Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bylo nebylo... ?! 4. Dvojčata

Všechno hezký netrvá dlouho!

BELLA

 

„Isabello, dovol abych ti představila Williama Gordona bratra Richarda…

Stála jsem jako opařená „Bratra ?! Slyším dobře ?!“

„Velice mě těší slečno da Vindomezová, bratr se o vás doma zmiňoval, akorát opomněl zmínit také váš půvab“ dodal. Jeho kompliment jsem přešla bez poznámek, tak on se o mě doma “zmínil“.

„Mě také těší, “ vykoktala jsem po chvíli, „prosím říkejte mi Isabello.“

„Dobrá , v tom případě mi říkejte Williame, nebo Wille jak chcete. Asi vás zaráží podoba mezi mnou a bratrem, my jsme totiž dvojčata,“ vysvětloval.

„Ano, tím se vše vysvětluje.“ přitakala jsem.

Will byl příjemný společník, nabídl mě i Charlottě rámě (měl stejně studený dotek jako jeho bratr) a doprovázel nás na naší procházce. Charlott si hned nárokovala jeho pozornost, poté co mu pořádně vynadala, že nepřišel na ples k Simsnovým, ho začala zahrnovat detaily připravovaného pikniku – se kterým nadšeně souhlasil a hned přijal pozvánku i pro svého bratra. (muhehe jóóó)

Zbytek dopoledne utekl, tak rychle aniž bych si to vůbec uvědomila s Willem bylo vše jednoduché, nejdříve jsme společně doprovodili domů Charlottu a pak šel doprovodit mně.

Při cestě nás nezahrnoval drby ve společnosti. Probíral s námi knihy, vyprávěl zábavné historky a probíral s námi módu (na téma, jestli mi jde k pleti více světle modrá nebo tmavě, či bych vůbec modrou měla nosit =D) což bylo s podivem na to, že byl muž. Když jsem se přiznala, že jsem četla Aristotela, upřel na mě svůj pohled a řekl.

„To je zábavné Isabello, Aristoteles je oblíbená kniha mého bratra, musíte na něj někdy zavést řeč, vás snad nebudou nudit jeho řeči na toto téma. Richard, když se jedná o knihy dokáže být i docela komunikativní. “ zasmál se a Charlott s ním já se jen nejistě pousmála.

 

RICHARD

 

Když se ten pitomec, (tím myslím mého bratra) nevracel domů už několik hodin, začal jsem mít strach, ne jako o něj, že by se mu něco stalo bylo velice nepravděpodobné, ale o to co mohl provést on!

Šel jsem po jeho pachu do parku, ale tam nikde nebyl. Jeho pach se ztrácel v směsici tolika různých vůní, že jsem si nebyl vůbec jistý, kam mohl jít. Nedaleko jsem viděl Madelain, tak jsem k ní zamířil, jako že se zeptám jestli ho neviděla, ale ona jak mě spatřila, tak se otočila a šla rychlým krokem někam pryč, což bylo divné, velice divné ! „Co se tady k sakru děje,“ přemítal jsem, „slečna Lowellová, nevynechala ještě nikdy ani jednu příležitost, při které by si se mnou mohla promluvit.“

Vydal jsem se jednou cestou a šel projít park, aniž bych věděl kam mám jít. Chodil jsem nejmíň půl hodiny a na nic nového jsem nepřišel. Stočil jsem směr své cesty zpátky do domu. Už byl zpátky ležel rozvalený na kanapi a poťouchle se na mě usmíval.

„Tak co naše veličenstvo provedlo tentokrát ?“ Zeptal jsem se s dávkou sarkasmu v hlase pak jsem ucítil velice známou vůni. „Moment co to, ty jsi byl s Charlottou a … Isabellou.“ Zavrčel jsem na něj.

„Copak bratře, ulítli ti včely, že jsi tak nabroušen, já jsem byl pouze na procházce s vybranou společností, na rozdíl od tebe. Stejně tu stále sedíš jako pecka, pojď zítra s námi...“ Řekl, ignorujíc mojí poznámku a smál se ještě víc.

„To nehodlám řešit, zítra ?“ Zeptal jsem se a zdvihl obočí.

„Hmm,“ přitakal jako největší neviňátko. „Raději to nebudu dál rozebírat, ještě bych se mohl dozvědět něco co by se mi vůbec nemuselo líbit,…“ usmyslel jsem si a raději změnil téma.

„Řekni mi laskavě něco, co jsi provedl Madelain. Potkal jsem ji v parku a neřekla mi ani dobrý den a…“ Zvědavě jsem se podíval na Willa, který se smál div nespadl z otomanu na zem.

„Jen jsem jí trochu pošramotil ego, ta holka má tak nevymáchanou hubu, že to není možné, pomlouvala přede mnou Isabellu, protože si myslela, že jsem ty. Tak jsem jí lehce vyvedl z omylu.“

„To nemyslíš vážně, že ne,“ snažil jsem se tvářit jako, že jeho čin neschvaluji, ale cukající koutky mě prozradily. Štvalo mě, jak ta holka nemá žádné vychování ani stoudnost a pomlouvala Isabellu „grrr…“

Vzdal jsem to. „Tak mi to vyprávěj a nenech se přemlouvat. Pobídl jsem ho a začal se pochechtávat hned při prvních dvou větách.

„To je můj brácha…“ vyprskl mezi záchvaty smíchu Will…

 

BELLA

 

Druhý den jsem šla do parku zase s Char. Potkaly jsme Willa a užily si úžasné dopoledne, pak nás Charlott pozvala na oběd, já přijala, ale Will se omluvil, že nemůže.

Další den jsem navštívila park sama bez Charlotty, měla nějakou práci ten den měl být ples u Lowellových, na počest Madelainých 19-tých narozenin. Vůbec se mi tam nechtělo, ale bude tam Ri… William ! Nečekala jsem, že tu někoho potkám, ale byl tu.

„Dobrý den Wille, už zase na procházce ?“

„Dobrý den Isabell, asi jste si mě spletla s bratrem, nic si z toho nedělejte matka s tím měla také problémy…

„Aha… omlouvám se.“ Vykoktala jsem a zrudla. Naštěstí mě Richard vysvobodil.

„Nejspíš, se uvidíme na plese u Lowellových, zatím Isabello,“ otočil se a odešel. Já jsem pár minut stála na místě a hleděla na jeho pomalu se vzdalující pozadí… ehm záda =o).

Ples byl dlouhý velice dlouhý. Stála jsem ve stínu jednoho ze sloupů a snažila se na sebe nepoutat pozornost. Madelain vypadala jako královna měla hedvábné žluté šaty, na které dopadaly její blonďaté dlouhé vlasy. Krásou jí mohl konkurovat jenom Richard s Willem. Bylo mi na plese líto každé dívky, včetně sebe nikdo se nemohl vyrovnat, ona si toho byla samozřejmě vědoma a využívala každou drobnost ve svůj vlastní prospěch.

Já měla na sobě tmavě růžové šaty s užší sukní než bylo zrovna v módě. Ale, já neměla zájem nějak zkoumat co se zrovna nosí. Vlasy jsem měla sčesané do nějakého uzlu, který zdobily čerstvé růžové růžičky. Připadala jsem si ještě hůř než minule. „Kalhoty,“ povzdychla jsem si a záviděla všem mužům co byli v sále.

„Musím uznat Isabello, že vám to dneska velice sluší, tak jako obvykle.“ Vedle mě ve stínu se zjevil Will. Málem jsem z něj dostala infarkt, jak to, že jsem ho neslyšela ?

„Williame, já se vás lekla, děkuji za kompliment, ale dnešek patří slečně Lowellové,“ přiznala jsem se a snažila se srovnat si svou tepovou frekvenci na normál.

Přešel mou poznámku bez komentáře.

„Tak a teď mi prosím vysvětlete Isabell, proč se tady schováváte před ostatními, neříkejte, že nerada tančíte, protože jsem vás chtěl právě poprosit o jeden kousek…“

„Já se tady neschovávám,“ odporovala jsem slabě. Jen pozvedl obočí a díval se na mě stylem všechno vím- všechno znám.

„Takže smím prosit, Isabello ?“

„Já nev… ano.“ Vzdala jsem to.

Odvedl mě na parket, kde se otáčelo na dva tucty párů a vedl mě pomalým krokem. Celou dobu jsme mlčeli. Periferním viděním jsem viděla Madelain, která po mě házela nevrlé pohledy… proč vždyť s Willem se moc nemusí sám mi to řekl! Ledaže by to nebyl Will !

Na konci tance mi můj tanečník políbil ruku a odvedl mě zpátky na kraj parketu.

„Děkuji vám za tanec Isabello,“ řekl prostě a chtěl odejít.

„I já vám děkuji Richarde,“ zamumlala jsem. Udiveně se na mě podíval a já sklopila oči.

„Omlouvám se, že jsem se vám nepřiznal hned, že nejsem můj bratr….“ Pak rychle odešel pryč. A nechal mě stát s rozporuplnými myšlenkami na místě.

Ve třech bodech jsem si byla na prosto jistá.

Za prvé: Na Richardovi je něco divného…

Za druhé: William v tom jede s ním…

A za třetí: Mám dojem, že jsem na nejlepší cestě se zamilovat do někoho o kom vůbec nic nevím a Will to nejspíš nebude…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bylo nebylo... ?! 4. Dvojčata:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!