Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cítila jsem naději-4.část

30.01.2009 (01:00) • TracyHale • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2769×

4.KAPITOLA - Seznámení

Po dvou dnech byla píseň napsaná a hudba složená. Zdálo se to až k neuvěření - ihned byla oficiálně schválená na soundtrack k filmu. Měli jsme co oslavovat, takže jsme já, Rob, jeho manažer a Jared vyrazili jednoho večera na Breaking Dawn párty. Zorganizovali ji lidé z produkce, aby tím nastartovali natáčení filmu. Byla jsem tak šťastná, že mě a Jareda taky pozvali. Zdálo se až neuvěřitelné, že se teď setkám osobně se všemi herci ze ságy. Až se mi z toho dělá mdlo.

Nebyla to žádná párty s červeným kobercem, takže jsem si vzala docela normální oblečení. Jeli jsme limuzínou společně s Robem a jeho manažerem, který se s Jaredem opravdu spřátelil.

"Sluší ti to," usmál se na mě Rob v autě.

Jen jsem mu úsměv oplatila a snažila se ignorovat skutečnost, že budu vypadat ze všech přítomných na párty nejhůře. Když auto konečně zastavilo a my vystoupili, doléhala k nám hudba z vily, ve které se vše konalo. Když jsem vešla dovnitř, bylo mi jasné, že tohle je ta nejfamóznější párty v historii filmu. Zahlédla jsem sedět u baru Kellana Lutze se svojí novou přítelkyní. Smáli se od ucha k uchu a zrovna k nim přišel nějaký chlápek. Robert a jeho manažer se vmísil mezi Kristen Stewart a jejího manažera, vedle nich stáli i Nikki Reed s Jacksonem Rathbonem a Ash Greene. Zrovna dorazila i Stephenie, která mě ihned objala.

"Úžasný song!" řvala mi nadšeně do ucha a já rudá štěstím děkovala.

"Chceš se seznámit s herci?" usmála se potom na mě a já horlivě přikývla. Při cestě do kruhu, ve kterém stáli Edward, Kristen a spol. mi srdce divoce bušilo.

"Ahoj, zlatíčka! To je Maybe, má duet s Robem na soundtracku!" snažila se Stephenie překřičet hudbu ve vile. Všichni se zářivě usmáli a potřásali si se mnou rukou. Nikki se mě zeptala, jak se mi s Robem spolupracovalo.

"Skvěle," usmála jsem se na ni a snažila se rozdýchat, že se mě právě na něco zeptala. Potom se začalo tančit a já s nimi absolvovala jen jednu písničku na parketě. Potom jsem se odebrala k baru a sledovala, jak Jared flirtuje s Ashley.

"Docela se to tady rozjelo, že?" uslyšela jsem Robův hlas u svého ucha.

"To teda jo," přisvědčila jsem. Napadla mě jedna věc - tihle lidé tančící na parketu vůbec nejsou knižní postavy. Jsou to opravdu jen herci a ti nikdy nenahradí knižní Bellu, Edwarda, Rosalie, Emmetta, Alici, Jaspera... nikdy. Bylo mi z toho úzko.

"Jsi zklamaná?" zeptal se mě. Zdálo se mi to, nebo se mnou jednal jako s fanouškem, který se dostal na "Den otevřených dveří Twilight"?

"Měla bych být?" zamumlala jsem. Udivilo mě, že mě slyšel. Hudba hrála pořád stejně hlasitě.

"Možná ano. Nevypadáme zrovna jako mytické postavy," pousmál se a vypil svůj drink na ex.

"To sice ne, ale jste herci a tohle je zrovna vaše role."

Chvíli se na mě hluboce zadíval a potom zamyšleně přikývl. To pořád na něčím přemýšlí?

"Nechtěla bys jít tančit?" prohodil potom. Přikývla jsem a my společně zamířili na taneční parket rozjetou Breaking Dawn párty.

* * *

Byla jsem utahaná jako nikdy. Jared se mně snažil odpoledne vytáhnout z postele.

"Vstaneš už? Zajdeme na oběd." Líně jsem se protáhla a newyorské slunce mě udeřilo do obličeje. Jared seděl u mých noh na posteli a zrovna něco cvakal do svého iPhonu.

