Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 18. část

C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 18. částOmlouvám se, není toho moc, ale zase brzo pošlu další ;). Btw, ohledně Jantarové propasti, další díl tu bude 2.5. (já nemůžu za to, kdy se to zveřejní :D) a ohledně "Bezejmenné"... nevím, zda vůbec bude pokračovat.

Jasper jí tichým hlasem odpověděl, to už naše lidské uši slyšet nemohly.

„A co auto? Mám tam svůj Jeap?" vyhrkl najednou Emmett. Martina vyprskla smíchy.

„Jo, máš, ale Edward má lepší, svoje Volvo," zakřenila se. Netušila jsem, zda kecá, její vkus ohledně aut jsem nějak nechápala, prostě co se jí líbilo, to se jí líbilo, ale... udělala by cokoliv, aby měla nad Emmettem navrch.

„Jak myslíš," procedil skrz zuby a měřil si ji zlostným pohledem. Z čehož měla Vánoce.

„Jak to bylo ohledně toho, že... jsme s Alicí odešli?" zeptal se Jasper.

„Chtěli jste zjistit, zda existují i jiní poloupíři, a zároveň Alice utekla před Volturiovými," objasnila jsem. Napadlo mě, zda to vůči ní nezní moc kriticky, že utekla, tak jsem dodala: „A právě Alice pak Belle dodala všechno nutné pro to, aby mohla v případě neúspěchu pomoci Nessii. Jinak, nikdo neznal důvod vašeho odchodu."

„Doufám, že jsme to pak ostatním vysvětlili?" ujistil se.

„Jo," zamumlala jsem. Připomnělo se mi, že jsem právě odpověděla na otázku Jaspera, naprosto dokonalé osoby, která nikdy nemohla existovat.

„To jsem rád," usmál se a já si musela dát pozor, abych se na něj nedívala.

„A co to moře?" napadlo mě najednou. „A La Push."

„Pořád tam chcete?" Carlisle se zatvářil starostlivě.

„Samozřejmě!" vyhrkla Martina.

„A já moře doopravdy nikdy neviděla," se zamračeným výrazem jsem dodala.

„No... a nemůžeme vás vzít k moři někde o kus dál?" zkusil Emmett.

„Ne," Martina téměř zavrčela.

„Tak to alespoň nechme na později, dobrá?" Carlisle se pokusil o smířlivý tón.

„Dobře, ale my na to nezapomeneme," upozornila jsem je.

„A co to bylo za nehodu?" připomněl dr. Tesák.

„Neptej se," zamumlal Edward. Asi mu došlo, že by Jasper těžko nesl, že málem zabil Bellu.

„Ale já mám otázku," vzpomněl si po chvíli, „jak... Bella snášela můj odchod? Jak jsem od ní odešel?"

„Řekls jí, že už ji nechceš. Ona... uvěřila tomu. Ještě chvíli bloudila v lese, jakoby Tě hledala, vědouc, že to je zbytečné, a pak ji tam večer našel Sam Uley, protože Charlie po ní vyhlásil pátrání. Mumlala pořád ‚Je pryč', upadla do deprese, každou noc se jí zdály noční můry a probouzela se s křikem, mám dojem, že týden po odchodu dokonce nechodila do školy. Jo a vy jste využili záminky, že Carlisle našel práci, myslím, v Los Angeles," ušklíbla jsem se, „a tak jste se rychle odstěhovali. Po těch čtyřech měsících se teprve začala probírat z otupělosti..."

„A jak to bylo s tím, že slyšela můj hlas, když hrozilo nebezpečí?" povytáhl obočí.

„No, když ji jednou Charlie přemluvil, aby si vyšla ven, šla s Jessicou, spolužačkou, do kina. A potkala partu kluků podobnou těm, co ji tenkrát obtěžovali a Edward jim v tom zabránil," Martina se krátce zamyslela, zda všichni znají děj Stmívání, ale pak pokračovala, „a to Tvůj hlas uslyšela. Ať to nedělá, ať jde pryč... myslela, že to je jen připomenutím situace, takže hledala vaši loučku, kde na ni pak narazil Laurent, až zjistila, že to není připomenutím, ale nebezpečím. Jakýmkoliv. Předpokládala, že její podvědomí vytváří iluzi o tom, že Ti na ní záleží."

„A počkat, čtvrtá knížka, tou to končí?" protáhl zkamaně Emmett.

„Ne, pak je ještě rozepsaný pátý díl," odpověděla jsem, ale Martina zaprotestovala:

„On to není ani tak pátej díl, je to první z pohledu Edwarda," namítla.

„No jo. Ale v pořádí pátej."

„A je tam něco, co v prvním není?" zajímalo Carlislea.

„No, já četla jen kousek, co se našel v češtině na internetu, a zbytek byl asi jen v angličtině, popřípadě ještě nenapsaný."

„Já nečetla ani to," zašklebila se Martina.

„No jo, no jo... a akorát tam bylo, že při Biologii, jak spolu poprvé seděli, se Edward musel strašlivě přemáhat a napadaly ho desítky způsobů, jak ji zabít, dokonce plánoval zabít celou třídu, jen aby zabil ji, a nakonec došel k možnosti od vás, z rodiny, odejít," vypověděla jsem.

„A dál?" vyhrkl Emmett, slyšitelně nedočkavě.

„Dál to nepokračovalo," pokrčila jsem rameny. Zaregistrovala jsem Martinin škodolibý úsměv, protože tohle bylo zase něco proti Emmettovi. 2:2? Pomyslela jsem si.

„A-" spustil zase Emmett, ale Martina se na něj zamračila:

„Dost!"

„Cože?" zatvářil se zmateně.

„Otázek už bylo dost, stačilo, později," vysvětlila.

„Dobře," rezignovaně pokrčil rameny.

„Díky," odtušila.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 18. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!