Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dcera magie! 13.kapitola

Vypadá úplně jako...


Dcera magie! 13.kapitolaA je to tady. Další kapitolka, ve které se objeví matka Azer. Proč? Hmm... Řeknu vám jen tolik, že Azer je opravdu chytrá holka :).

  Dělala jsem to pro tebe! 

 

  Můj vztek a bezmoc nabíraly na obrátkách. Nespala jsem, nejedla a jediné, čeho jsem byla schopná, byly pokusy o proniknutí do mezisvětí. Seděla jsem nad starými knihami od rána do večera a pokoušela se najít nějaký způsob. Jakýkoliv. K mé smůle to nešlo. Ať jsem se modlila, proklínala všechny a všechno nebo se jen bezmocně rozčilovala, bylo mi to k ničemu. Z Nahuelova těla s každou další minutou vyprchávalo teplo života a já s tím nemohla nic dělat. Milovala jsem ho. I přesto všechno, čím jsem si v životě prošla, jsem byla schopná lásky. A teď mi ji někdo vzal. Upřel mi právo žít šťastně. S tím by se dalo smířit, ale já nemohla žít s tím, že tu není. Že už nikdy nebudu moct poslouchat jeho rychlé srdce, vidět jeho dokonalý smích a dotýkat se ho. S tím jsem se prostě nemohla jenom tak smířit. A byla jsem schopná zaprodat vlastní duši, jen abych ho přivedla zpátky. Láska je mocná čarodějka a ze mě dělala čarodějku zlou a schopnou všeho. Zabila bych pro Nahuela. A tohle si zřejmě neuvědomoval můj otec, který mi pomocí své schopnosti vstupoval do křehkého spaní a mluvil se mnou. Cítila jsem, jak se na mě ze svého zámku dívá. Jeho přítomnost mě obklopovala a já z toho šílela.

   „Měla by ses najíst,“ vyrušila mě Esme.

   „Nechci,“ zahučela jsem od jedné z knih, které se kolem mě povalovaly.

   „Zlatíčko. Tohle by Nahuel nechtěl,“ položila mi ruku na rameno. Podívala jsem se na něj a do očí mi vhrkly slzy.

   „Já ho zachráním. Přivedu ho zpět,“ řekla jsem pevně.

   „Jistě. Kdo jiný by to mohl udělat? Bude to tvoje láska, která ho přiměje, aby se duše vrátila na místo, které jí náleží. Jen se přestaň trápit a řešení přijde samo,“ usmála se na mě. Jakmile to dořekla, něco se mi vybavilo. Jednou mi ta jeptiška z matčina kláštera řekla, že přivedla k životu mrtvého. Snad její schopnost? Ta by se mi mohla hodit. Jenže… Kniha mrtvých! To je ono! Potřebuji ducha své matky!

   „Mám to!“ vyjekla jsem a postavila se na nohy. Rychle jsem našla tu správnou knihu a zapálila svíčky.

   „Potřebuji vás,“ řekla jsem tiše a věděla, že mě rodina uslyší. Za okamžik mi všichni stáli po boku a já se na ně vděčně usmála.

   „Chci jen, abychom utvořili kruh bezpečí. Duch, kterého chci vyvolat se tak bude cítit lépe,“ vysvětlila jsem a všimla si, jak Edward svraštil obočí.

   „Koho chceš vyvolávat?“ optal se mě podezíravě.

   „Nahuela ne. Musel by být mrtvý víc než rok… Chci přivést mou matku,“ sklonila jsem hlavu k veršům.

   „Je to dobrý nápad?“ zajímala se Rose.

   „Nevím! Já to nevím, sakra! A popravdě je mi to jedno. Nahuel bude žít za každou cenu. Klidně vzbudím samotného Satana, aby mi ho vrátil, ale já to takhle nenechám!“ vztekala jsem se.

   „Jsme s tebou,“ dotkla se Bella mého ramene a pevně ho stiskla na důkaz podpory. Vděčně jsem se na ni usmála a vzala do ruky těžkou knihu.

