Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Chlupáček - prolog + 1. kapitola

Chlupáček - prolog + 1. kapitola

Když se spojil upír s člověkem, vznikl zázrak - poloupír. Jenže nikdo neočekával, že by se poloupír mohl zkřížit s měničem. Co vznikne z jejich spojení?

Chlupáček je nová kapitolová povídka plná smutku, naděje, ale i srandy a lásky. Protože ne každý má štěstí a po svých rodičích zdědí krásu...

Život je pes! Opravdu špatné přirovnání… Někdo je dítě štěstěny a má vše, po čem touží. Rodinu, která ho nade vše miluje, kamarády, kteří by se pro něj vzdali života, a aspoň trochu štěstí, které ho doprovází celý život. Jenže někdo jako já to má vše úplně jinak. Vlastní rodina se ho štítí, kamarádi se ho bojí a štěstí? To slovo snad ani neznám.

Je možné, aby někdo jako já potkal lásku? Aby aspoň na okamžik poznal, jaké to je být milován nebo být šťastný? Nic jiného jsem si nikdy nepřál a nikdy nepřestanu přát a hlavně doufat…

 

***

 

„Jak ti je?“ ptal jsem se jí.

„Je… Je mi zle,“ zašeptala a schoulila se mi do náruče. Vyděšeně se koukala na záchodovou mísu před námi. „Už ne…“

Přidržoval jsem její pohublé tělo. Kůži měla až příliš bledou, přesně takovou jako oni, pod očima tmavé kruhy z nedostatku spánku, vyčerpanosti.

„Lásko...“ Pohladil jsem ji po zplihlých vlasech. Koukal jsem na ni, jak trpí. Opět jsem byl bezmocný, přesně jako tenkrát. Jako když byla těhotná Bella a čekala zázrak v podobě Nessie.

„Já… My… Budeme…“ Nemohla ze sebe dostat srozumitelnou větu.

„Děje se něco?“ Nervozita ke mně přicházela ohromnou rychlostí. Stalo se něco? Ublížil jí někdo? Jestli jo… Cítil jsem, jak se začínám chvět.

„Uklidni se, Jaku,“ vzlykla a posadila se na postel.

„Děsíš mě,“ řekl jsem. Klekl jsem si před ni a vzal její ruce do mých. Snažil jsem se ji nenápadně popostrčit, abych zjistil, co se děje.

Koukal jsem, jak mě má láska odstrčila a utíkala do koupelny. Jelikož nechala otevřené dveře, tak jsem nakoukl dovnitř.

„Ness!“ vykřikl jsem a utíkal k ní.

„Už je to dobrý,“ zašeptala a pokusila se o úsměv. Jako vždy jsem ji vzal do náruče, donesl k umyvadlu a tam ji přidržoval, než si vypláchne pusu. Poté jsem ji odnesl do postele.

Lehl jsem si vedle ní a objal ji. Proč jí nemůžu nějak pomoct? Až teď jsem pochopil, jak se cítil Edward, když Bella čekala miminko. Je úžasné, když vám někdo, koho milujete, oznámí, že jste táta, ale za jakou cenu? Koukat se na bolest a utrpení?

Ještě chvilku jsem se koukal na její pohublé tělo a poté usnul.

 

„Jak jí je?“ vzbudil mě šepot.

„Co tady, sakra, děláš?!“ vyjel jsem na něj.

„Uklidni se a odpověz mi,“ odpověděl mi stejně podrážděně a já si v hlavě začal promítat myšlenky.

„Pojď,“ zašeptal a já se opatrně zvedl.

Přešli jsme do obýváku, kde seděl zbytek rodiny. Edward jim převyprávěl to, co jsem mu ukázal ve své hlavě.

„Co budeme dělat?“ zeptala se Bella.

„Možná by si to měla nechat vzít,“ zašeptal jsem a všichni se na mě podívali.

„Ne!“ vykřikla Rosalie. „Zvládla to Bella, zvládne to Nessie!“ vztekala se.

„Jenže toto je jiné!“ neudržel jsem se a zakřičel jsem taky. „Ona je napůl člověk, napůl upír a já jsem vlkodlak! Je to úplně jiné!“

„V čem?!“ Zvedla se ze sedačky a přikrčila se do bojové pozice.

„V tom, že její tělo odmítá vlkodlačím genům. Bojuje proti dítěti,“ vložil se do hádky Carlisle.

„Bojuje?“ ozvalo se ze schodů.

„Ness!“ vykřikli jsme všichni jednohlasně. Neváhal jsem a běžel za ní.

„Ness,“ zašeptal jsem, klekl jsem si k ní a hladil ji po vlasech. Stočila se mi v náruči a smáčela mé tričko slzami. Nechal jsem ji. Byl jsem rád, že mi nevyčítá potrat, ale i tak. Slyšela náš rozhovor a i to, co se nikdy nesměla dozvědět. Že my dva bychom nikdy neměli mít potomka…

„Je to pro ni velice nebezpečně.“

„Je to dítě, dar a z naší lásky,“ bránil jsem nás. Uslyšel jsem jeho povzdechnutí.

„Nic proti vám, doktore, ale když byla těhotná Bella, tak jste jí to dítě taky nechali, protože to bylo její rozhodnutí, a co? Narodila se jí překrásná dcera a teď, když to má potkat nás, tak to musí jít pryč za každou cenu?!“ Nevydržel jsem to. Křičel jsem jako smyslů zbavený. Nikdy nedovolím, aby jim bylo ublíženo.

„Jacobe… Nessie je zrozena z člověka, ale má upíří geny, takže je poloupír…“

„Kecáte! Toho jsem si za ty léta nevšiml!“

„Takže je poloupír. Ty jsi vlkodlak, největší a jediný nepřítel upírů. Jak myslíš, že její upíří geny budou reagovat na ty tvé? Zničí ji! Budou proti sobě bojovat - a to nedopadne dobře,“ vysvětloval mi, ale bylo na něm znát, že mu dochází trpělivost. Za chvilku asi bude křičet…

„Moment,“ došlo mi. „Jak to myslíte? Jakože buď dítě, nebo její život?!“

„Ano!“ vykřikl radostně.

„Zvládneme to,“ utěšoval jsem ji. „Už jednou tato rodina přelstila přírodu, přelstíme ji znovu.“

„Bojím se,“ zašeptala mi nazpět. „Co když nebude jako ostatní? Co když bude… jiné?“

„Tak mu dáme tolik lásky, kolik bude…“ Přerušil mě její hlasitý výkřik.

„Asi r-rodím!“ vyřkla bolestně a náhle byla celá rodina v pokoji.

 

„Uklidni se, Jaku.“ Co bych dělal, kdybych teď u sebe neměl Bellu? „Zvládne to. Já to taky zvládla,“ snažila se mě uklidnit, ale s těmito slovy se můj strach mnohonásobně zvětšil. Vždyť já tam tenkrát byl! Viděl jsem, jak umírala a kdyby jí Edward nepíchl upíří jed, tak by zemřela! Co když se stane něco podobného? Co když nastanou komplikace a ona zemře? Co bych bez ní dělal?!

Cítil jsem, jak se mé srdce sevřelo žalem. Jak se žal, smutek a bezmoc rozlévají celým mým tělem. Oči mi postupně vlhly a po chvilce jsem neudržel slzy a cítil, jak si utvářejí cestičky po tvářích.

 

„Je to Ailen,“ řekl Edward. Oslovil ho jménem, který kdysi dávno patřilo do naší rodiny.

„Můžu?“ zeptal jsem se ho a natahoval ruce po našem malém chlapečkovi. Nemohl jsem se ho dočkat. Nemůžu se dočkat, až za něj poděkuju mé Nessie.

„Nemyslím si, že je to dobrý nápad,“ zašeptal a o krok ustoupil. Proč mi nechce dát dítě? Děje se něco? Nevšímal jsem se jeho výrazu a uhýbavých kroků. Opatrně jsem ho přitlačil ke stěně a odkryl malinký kus látky, který mi bránil, abych na něj pohlédl.

„To není naše dítě,“ zašeptal jsem nevěřícně. Koukal jsem do tváře malému dítěti. Oči ještě slepené, ale přesto měl něco, čím se lišil od ostatních miminek, dětí. Jeho kůže byla o trošku světlejší než má, ale tmavší než lidská. Nos byl zvláštně dlouhý, široký a lehce načernalý. Místo pár vlásků tam byla… srst?

„Jacobe… Je to vaše dítě…“

 

2. kapitola

Shrnutí


Předem upozorňuji, že kapitoly této povídky tu nenajdete každý den... :D

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Chlupáček - prolog + 1. kapitola:

 1 2 3   Další »
13.05.2012 [14:51]

Michangela Emoticon Emoticon Emoticon

27.
Smazat | Upravit | 15.02.2012 [21:13]

Je to vaše dítě... Ty mi chceš přivodit mrtvici? Když jsi mi říkala, že to bude nějaké takové ruzné miminko, tak jsem rozhodně nečekala, že se ho lekne i vlastní otec... Emoticon
Zatím to vypadá hodně zajímavě a nevšedně, moc se těším na další díl, na který se vrhnu hned po uložení komentáře. Emoticon Na čtenářák se vyprdnu... Emoticon
Jinak jsi akorát potvrdila moje slova - jsi výborná. Emoticon Emoticon Sice jsem ti říkala, že jsi výborná kritička, ale ono to platí i u psaní. Emoticon Píšeš moc hezky. Emoticon Emoticon Emoticon Když mou maličkost nyní omluvíš, tak půjde na další kapitolu. Emoticon Omluveno? Emoticon

28.11.2011 [20:37]

SmilePleasehustě !! :O :D Emoticon

25.
Smazat | Upravit | 21.11.2011 [20:07]

Wow, ihned jdu na další! Vypadá to lákavě, získala sis dalšího čtenáře! Tleskám. Emoticon Emoticon Emoticon

24. new moon
21.11.2011 [15:49]

jackoba miluju Emoticon Emoticon

19.11.2011 [21:47]

Empress Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.11.2011 [13:05]

Emoticon

16.11.2011 [21:21]

AlicinkaCullenHaleTak tohle bude vážně zajímavý příběh. Emoticon Zatím se mi to vážně moc líbí.

20. Kika57
16.11.2011 [20:22]

Kika57Všem vám strašně moc děkuji. Jsem ráda, že jsem si získala aspoň pár čtenářů a budu doufat, že s dalšími kapitoly přibudou (jako ti čtenáři Emoticon ). Emoticon Emoticon Emoticon

16.11.2011 [17:57]

SummerLiliOriginálny nápad Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon - som veľmi zvedavá na spracovanie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!