Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 15. část

C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 15. částTak zase kousek. Nic moc se tam neděje, omlouvám se...

Ve tři ráno, přibližně, znovu usnula, opřená o zeď pár metrů ode mě. Do deky se zachumlala sama. Pak ale, asi čtvrt hodinu na to, přišel Emmett. Pousmál se, když ji viděl se spokojeným úsměvem na tváři, a opatrně ji zvedl ze země. Šokovaně jsem sledovala, jak ji odnesl do obýváku. Spala dál, dal si pozor, aby ji nevzbudil. Asi ji položil na ten rozkládací gauč.

Já jen dál seděla na verandě a sledovala les. Tiše šuměl a z dálky občas dolehl tichý švistost auta, které přejelo po silnici. Přemítala jsem, kam v tuhle denní dobu lidé mohou jezdit.

Po chvíli (což ve skutečnosti byla tak půl hodina) jsem už nevydržela a došla si do obýváku pro batoh. Nevšímala jsem si párů topazových očí, které mě sledovaly. Když jsem se vrátila na verandu, položila jsem batoh vedle sebe a začala se v něm přehrabovat. Úspěch byl, když jsem našla sluchátka a Mp4. Okamžitě putovala do uší a už jsem hledala ve složkách.

Tentokrát jsem si řekla, že definitivně kašlu na to, co si o mně upíři pomyslí, kdyby slyšeli, co poslouchám. Netušila jsem, zda mě uslyší, a i kdyby, no co. Jejich věc.

Bloodbath, jasná volba. Ale co konkrétně? Konečný výběr, Bastard Son Of God, postrádal jakoukoliv kloudnější melodii a zakládal se doopravdy jen na pověstném lehce zvracecím hlase, ale na tom mi nesešlo. Tuhle písničku jsem měla kupodivu v oblibě, když jsem neměla náladu na melodické, depresivní a zoufalé kvily od Evanescence. A protože tohle jsem neslyšela už hodně dlouho, nemohla jsem se písničky vynaposlouchat, holt abstinenční příznaky.

Zabrala jsem se do myšlenek, další byla Brave New Hell a po ní Weak Aside, kterou jsem už mezi upíry poslouchala. Čas začal utíkat rychle, já přemýšlela o námětech na nový příběh, ale pořád mě to vracelo ke dvěma bodům - pomsta /vyvraždění/ spolužákům a setkání s oživlou knížkou. Hádejte, odkud mě napadlo to druhé.

Nakonec jsem si v hlavě začala vytvářet slušnou konstrukci párstránkového příběhu. Jako první jsem došla k závěru, že hlavní hrdinka se bude jmenovat Sandy. Jako druhé bylo jasné, že bude mít černé vlasy a zelené oči, lehce exotická kombinace. Zatřetí...

Přerušil mě Edward, který si ke mně mlčky přidřepl. Zkoumavě se mi podíval do obličeje.

„Nejsi ospalá?" zeptal se. Bylo lehce matoucí slyšet z jeho úst češtinu.

„Nejsem," zamumlala jsem v odpověď.

„Je čtvrt na pět," upozornil mě.

„No a?" povytáhla jsem obočí. Hudba a vymýšlení příběhu -odklonění myšlenek jinam- mě uklidnilo natolik, že mě nezneklidňovalo, že mluvím s upírem.

„Lidé potřebují spánek," pousmál se. Zase ten pokřivený úsměv.

„Ano," pokrčila jsem rameny a nasadila ještě nechápavější výraz. Někdy by se hodilo bejt upír ještě víc než jindy, neptal by se, proč si připadám mnohem víc jako noční tvor, než denní, s nádechem ironie jsem si pomyslela.

„Možná bys měla jít spát," opatrně odpověděl na nevyřčenou otázku.

„Ne, děkuji," znovu jsem zamumlala a přestala si ho všímat. Po chvíli se neslyšně vytratil. Já dál vymýšlela příběh. Ta dívka, Sandy, by asi chodila do 3. ročníku střední školy, stejně jako Ell v Jantarové propasti. Mohla by mít předky ve Finsku, ale žila by v Americe.

Zarazila jsem se u myšlenky, že podle všeho jsem, právě teď, v Americe.

Já.V Americe. Teď.

Trochu mě to zmátlo a tak jsem přestala myslet na příběh a krátce se vrátila k tiché melancholii, zmatku a počínající panice. Ale potom zpátky k příběhu.

Byla by tichá a uzavřená, milovala by přírodu a toužila by po návratu do Finska, právě kvůli všem těm lesům a jezerům, co tam jsou. Ve škole, na té střední, by poznala jednu holku s fialovýma očima, která by taky pocházela odněkud ze Skandinávie. Rozumněly by si a našly by společné téma. A měly by stejně podřadné postavení mezi spolužáky, ‚ty divné'.

Jednoho dne by ale tu fialovookou, dejme tomu Andreu, srazilo auto. Sandy by upadla do deprese a denně by chodila do nemocnice ptát se, jak na tom její kamarádka je.

Zase si se mnou začala pohrávat myšlenka, že by v té nemocnici pracoval Carlisle, takže jsem to rychle zahnala a vymýšlela dál. Jednoho dne by se Sandy zdál sen, ve kterém by k ní promluvil král lesních elfů a řekl by jí, že Andree můžou pomoci, ale musí ji dostat zpátky do Finska. ...

Čas utíkal a já promyslela příběh od začátku do konce, do posledního detailu. Ještě jednou mě vyrušil Edward, někdy kolem půl šesté, znovu s tím, že bych měla jít spát, a já ho okázale ignorovala.

V 6:18 jsem málem nadskočila na místě - Martina vyšla z obýváku ven a tvářila se vražedně. Něco si rozzuřeně mumlala, zaslechla jsem něco jako „Co si to dovoluje?!".

„Dobré ráno," nasadila jsem andělský úsměv, „to Emmett."

„Jasně, kdo jinej," procedila skrz zuby a zabíjela pohledem, „on narušil můj osobní prostor, dotkl se mě bez mýho svolení a donutil mě spát v obýváku, přesně tam sem nechtěla!"

„Už to je za Tebou..." uklidnila jsem ji.

„Naštěstí," otráveně zamručela a pak jako by si na něco vzpomněla, „spalas?"

„Ne."

„Jasně," protočila panenky. Sedla si vedle mě a pohroužila se do myšlenek, když přišel Carlisle.

„Dobré ráno," usmál se na nás. Chvíli jsem vychutnávala doznívání jeho dokonalého hlasu.

„Nápodobně," opětovala Martina.

„Jak jsi se vyspala?" zeptal se jí.

„Šlo to," tentokrát zareagovala otráveněji.

„Emmett to myslel dobře," Carlisle se pousmál.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C-C… C… C… C-C… C-Cullenovi!! - 15. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!