   „Strážci světa mrtvých přiveďte mi ji sem, propusťte ji zpět na naši zem. Vdechněte její duši zpět, pod tíhou těhlech vět. Žádám vás jako dcera světla, chci jen abych se jí dotkla,“ odříkala jsem kouzelnou formulku a za okamžik nás ozářilo jasně bílé světlo. Přikryla jsem si oči dlaní, a když světlo uhaslo, pomalu jsem odlepila víčka od sebe. A užasla. Opravdu tam stála. V rámci možností živá a skutečná. Její tělo bylo hmotné. Byla nádherná. Měla jsem sice její rysy, ale Dariovi jsem se podobala víc. Byla jsem jeho každým kouskem svého těla. Matka byla krásná. Nikdy jsem si nemyslela, že by mohla být tak moc nádherná. Její teplé oči zářily do dálky a za chvíli se v nich objevily slzy. Přistoupila ke mně a dotkla se lehce mé tváře.

   „Jsi tak nádherná. Vyrostla z tebe překrásná žena. Jsi dokonalá kopie tvého otce. Stejně nadpozemsky krásná. Věštba nelhala. Zrození bytosti mocnější než všichni mágové světa, krásnější než kterýkoliv upír a se srdcem laskavým a horkým jako lidské srdce, se naplnilo,“ pousmála se lehce. Ačkoliv bych ji chtěla moc obejmout, místo toho jsem odstoupila o krok vzad a nadechla se. Musela jsem být chladná, aby její odchod nebolel. Věděla jsem, že se bude muset vrátit a nechtěla jí to zhoršovat.

  „Nejsi tady, abys mě obdivovala,“ řekla jsem ledově chladným hlasem a ona se při těch slovech přikrčila.

  „Azeret,“ vydechla matka překvapeně a teď jsem se přikrčila já. Tímhle jménem mě nikdo neoslovil už… No, vlastně nikdy. Věděla jsem, že je to mé pravé jméno, ale nenáviděla jsem ho.

   „Azeret?“ zeptal se Carlisle překvapeně.

   „Jistě. Proč se tolik divíte?“ rozhodila matka překvapeně ruce.

   „Snad Azer, ne?“ zamračil se Emmett.

   „Azer? Ty jsi své jméno přetvořila? Nedala jsem ti ho jen tak. V našem jazyce Azeret znamená královna. Odmítáš tím své poslání vládnout světu magie,“ zahřměla má matka hlasem ostrým jako břitva.

   „Přesně tak. Odmítám svůj osud,“ pokývala jsem rozvážně hlavou.

   „Azeret! Ty jsi vážně celý Darius! Ten byl taky paličatý. Pro tohle ses nenarodila. Nedala jsem ti život proto, aby ses zahazovala někde s upíry,“ vyplivla ta slova s odporem.

   „Přesně tohle ti říkala i tvá matka. Nebo jsi už zapomněla, proč ty jsi se vzepřela svému poslání? Bylo to taky pro lásku,“ ozval se za mnou mužský hlas a já se otočila. Pohled na Daria mě vykolejil.

   „Bezva. Rodinka je pohromadě,“ zatvářila jsem se kysele. Darius se pousmál a pohladil mě po vlasech.

   „Přivedu ti toho tvého hocha zpět mezi živé. Ale musíš přesvědčit svou matku, aby ti dala schopnost. Schopnost projevit lásku. Naplno. Aby odebrala kouzlo, které na tebe seslala už v peřinkách, a které tě mělo chránit,“ podíval se mámě do očí.

   „Dariusi!“ vykřikla matka vyděšeně.

   „Už to není malá holčička. Já ji viděl, sledoval jsem ji a cítil, jak strádá. Dej Azer to, co ses jí rozhodla odepřít ve jménu mateřské lásky. Dej jí možnost, aby poznala to, kvůli čemu jsi zemřela. Kouzlo stejně už napůl prolomila, aby ho přivedla zpátky potřebuje tvou pomoc. Nebuď sobecká, Samanto,“ zamračil se můj otec.

  „Dělala jsem to pro tebe,“ zašeptala Samanta a já s napětím čekala, co se bude dít.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dcera magie! 13.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!