Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Co bylo, už být nemusí 6.kapitola

03.06.2009 (19:00) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4999×

Bella

Šla jsem s Alicí na lov. Alice se na mě neustále usmívala, ale když sem se jí zeptala co se děje. Zakývala hlavou jako že nic. Ulovila sem dva jeleny a to mi pro dnešek stačilo. S Alice jsem se sešla na jedné mítině. Hned potom jsme se vydali zpátky. U domu byla dvě auta na víc, to znamená jediné. Jsou zpátky. Nevím proč, ale na Edwarda sem se strašně moc těšila. Jakmile jsme prošli dveřmi, uviděla sem ho u klavíru. Usmíval se, tím svým krásným úsměvem. Alice do mě musela strčit, protože jsem tu asi na nějakou dobu zamrzla. Zasmála se a její obličej se rozšířil.

„Co je?" zeptala jsem se jí. Vypadala totiž jako sluníčko.

„Ale nic, jen jsem přemýšlela." odpověděla mi s úsměvem. Neuvěřila sem jí to, ale co. Ona mi to řekne až bude chtít. Sebrala sem se a šla k sobě do pokoje. Musela sem dovyndat miliony věcí, co mi spolu s Rose a Esme nakoupila. ¨Nebylo toho zrovna málo. Tohle mě zabavilo na celou noc. Jakmile to bylo uklizené, šla jsem k hifi věži a pustila si CD nějaké skupiny Within Temptation. To mi pomohlo, abych mohla přemýšlet. Kolem poledne jsem šla za ostatními do obýváku. Edward seděl u piana. Rose a Alice si četli v časopisech. Esme si četla knihu a Carlisle, Jasper a Edward hráli na playstationunějaký hry. Byly jsme dokonalaá rodinka. Nevím, jak ani nevím proč ale najednou sem měla něco jako vizi, ve stejný okamžik strnula i Alice. Přijede návštěva, ale proč sem ti viděla i já? To přece nejde, ne?

„Co to bylo?" zeptala jsem se. Ostatní se na mě udiveně dívali.

„Co si viděla, popiš to přesně." řekla mi Alice.

„Budeme mít návštěvu. Je to rodina z Denali. Budou tu zítra." řekla sem mírně vyděšená.

„Tohle není možný. Ty si měla naprosto stejnou vizi jako já. Wau. Tak to je skvělý." oznámila mi s úsměvem Alice. Tohle není možný, já nemohla mít vizi. Tohle je jenom její další vtip.

„A jde to vůbec?" zeptala sem se.

„V podstatě ne, ale co když máš takovou schopnost, že jakmile kolem tebe někdo použí svojí schopnost, ty to cítíš." řekl s klidem Carlisle.

„Cítíš i mojí?" zeptal se mě Edward. Čtení myšlenek, musí být zajímavý. Než sem se nadála, měla jsem v hlavě totální chaos.

Carlisle

„Jestli to co si myslím, tak je nejschopnější upírka na celém světě."

Jasper

„Zajímá mě jestli má i mojí schopnost."

Emmett

„Jestli má schopnost čís myšlenky, tak to tu bude sranda."

„Jo to bude." řekla sem se známkou sarkasmu v hlase.

„Cože?" zeptal se Emmett.

„Odpovídala sem ti. Říkal si že to bude sranda."odpověděla sem mu.

„On to neříkal, ale myslel si to." řekl Edward. V ten okamžik sem ucítila divnou bolest. Bylo to jako kdyby sem byla zvědavá, ale hrozně moc. Bolelo to, cítila sem jak se ta bolest rozšířila mezi rodinu. Všichni měli bolestnou grimasu. Jasper jim poslal radost, a hned bylo po problému.

„Jaspere, ze ses neovládl?" spustila na něj Rose. A sakra, jestli bude taková i na mě, zabije mě to. V emocích všech byly výčitky. V myšlenkách neustále křičeli, jeden přes druhého.

„Já jsem to nebyl Rose, ale byla to Bella." opověděl s úsměvem Jasper. Jejich myšlenky se snad dočista zbláznily.

„Ztichněte všichni." vykřikla sem. Cítila sem bolest hlavy jakou sem snad nikdy nezažila. Tohle moc dlouho nevydržím. Pomalu sem se přesouvala do rohu místnosti, kde sem chtěla být sama. Bolelo je, vidět mě takhle. Já musím přijít na to jak přestat ty schopnosti používat. Všichni mě litovali. Nejhorší byl, ale pohled na tři upíry od kterých mám schopnosti. Nebyla to, ale jejich chyba. Nevydržela sem to, vyběhla sem ven z domu. Věděla sem, že za mnou někdo běží, ale nezastavovala sem se. Po asi třech hodinách sem ucítila tlak v hlavě, jako kdyby mě opuštělo něco mého. Cítila sem, že sem omdlela, ale to podstatnější bylo, že sem přestala cokoliv slyše, ovlivňovat

nebo mít vize. Můj pronásledovatel mě vzal opatrně do náručí a běžel se mnou zpátky domů. Položil mě, myslím na sedačku do obýváku. Pomalu sem začínala vnímat, ale moje tělo nebylo ještě připraveno probrat se.

Edward

Jakmile sem Bellu donesl domů. Všichni se okolo nás seskupili. Věděl jsem jaká je bolest cítit myšlenky, ale nedovedl sem si představit, jakou bolest jí přineslo vnímání pocitů a schopnost vidět do budoucnosti. Věděl jsem, že se probudí, ale nevěděl sem kdy. Za to sem věděl, že jakmile sem dorazí návštěva, tak se ode mě Tanya nehne na krok. To já, ale nechci. Mysle sem si, že bych mohl Bellu požádat o to, aby si se mnou zahrála na mileneckou dvojici. V tom mě udeřily myšlenky Alice: „ Vyjde to. Bude souhlasit." Bylo to něco jako vysvobození. Ted´ už jenom vědět, kdy se probudí.

Alice

Musím před Edwardem neustále myslet na něco jiného. Ona si neuvědomuje tu možnost, že on ji miluje. Proboha musíme jim nějak pomoci. V tom sem měla menší vizi. Edward žádající Bellu o pomoc. On chce, aby s ním zahrála mileneckou dvojici. Ona mu na to kývne. Tohlew bude ještě hodně zajímavé.

Esme

Mám o Bellu strach. Je moje dcera a nechci, aby se jí něco stalo. Doufám, že Tanya tu nic nevyvede, protože jinak ji zabiju a Emmett mi určitě pomůže. Snad se už probere. Kéž by se jí vrátila pamět´, protože chci, aby byla opět s Edwardem.

Carlisle

Mám o Bellu strach a to smaé jsem viděl i na Esme. Doufám, že tu Tanya nenapáchá moc škody. Všichni víme, že Edwarda miluje, ale on jí ne. Edward miluje Bellu a ona jeho. Musíme jim nějak pomoci. Ted´ už jenom aby se Bella probudila.

Rose

Je mi Belly líto. Když už to vypadalo, že se dá s Edwardem dohromady, přijede ta mrcha Tanya. Co si o sobě myslí. Ona ho chce, ale on ji ne. Hlavně, aby něco neudělala Belle. To by asi Edwarday zabilo. A my bychom potom zabili ji. Jak já jí nesnáším.

Emmett

Ted´ka to tu bude hustý. Jak to bude nevím, ale já spolu s Rose budeme stát na straně Belly a myslím, že se k nám přidá i Alice s Jasperem. Zrovna, když se mají dát dohromady. Přijede mrcha všech mrch Tanya. Jak já tuhle ženaskou nesnáším. A v téhle rodině nejsem jediný.

Jasper

Ted´ka tu bude asi největší pocitová válka jakou jsem, kdy zažil. Jen doufám, že z ní moje rodina vyjde nepoškozena.

Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Co bylo, už být nemusí 6.kapitola: