Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dcera magie! 17. kapitola

23


Dcera magie! 17. kapitolaTak, máme tady hned dva velkolepé okamžiky v Azřině životě... Jeden je návrat paměti a ten druhý? To si samozřejmě přečtěte:).

Darius

To, co jsem se dozvěděl, když mě Cullenovi přivolali, mi vyrazilo dech. Má dcera. Mé jediné dítě a jediná následnice magického trůnu, žila. Žila a přesto, když jsem pohlédl do jejích očí, které byly tolik podobné těm mým, nenašel jsem tam ani náznak té Azer, kterou jsem znával. Přede mnou se krčila vyplašená dívka, která neměla ani špetku vnitřní síly, kterou mívala má dcera. Ať už to dítě, které přede mnou usedavě plakalo a třáslo se, byl kdokoli, rozhodně to nebyla Azer. Ona nebyla má dcera, ale jen její odraz. Něco, co po ní zbylo, když zemřela.

„Azeret?!“ oslovil jsem ji přísně a ona se o to víc roztřásla. „Tohle že je má dcera? Kde jste ji vyhrabali, proboha?“ ušklíbl jsem se zle, a i když jsem věděl, že to tu dívku bolí, musel jsem to udělat. Pokud tam někde byla má dcera, věděl jsem, že takhle se sebou jednat nenechá. A to byl účel. Probudit ji. Cullenovi ji obskakovali a dali jí všechno, co si jen mohla přát. Přišel čas, aby se probrala. A klidně i násilím, když to jinak nepůjde.

„Dariusi?! Zbláznil jste se? Co to děláte? Vždyť ji akorát vyplašíte,“ objala Esme to klubko neštěstí pevně. Odstrčil jsem ji stranou a ignoroval vrčení, které se mi ozvalo za zády.

„Ty malá chudinko… Takhle se necháš opečovávat? Nejsi nic jiného, než ubohá troska! Ano, přesně to jsi! Ty nejsi má dcera a já odmítám, abys nesla titul čarodějka,“ zasyčel jsem vztekle a musel se držet, abych ji neobjal, když se rozplakala. Emmett po mně chtěl skočit, ale Edward ho zarazil. Zřejmě si přečetl v mé mysli, co chci udělat a dal mi šanci.

„Cože?“ zeptala se se slzami v očích zmateně.

„Říkal jsem, že nejsi čarodějka!“ zopakoval jsem to hlasitěji a jiskřičky v jejích očích mi napověděly, že jsem na dobré cestě.

„Čarodějka,“ zašeptala tiše a pohlédla na své ruce. „Oheň?“ optala se sama sebe a její ruce vzplály.

„Ubohý trik,“ zasmál jsem se. „ Nejsi má dcera. Ty nejsi napůl nesmrtelná. Nejsi dítě, které jsem zplodil. Tvá matka by se za tebe styděla!“ sykl jsem jí do ucha a hodlal zmizet.

„Samanta!“ vykřikla najednou a postavila se na nohy. Pak se prohnula v zádech jako luk a z jejího těla vystoupil černý stín. Ustoupil jsem krok dozadu a díval se, jak se před námi zjevila Smrt!

„Už jsem ji skoro měl. Ale to by se za slečnu nesměl postavit její všemocný papínek!“ zamručel mrzutě a zmizel. Věděl jsem, že tímhle jsme neskončili, ale alespoň od něj byl chvíli klid.

„Jsem čarodějka!“ vykřikla má dcera a její oči plály touhou po krvi. Věděl jsem, že je zpátky a s úlevou vydechl.

„Teď už ano,“ usmál jsem se na ni a zmizel.

 

 

Azer

Probrat se, bylo jako vstát podruhé z mrtvých. Konečně jsem mohla vidět jasně, jak se mnou manipulovala Smrt ve mně. Nedovoloval mi, abych si vzpomněla. Bylo to, jako bych už skoro věděla, kým jsem, ale nakonec jsem to zase zapomněla. Teď jsem tady ale stála a věděla, kdo jsem a kým chci být.

„Tak ráda vás zase vidím,“ rozplakala jsem se.

„Jestli ještě jednou uděláš něco takového, vlastnoručně tě přiškrtím,“ objal mě Nahuel a já nechala slzy, aby smáčely jeho košili. Alice se na mě vrhla zezadu a málem mě povalila na zem.

„Tolik jsem se o tebe bála,“ zašeptala mi do ucha.

„Cože? Proč? Vstání z mrtvých je přece brnkačka,“ mávla jsem ironicky rukou.

„Tohle chce oslavu!“ zapištěla mi Alice do ucha.

„Ne! Nesnáším, když jsem středem pozornosti,“ namítla jsem.

„Tak si zvykej, Azer. Nevěsty jsou vždycky středem pozornosti,“ pohladil mě Nahuel po tváři.

„Cože?“ vykulila jsem překvapeně oči. Neodpověděl mi a klekl si přede mě na koleno.

„Azeret Cullenová, prokážeš mi tak obrovskou poctu a vezmeš si mě?“ zadíval se mi vážně do očí a já najednou nevěděla, co mám dělat. Podívala jsem se na ostatní, ale jejich tváře byly klidné a spokojené. Znovu jsem se zahleděla do těch nádherných očí a v tu chvíli jsem si byla jistá, co mám odpovědět.

„Ano,“ zašeptala jsem vážně. Vytáhl překrásný prsten a navlékl mi ho na prst. Potom mě objal a políbil mě do vlasů.

„Miluji tě,“ špitl mi něžně do ouška.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dcera magie! 17. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!