie? Ne, já jsem jiná! 16. kapitola

Stephenie Meyer


Dcera magie? Ne, já jsem jiná! 16. kapitola16. kapitola je na světě a doufám, že Vám sem brzo hodím další. Tahle kapitolka nese název Únos, a koho unesou? No, to je tajemství. Pokud ho chcete rozluštit, tak se dejte do čtení. Příjemnou zábavu přeje Arvei.:)

EDIT: Článek neprošel korekcí.

16. kapitola – Únos!

 

Na mou tvář dopadla Ascherova pěst velmi tvrdě. Bohužel pro něj to nebylo nic, na co bych nebyla zvyklá. Otočila jsem se rychleji, než by čekal a dýka, kterou jsem okamžitě třímala v ruce, mu projela skrz žebra. Věděla jsem, že srdce zasaženo nebylo a to byl účel. Chladná ocel byla okouzlena mou vlastní magií a já věděla, že ho rána, která by mu jindy nezpůsobila absolutně nic, nesmírně pálí.

„A teď mi řekneš, kde je Smrt!“ sykla jsem mu do ucha a zarazila čepel hlouběji.

„Táhni do horoucích pekel!“ vyplivl na zem krev.

„Tam už jsem byla a věř mi, vracet se nehodlám,“ usmála jsem se kysele. „Takže se tě ptám naposledy… Kde-je-Smrt?!“ zeptala jsem se důrazně a naklonila dýku tak, aby mu lehce prořízla srdce.

„Nevím! Já nevím, kde je teď, ale zítra… Zítra bude na konferenci Padlých v Londýně,“ zachroptěl.

„Děkuju, Aschere,“ přikývla jsem a pak mu probodla srdce skrz na skrz. Viděla jsem, jak vykulil oči a dokonce jsem zaznamenala život, který se z nich začal vytrácet. Pustila jsem ho, a aniž bych to chtěla, přemístila jsem se zpátky domů. Někdo mě zavolal a ten někdo byla má matka.

Okamžitě jsem klesla v obývacím pokoji na kolena a věděla, jaký na mě musí být pohled. Krev jsem měla všude, rozražený ret jsem cítila naprosto zřetelně a zkrvavená dýka v mé ruce mluvila za vše. Vypadala jsem jako zvíře! Jako nějaká vraždící nestvůra…

Oklepala jsem ze sebe poslední zbytky matčiny magie a postavila se na nohy. Na bílém koberci po mně zbyla rudá skvrna a já se divoce rozhlédla kolem. První věc, která mě napadla, bylo, že na dům útočí. Nic ale nenasvědčovalo tomu, že by je něco ohrožovalo a tak jsem se uvolnila, ale stále jsem byla ve střehu.

„Co je? Stalo se něco? Je někdo zraněný?“ chrlila jsem ze sebe jednu otázku za druhou.

„Uklidni se, Vaneso. Nikomu se nic nestalo,“ promnul si Damien unaveně oči.

„Tak proč jste mě volali?“ vydechla jsem překvapeně.

„Volal jsem tě já. Protože je to jediný způsob, jak s tebou můžu mluvit. Jak s tebou můžeme my mluvit,“ rozhodil Damien ruce a já se opravdu vytočila.

„To nemyslíš vážně? Byla jsem na lovu. Na lovu, Damiene! Zrovna jsem se mohla nacházet ve smrtelném nebezpečí a tím, že jste mě zavolali, jste mě mohli ohrozit. Tohle už víckrát neuděláte!“ zaťala jsem vztekle zuby. Nešlo ani tak o mě, ale kdybych se v té chvíli někoho dotýkala, mohl se přenést se mnou a to by ohrozilo je. A to jsem nemohla dopustit!

„Ne, neuděláme,“ přikývl a začal se ke mně přibližovat. Couvla jsem před ním, ale on se pohnul rychleji, než by člověk mohl a chytil mě za zápěstí.

„Promiň mi to, promiň… Ale dělám to pro tebe, zlato,“ zašeptal mi do vlasů a pak jsem cítila, jak mé tělo znovu mizí. Bohužel na místo, které jsem vůbec neznala.

 

 

Damien

 

„Okamžitě, ale okamžitě chci zpátky!“ křičela na mě a vztekle pochodovala po pokoji. Já vím, že to ode mě nebylo zrovna fér, ale když se rozčilovala, vypadala jako bohyně. Nádherná, sexy bohyně… A doufal jsem, že pořád ještě moje.

„Ber to jako léčebný pobyt. Zotavujeme tvoje tělo, mysl a duši,“ pousmál jsem se.

„Damiene! Nezkoušej si se mnou hrát, už nejsem ten samý člověk, který se před tebou klepal, kdykoliv ses na něj jen podíval,“ zamračila se. Přistoupil jsem k ní a pohladil ji po tváři. Potom jsem se sehnul a i přes její protesty ji políbil. Hluboce, vášnivě, tak, jak jsem to chtěl udělat celou dobu. Zachvěla se a já viděl, jak zadržuje dech.

„Ale při tomhle se chvěješ pořád,“ zašeptal jsem jí do úst a opustil ložnici. Dům mého otce byl dokonalý úkryt. Byl u moře, byl magický a bránil jí používat schopnosti, což byla moje výhoda, jinak bych byl v tuhle chvíli asi jenom hromádka popela. Hlavní ale je, že nám tu spolu bude dobře. Aspoň do té doby, než jí vyléčím srdce. A to udělám za každou cenu.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dcera magie? Ne, já jsem jiná! 16. kapitola:

 1
01.07.2013 [20:22]

Co ji to provedli? Super kapitolka :) Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!