Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bylo nebylo...?! 2 11. kapitola

27.02.2010 (07:00) • Karcza • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1622×

kapitola jedenáctá

Párty u bazénu

Opatrně jsem sešla schody k bazénu, Edward měl moc velké nohy na moje zabijácký botičky co mi vybrala Alice a tak jsem si je vzala do ruky. Všichni už tam byli Jazz s Emmettem a Jakem byli ve vodě a stříkali po sobě vodními pistolemi. Holky seděly u stolu a o něčem živě diskutovaly a Edie seděl vedle nich a četl si noviny. Na sobě měl jen šortky a rozepnutou bílou košili. Když jsem vešla veškerý pohyb elementárních částic ustal, všem spadla brada až na prsa. To ticho přerušil Emm, který se začal nehorázně chechtat, čehož využil Jasper a mezi záchvaty smíchu podkosil Emmettovi nohy a ten zahučel pod hladinu. Mezi tím se i všichni váleli smíchy. Teda až na Eda.

EDWARD 

„Velice vtipné, ale mám takový dojem, že ty šaty mě dělají mnohem tlustšího, ale modrá mi jde k pleti,“ prohlásil jsem vážně, když jsem se trochu vzpamatoval, těšilo mě, že si vystřelila zrovna ze mě znamenalo to jedno, nejsem jí lhostejný. Kvůli tomuhle bych vydržel všechno. Kecám SKORO všechno. Jo smál jsem se sám sobě, vypadalo to komicky, já jsem vypadal. Kolem krku jsem měl ovinuty šňůrky od vrchního dílu plavek, šaty byly nebezpečně napnuty. Bella na mě provokativně mrkla, otočila se trochu si nadzvedla šaty a začala vrtět věrnou kopií mého zadku, na kterém neonovým růžovým nápisem stálo „KISS“. To už jsem nevydržel ani já a moje cukající koutky. Naplno jsem se začal řehtat. Pak mi, ale zmrznul úsměv na tváři.

„Bello to neuděláš!“

„Chceš se vsadit?“ Ne to ne, jen to ne…

„Sázím růžový tanga na Bellu.“ To by nebyl Emmett.

„Já na Edwarda.“ Cože Jacob a sází na mě… ten alpinista.

Bella nečekala a pokoušela si sundat šaty, aby mě mohla ukázat v celé mé kráse.

„Bello, ne nebo se ti něco stane.“

Vítězně se na mě podívala, pomalu se začala soukat správným otvorem, ale já na nic nečekal. Rychle jsem se k ní rozběhl. Pak už jsem slyšel jak se látka trhá, skočil jsem na ní a obloukem nás poslal do bazénu. Bella tohle nečekala, přestala se soustředit a změnila se zase na Bellu. Za námi se uzavřela hladina, zbytek rodiny se mohl potrhat smíchy.

Potopil jsem se s ní hluboko pod hladinu a připoutal ji ke dnu celým svým tělem, moc se jí to nelíbilo a dávalo to výhružnými gesty najevo. Nechtěl jsem čekat na lepší příležitost se pomstít. Než se stačila ještě víc rozzlobit, rychlým pohybem jsem jí rozvázal vrchní díl plavek (vážně jsem moc neviděl, pohotově zkřížila ruce, ale na to, co jsem viděl nikdy nezapomenu). Zdrhal jsem od ní pryč. Snažila se mi ještě stáhnout moje plavky, ale byl jsem rychlejší.

„Vrať mi je!“ šlehla po mně jen co se vynořila. Teda jen co vynořila hlavu, zbytek těla nechávala bezpečně schovaný pod vodou.

„Nevrátím.“ Šibalsky jsem se na ní usmál.

„Prosím, Edwarde vrať mi ty plavky, udělám pro tebe cokoliv.“ Psí oči. Odolat? Neodolat? Začalo mě to pomalu bavit, pak jsem si všiml těch čertovských ohníčků, ona něco kuje!!!

„Dobrá přijímám.“

„Podepsal sis svůj ortel,“ řekli jsme to na stejně. Bella zavřela oči a začala se soustředit. Pomalu měnila svojí podobu na mou. Dost bylo už vtipů na můj účet.

„Na tady.“ A hodil jsem jí vršek.

„Chceš je pomoct zavázat,“ zeptal jsem se mile.

BELLA

Ha ha ha to jsem nad ním vyzrála.

„Ne to nebude nutné.“ Rychle jsem si upravila plavky na ta správná místa a vylezla ven. Zbytek rodiny se ještě pochechtával našemu vystoupení, tak jsem byla zaujatá Edwardem, že jsem dění kolem sebe nevnímala. Chtěla jsem si navléct ty minišaty ať tu nelezu jen tak polonahá, jenže jak jsem je roztrhla tak už byly nepoužitelný.

„Omluvte mě, musím si vzít něco na sebe.“

„Nikam nejdeš, tady budeš.“ Á moje módní poradkyně se bojí že zdrhnu, upřímně byl to plán A. Realizuji plán B.

„Dobrá tak mi pro něco dojdi, nebudu tu pobíhat jen tak spoře oblečená.“

„Bells, tohle je mejdlo u bazénu co myslíš, že budeš mít na sobě.“ Tak takovou podpásovku bych od Rose nečekala.

„Fakt díky, Rose.“

„Nechte toho. Jde se pařit.“

Jasper pustil věž a pustil taneční muziku a zábava se rozjela. Nakonec to nebylo tak špatný. Kluci se mohli potrhat smíchy, když viděli nápis na našich pozadích, né že bych na sebe chtěla poutat pozornost, ale bylo vtipné, když se Emmett opravdu pokusil Rose políbit. Akorát, že to nečekala a zrovna uhla a on místo toho políbil zem.

Zbytek osazenstva ženského pohlaví se nade mnou slitoval a šaty si sundaly taky, stejnak nás každou chvíli někdo hodil do vody, takže vlastně nemělo ani cenu nechávat něco na sobě, kromě plavek.

Hráli jsem různý hry, jako karty (nevěřili by jste jací jsou upíři soutěživí, jak podvádějí) a vodní bitku, kohoutí zápasy a podobné. Byl sice problém v našem lichém počtu, ale volný člověk-upír aspoň počítal body. Nakonec většina „zápasů“ skončila nerozhodně, no pokuste se přemoct upíra stejně silného.

Bylo už něco kolem druhé ráno, když už jsme se začali pomalu uklidňovat. Pak dostal někdo ten pitomý nápad hrát flašku. Mám dojem, že to byl Emmett s Jacobem. Taková ta klasika na koho se ukáže spodní částí tak dává vybrat buď „Pravdu, lež nebo odvahu“ a na koho ukáže hrdlo, ten si vybere a plní zadaný úkol či odpoví na otázku.

Žádnou láhev jsme po ruce neměli, tak jsme Esmé uzmuli jednu skleněnou vázu, která měla podobný tvar. Sedli jsme si vedle bazénu na zem, naproti mně seděl Edward a vedle něj Jacob, zákony schválnosti zase zafungovaly... Já měla z jedné strany Rose a z druhý Alici,ta vedle sebe Emmetta, ten zase seděl vedle Edwarda, pak seděl Jake, vedle sebe měl Jaspera a vedle něj seděla Rose.

Měla jsem takový neblahý pocit, že to nedopadne dobře, představte si, že třeba Rose dostane úkol políbit Jaspera, když tu je ještě Alice a Emmett, nemuselo by to dopadnout dobře.

„Hele a jste si jistý, aby nám tady naše manželské páry na sebe nežárlily.“ No jo jsem starostlivost sama, upřímně měla jsem strach co budu muset dělat já.

Rose se ozvala první. „Neboj se Bells, vždyť je to jen hra.“

„Ok, mě je to jedno, ale žádné lámání kostí pak. Jasné fair-play.“ Zasmála jsem se trochu uvolněněji a ostatní se ke mně přidali.

„Tak jdeme na to děti a na fanty se nehraje jasný!“ Emmett roztočil naši vázo-flašku tak silně, až se z ní stala rozmazaná šmouha. Když se po pěti minutách dotočila, tak Rose byla zadávající a Jake plnící.

„Tak Jaku, co si vybereš?“

„No nevím, tak třeba lež.“

„Spal jsi někdy s Bellou?“ Ach ne to se musí ptát zrovna na tohle, Rose nebyla jediná koho to zajímalo, Edward vypadal ještě nedočkavěji než ona, teď se mu ale změnil výraz, ach jo proč musí zrovna on umět číst myšlenky.

Jake se nadechl a pomalu odpověděl. „Nespal, protože prakticky spát nemůžem ne?“ řekl a lišácky na mě mrkl, vůbec se mi ale neulevilo.

„Tak jsem to, ale nemyslela,“ trvala na svém Rose.

„Nespal.“

Všichni se na nás se zájmem dívali, těkaly očima sem a tam.

„Tak hrajeme dál nebo co,“ snažila jsem se je přimět hrát dál.

„Jo jasně Jaku točíš a prosím tě málo, tímhle tempem tu budeme do pozítří.“ Edward se pokoušel zachránit nastalou trapnou situaci.

„Jasně, tak jdem na to, třeste se.“ Jake ukazováčkem zlehka strčil do vázy a ta se líně roztočila.

Autor: Karcza (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bylo nebylo...?! 2 11. kapitola: