Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! 5. část

C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! 5. částPřijde mi, že se to zveřejňuje strašlivě pomalu, ale co se dá dělat :D... tohle mě doopravdy baví psát a tak ještě pár pokračování určitě bude ;). 1.4. jsme zas celý den s Marťou řešily, jak pokračovat... snad něco z toho zapíšu XD. P.S.: Team Jasper 4ever! ^o^

Aktovky na záda. Rychlá chůze, cíl blíže neurčen. Jediný známý fakt - co nejrychleji pryč.

V uších jsem uslyšela známá slova Bring Me To Life.

/...how can you see into my eyes like open doors.../

Zamířily jsme kolem parkoviště za roh jakési budovy. Hluk odjíždějících aut a povídajících si spolužáků jsme nechávaly za sebou. Nemluvily jsme, každá ponořená do svých myšlenek.

/...frozen inside without your touch, without your love.../

Došly jsme na křižovatku a krátce na sebe pohlédly. Zahnuly jsme do leva. Po chvíli se naskytla odbočka na jakýsi dvorek. Pokrčily jsme rameny a zašly tam.

Betonový dvůr byl obehnaný vysokými zdmi. Dětská prolézačka, několik laviček, slepá ulička.

Sedly jsme si na jednu lavičku a znovu zaujaly klubíčkové pozice.

/...I've been living a lie, there's nothing inside.../

„Existujou," zamumlala jsem po další dlouhé chvíli ticha. Mezitím začala Everybody's Fool a Martina poslouchala dál něco od Nightwish.

„To je blbost," zašeptala Martina, že jsem si nebyla jistá, zda to doopravdy řekla, protože moje Mp4 ji snadno přehlušila.

/...never was and never will be.../

„Jo, je..."

„Do Bohnic s náma," trpce se zasmála.

„Nebo rovnou zastřelit. Ztracený případy."

„Proč ne..."

„Jsme na tom dost špatně, co?" uchechtla jsem se.

„Jo, to sme..."

Další chvíle, kdy jsme jen poslouchaly hudbu a mlčely.

/...you don't know how you've betrayed me.../

Uslyšela jsem odkašlání. Obě jsme sebou trhly a zvedly oči.

Další krátká zástava dechu a srdce na maratonu.

Kousek od nás se opíral o zeď Edward. Měřil si nás zmateným a možná trochu pobaveným pohledem. Necelé dva metry za ním stáli jeho sourozenci.

Jako první jsem pocítila otrávenost, že Jasper stojí tak daleko.

Jako druhý na mě dolehl šok.

Nebyla jsem schopna promluvit a Martina také ne.

Edward si znovu odkašlal, což nás přinutilo vyndat si sluchátka z uší a několikrát se zhluboka nadechnout. Měly bychom něco říct, uvědomila jsem si. Ale ne, ať promluví první on. Vzhledem k tomu, že neexistuje a pochybuju, že by uměl česky...

„Hello," pronesl po chvíli napjatého mlčení. Jeho hlas zněl jako tekutý med. Stephenie nelhala. Možná, že její popisy byly až... zdrženlivé, nevyjadřovaly jeho dokonalost.

„Hmm," zamumlala Martina. Víc jsme říct nedokázaly.

„How can you know that we are... vampires?" naléhavě zašeptal.

Martina se ke mně zmateně otočila. Já pokrčila rameny. Taky jsem si nebyla jistá, na co se ptal, mluvil moc rychle.

„Oh. I'm sorry. How," pousmál se; řekla bych, že to byl přesně ten pokřivený úsměv, pro který by většina faninek zabíjela, „can... you... know... that... we are... vampires?" tentokrát to řekl mnohem zřetelněji a pomaleji.

„Co to znamená?" zoufale se mě Martina zeptala.

How - jak, can you... jak můžete, know - vědět, takže Jak můžete vědět, hmm... že jsou upíři," nejistě jsem přeložila a Martina se krátce usmála jakožto poděkování, pak se ale zarazila znovu.

„Jak se řekne, že jsme se to... dočetly?"

„Netušim," sklesle jsem odpověděla.

„We don't speak English," zamumlala tedy.

„Oh," Edward vypadal, že tohle už slyšel.

„Měly bychom odpovědět," obrátila se ke mně Martina.

„Jo, to měly, ale co říct?" zaskučela jsem.

„Múúú, tohle není fér, neovládáme angličtinu," otráveně si povzdechla. Já pocítila cosi jako spokojenost - použila své oblíbené citoslovce. Konečně.

„To není, no," souhlasila jsem a snažila se nevnímat, že našemu hovoru přihlíží pětice zvědavých upírů.

„Co je vlastně Tvým největšim přáním?" nadhodila najednou Martina.

„Cože?"

„Předpokládám, že spokojenej a věčnej život s Jasperem," zakřenila se. Zrudla jsem jako rajče.

„N-ne, už nemám tak nereálný přání," vykoktala jsem, „přeju si jen..."

„Co?"

„Aby mě Jasper zabil," procedila jsem skrz zuby. Neuniklo mi, že sebou při zvuku svého jména cuknul a zmateně stáhnul obočí, snažila jsem se to ignorovat, i když moje srdce moji rozpačitost snadno prozradilo. Ale byla to pravda, mým jediným životním cílem v poslední době byla smrt.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! 5. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!