"S kým?" zabručela jsem. Všimla jsem si, že trochu zčervenal. Odkdy se Jared červená...?

"No... chci ti někoho představit. Svou přítelkyni. Jsi má kámoška a šéf. Musíš ji poznat. Důvěřuju ti."

Proč mě sakra bodlo u srdce? Žárlím snad? To není možné. Jared je jen můj kámoš a manažer. Nic víc. Nikdy se mi nelíbil. Je skoro můj bratr. Doufala jsem, že si nevšimne mého zmateného výrazu.

"Jasně, ráda. Za jak dlouho je sraz?"

"Za hodinu."

"Fajn," vyskočila jsem z postele a v polospánku šla do koupelny, kde jsem spáchala ranní hygienu a dala si sprchu. To mě probralo.

Když jsem se vrátila zpátky, Jared pořád seděl ve stejné pozici.

"Myslela jsem, že flirtuješ s Nikki," prohodila jsem.

"Je fajn, ale to ne," uchichtl se. Pustila jsem televizi a Jared začal věnovat pozornost zprávám. Nudné jako obvykle. Vysušila jsem si vlasy, oblékla se a trochu namalovala - přece jen jdu mezi lidi. Když jsem vyšli z domu, čekalo na nás auto. Jaredovo. Vůbec poprvé ho vidím řídit. Zřejmě chce udělat dojem na svou přítelkyni.

Zaparkoval u restaurace, kde jsem nikdy nebyla a šli jsem dovnitř. Docela luxusní. Rozhlédla jsem se a uviděla někde u prostředního stolu sedět celkem hezkou blondýnku. Napadlo mě, že to je možná ta "uklízečka a oblíkačka", ale nebyla to ona. Došli jsme až k ní a Jared ji políbil na tvář.

"Alicio, to je Maybe. Maybe, Alicia." Potřásla jsem si s ní rukou a posadila se naproti nim. Mohla být ve stejném věku jako já, i když vypadala spíše jako nějaká modelka. Ani na minutu jsem se nemohla zbavit pocitu, že jsem její tvář už někde viděla.

Objednala jsem si těstoviny a Alicia taky. Jared zvolil kuře. Když jsme dojedli, přešli jsme zase na konverzaci. Já je spíše poslouchala, než bych mluvila. A taky jsem se připravovala na to, že mě bude Jared o půl hodinu později venku pěkně zpovídat, jak se mi líbila a co na ni říkám. Ach jo. Možná že to byla záchrana nebo taky podfuk. Ať už to bylo cokoliv, uslyšela jsem za sebou Robův hlas. Jak je možné, že ho za celý život nepotkám a teď na něj narážím každou chvíli?

"Ahoj, lidi!" Otočila jsem se. Byl tady se svým kamarádem.

"Ahoj! Sednete si k nám?" nabídl jim ihned Jared. Oba přikývli a posadili se. Robert vedle mě. Všichni jsme se navzájem seznámili. Jeho kámoš se jmenuje Andrew. Objednali si jen pití a Robert mluvil se mnou, zatímco zbytek mezi sebou.

"Jak se máš?" zeptal se mě.

"Fajn a co ty?" snažila jsem se o úsměv a on se zakřenil: "Taky. Včera byla sranda, že? Dost jsem se bavil."

Vzpomněla jsem si na své bolesti hlavy a litry alkoholu.

"Jo, bylo to super," přitakala jsem nevinně a napila se svého capuccina.

Po chvíli Jared za nás všechny zaplatil (po menší hádce se mnou a s Robertem - předháněli jsme se, kdo podá creditku číšníkovi dříve) a odešli jsme. Alicia a Jared odešli spolu a já, Robert a Andrew jsme se vydali na druhou stranu. Já měla namířeno domů.

"Já už budu muset jít. Čeká na mě přítelkyně za rohem v baru. Mějte se, rád jsem tě poznal, Maybe," usmál se ještě na mě a zmizel.

"Zajdeme někam?" nabídl mi Robert.

Musela jsem se usmát. "Zveš mě na rande?"

"Pokud je pro tebe sklenička dobrého pití rande... tak ano," mrkl.

Zasmála jsem se a následovala ho. Na naše první rande.

Autor: TracyHale, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cítila jsem naději-4.část: