Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-C... C... C... C-C... C-Cullenovi! - 46. část

C-C... C... C... C-C... C-Cullenovi! - 46. částPřekvapení? :) PROSÍM, názory.

Po chvíli jsem se uklidnila. Uvědomila jsem si, že Jacob už mi nepřipadá, jako by hřál, a že mě třeštění hlavy nepřešlo. Spíš zesílilo. Rozhodla jsem se pokusit risknout další noční můru, jen abych se té bolesti zbavila – tedy znovu usnout.

„Sweet dreams,“ /Sladké sny./ zašeptal Jacob, políbil mě na čelo, soucitně se usmál a odešel. Martina už dávno ležela a Lukáš taky.

Hned jak jsem měla jistotu, že mě neuslyší, dala jsem pláči volný průběh. Cítila jsem se mnohem hůř, než kdy za celý život, ale snažila jsem se před ním tvářit, že už to je lepší, aby si zbytečně nedělal starosti.

Zavřela jsem oči a bojovala s bdělostí.

Spát, spát, spát, spát, spát, spát, spát, spát, spát, spát… opakovala jsem si; asi u čtyřstého „spát“ se mi to podařilo. Žádná noční můra se mi nezdála. Mnohem horší bylo probuzení.

***

Probrala mě příšerná bolest, která probíhala celým mým tělem. Hned jak jsem otevřela oči, schoulila jsem se v křeči do klubíčka.

Nedokázala jsem vykřiknout, dehydratované oči neronily slzy a já najednou věděla jediná: Musím běžet. HNED.

Vyběhla jsem z pokoje mnohem rychleji, než jsem považovala za možné. Klepaly se mi ruce i nohy, ale běh to neznesnadňovalo. Schody jsem brala po čtyřech a dveře jako by samy uhnuly, protože se bály, že do nich vrazím. Přeběhla jsem silničku, kterou jsem viděla taky nezvykle zaostřeně na to, že byla hluboká noc.

Jen běžet.

Strašně moc jsem doufala, že šílený běh zmírní bolest. Znělo to nesmyslně, ale měla jsem ten dojem. Jenže ta mě stále doháněla. Ještě jsem zrychlila – na rychlost, kterou bych trumfla nejrychlejšího žáka z celé naší školy, nebo spíš běžce z celých Pardubic –, ale pocit, že za chvíli snad vybuchnu nepřestával.

Běžet.

Běžet.

Běžet.

…vítr, svoboda…

Běžet.

BĚŽET!

Proběhl okamžik srovnatelný s naším přenesením z Pardubic do Forks – naprosto jsem netušila, co se to stalo. Bolest vyvrcholila, já se rozletěla na kousíčky a najednou bylo všechno pryč.

Na zem nedopadly dvě nohy, ale čtyři.

Jacob, kterého něco probudilo, viděl jen bílého vlka, jak se prohnal kolem jeho domu, a co mu byl něčím výrazně povědomý.

Vběhla jsem do lesa a ucítila rosu, která mě příjemně zastudila. Bylo to tak snadné a přirozené. Nechat se unášet krásou přírody, užívat si rychlý běh bez únavy, vítr šumící v korunách stromů kolem…

Jsem vlk.

To zjištění mě donutilo zastavit, potlačit instinkty a vrátit se ke své lidské mysli. Vlkodlak. Je ze mě vlkodlak. Podívala jsem se na zem a uviděla dvě sněhově bílé tlapy téměř zářící ve tmě. Bílej vlk s modrýma očima, v duchu jsem se zasmála.

Počkat, jak já… já nemůžu bejt vlk, přepadla mě logická panika, která se jednou musela ozvat, a jak to… ne, tohleto není možný… jasne, Forks a La Push, Jake a tak, to ještě beru… ale já… vlk… to NEJDE!

Mé tělo se začalo třást znovu, ale tentokrát pod přívalem emocí.

Došlo mi, že je toho na mě moc. Že tohle nezvládnu. Nutně jsem se potřebovala vybrečet, nedržet to v sobě. A to jsem jako vlk nemohla.

Mezi stromy se objevila štíhlá postava mladé ženy. Poplašeně jsem se k ní podívala – připadala jsem si strašně slabá, bezmocná.

Rozeznala jsem tvář Leah. Z její tváře nebylo těžké vyčíst zmatení, ale zároveň soucit. Rukama naznačila smířlivé gesto a usmála se. „That’s all right,“ /To je v pořádku./ zašeptala. Postřehla jsem, že na ni vrčím.

Chtěla jsem se jí omluvit, že se neovládám, stejně jako brečet, takže jsem došla k závěru, že se nějak musím přeměnit zpátky. Nijak jsem se nezabývala faktem, že ostatním to trvalo třeba celé týdny.

Chvíli jsem se soustředila a usilovně myslela na to, že jsem stále jen člověk.

Znovu jsem „vybuchla“, na okamžik jsem měla dojem, že jsem dokonce vůbec neexistovala, a pak jsem se naformovala zpátky – v lidské podobě. Schoulila jsem se na zemi do trávy a z očí se mi vydraly proudy slz, které rozhodně nešly zastavit.

Leah očima proběhlo zděšení, dalo by se přisoudit rychlému přeměnění zpátky, ale přiklekla ke mně a začala mě uklidňovat. Moc jsem jí nerozumněla, ale její tón vypovídal i o obsahu.

Objevila se další osoba, o jejímž příchodu mě informoval sluch. Slyšela jsem mnohem lépe než dřív.

Neposlouchala jsem, když si s Leah vyměnili pár slov, ale poznala jsem Jacobův hlas. Když jsem ale zvedla pohled ze země, stále třesoucí se ve spadaném listí a jehličí, Jake už tam nebyl. To proto, že se okamžik na to objevil s kupičkou oblečení. Měl neuvěřitelně vystrašený pohled a kdyby na něj Leah nezavrčela, asi by se ke mně hned vrhnul, aby se ujistil, že jsem v pořádku.

Samozřejmě že jsem nebyla.

Byla jsem vlk.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C-C... C... C... C-C... C-Cullenovi! - 46. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!