Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dcera magie! 1. kapitola

06.05.2010 (21:30) • Arvei • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2978×

Ochráním vás!

Moje prsty neklidně běhaly po mramorové desce venkovního stolu a já upírala svůj podezíravý zrak na osazenstvo přede mnou. Byli jako antičtí bohové. Přesně takový, jak mi je knihy popisovaly. Krásní, s bledou pokožkou a zlatýma očima. Vegetariáni. To byl důvod, proč jsem sem dnes přišla. Nezáleželo by mi na nich, kdyby to byla ta ohavná stvoření noci, které moji předci honili už od počátku jejich existence. Ale oni byli jiní. A já se rozhodla, že tu malou holčičku, která se na mě usmívala z náruče své matky, zachráním třeba před celým světem. Ani Volterra by mě nezastavila. Ani Aro mi nezabrání v tom, abych uchránila to děvče před osudem, který potkal mě. Před vyvražděním její vlastní rodiny, protože se Volterra obávala její síly a síly jejích blízkých.

„Zachránila jsi nám život, Azer,“ promluvil Carlisle jako první po dlouhé době mlčení a vzájemného pozorování.

„Jsem si toho vědoma,“ přikývla jsem s přimhouřenýma očima a pozorovala přitom Nahuela. Byl snad ještě krásnější, než oni. A já přemýšlela, v čem by mě mohl ohrozit. Cullenovi jsem si podrobně nastudovala, znala jsem všechny jejich slabosti i přednosti, ale on byl pro mě překvapením. Tak nějak mě fascinoval.

„Proč?“ zeptal se Jasper, na kterém jsem viděla, že mi nevěřil. Z jeho pohybů bylo jasné, jak moc je opatrný. Pohyboval se v dostatečné vzdálenosti a jeho svaly byly napjaté, připravené ke skoku.

„To je dlouhý příběh,“ zavrtěla jsem hlavou.

„Všichni tady nějaký máme,“ ozval se Nahuel. Jeho hlas byl melodický, dokonalý. Trochu chraptivý, ale to mu jen dodávalo na dokonalosti.

„Vám ho ale vyprávět nebudu. Důležité je, že jsem tady. Připravená chránit vaši dceru,“ podívala jsem se na Bellu a Edwarda.

„Jsi čarodějka. Pamatuji si dobu, kdy se vás Aro bál tolik, že na vás pořádal hony. Tenkrát jste ale nebyli tak silné. Neměli jste tolik moci. To, co jsi dnes předvedla na té pláni… Neuvěřitelné,“ vydechl Carlisle.

„Léta praxe. Když se o sebe musíte od malička starat sami, naučit se ovládat svou moc bez pomoci, objevovat, co všechno dokážete,“ pokrčila jsem rameny.

„Vážně jsi poslední svého druhu?“ optala se Esme smutně.

„Matku mi zabili v den, kdy jsem se narodila. Všechno jsem si musela zjistit sama. Žila jsem v pěstouncké rodině, ale když jsem jednoho dne ve škole zapálila laboratoř, bylo mi jasné, že bych tím mohla někomu ublížit. Utekla jsem. V jedenácti jsem se toulala světem sama, hledala něco o své rodině. Zjišťovala, co vlastně jsem, kam patřím. A najednou jsem zjistila, že nepatřím nikam. Že jsem jediná, kdo něco takového dokáže. Jediná, kdo umí hýbat věcmi, spálit je, ovládat vodu… Jediná čarodějka na světě. A že je mi předurčeno hlídat rovnováhu mezi vlky a upíry. Zajistit, aby nedocházelo k bezpráví. Taky jsem to tak dělala. Po celém světě jsem se vypořádávala s těmi ohavnými stvořeními. Jenže pak jsem se dozvěděla o vás. Když jsem po dlouhé době jela do Volterry a slyšela, co se chystá, zjistila jsem si, kde žijete a jela sem. No jela,“ pousměji se nad způsobem mé teleportace. Tuhle schopnost ještě neumím tak zcela ovládat.

„Proč jsi to pro nás ale udělala? Proč jsi riskovala vlastní život pro mou rodinu? Pro upíry, které tolik nenávidíš?“ zeptala se Alice se zájmem.

„Protože nechci, aby Renesmee dopadla tak, jako já. Nechci, aby neměla nikoho,“ podívala jsem se na malou dívku.

„Děkuju. Děkuju, že jsi byla tolik statečná a zachránila život nám všem,“ natáhla ke mně Esme ruku, ale já jí polekaně ucukla. Dokonce lehce začala plápolat. Esme se zatvářila lítostivě a já se zastyděla.

„Omlouvám se. Je to reflex. Když se ke mně někdo moc přiblíží, okamžitě se mi aktivují bojové schopnosti,“  promnula jsem si prsty.

„To je v pořádku. Ale jak to vidíš dál?“ optal se Carlisle.

„Najdu si tady hotel. Zabila jsem Arovi stopaře, on to jen tak nenechá, a protože ví, že já bych ho porazila, bude se snažit ublížit vám. Nebo to alespoň předpokládám. Proto zůstanu blízko a dohlédnu na vás. Nejsem všemohoucí, ale myslím, že mám dost sil na to, aby Volturivým ukázala, že doba, kdy si brali životy ostatních, skončila,“ zamračila jsem se.

„Přece nebudeš v hotelu. Můžeš bydlet tady. Nahuel taky zůstává. Po tom, co jsi pro nás udělala, přece nebudeš někde v hotelu,“ řekla Esme.

„Nebudu na obtíž, jsem zvyklá starat se o sebe sama.“

„Jsme domluvení,“ usmál se Carlisle.

„Je tu ještě jedna věc. Vlci. Je mi líto, protože vím, že se jim to nebude líbit, ale musím se k nim přiblížit, zjistit, jestli nejsou nebezpeční. A na vaše slova nedám,“ upozornila je předem.

„Domluvím to se Samem,“ zvedl se Edward. Tak to by bylo. Teď jen držet si odstup a nenechat je, aby se mi dostali moc pod kůži. Ještě jsem si všimla, jak se po mně Edward otočil a zatvářil se překvapeně. Sakra! Čtení myšlenek. V téhle rodině si budu muset dávat velký pozor. Nebo použiji špetku magie. Jenom špetičku, která bude stačit na to, aby na mě ty jejich upíří věci neplatily.

Autor: Arvei, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dcera magie! 1. kapitola: