Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bylo nebylo... ?! 10. Musíš žít dál

Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval. (Murphyho zákon)

Léta Páně 1820 Volterra, Itálie

 

Uběhla nějaká doba než jsem se vzpamatovala natolik, že jsem dokázala znova vnímat (27 let achjo). Každých čtrnáct dní, přišel do “mého“ pokoje někdo z gardy a přinesl mi zvířecí krev. Takhle jsem přežívala nějakou dobu- hodně dlouhou dobu. Přestala jsem vnímat jen jsem seděla a utápěla se ve svém smutku, ještě chvíli a obrostu mechem…

V hlavě jsem se snažila vybavit si všechny rozhovory, které jsem s Richardem vedla. NIC. PRÁZDNO. Z lidského života jsem si pamatovala velice málo, byly to většinou jen takové rozmazané šmouhy.

Odhodlala jsem a vylezla z pokoje, byla jsem trochu strnulá, jak jsem se pár let moc nehýbala. Šla jsem za Demetrim a nechala se jím odvést do Richardovi cely. Byl docela v šoku, že mě vidí, byla jsem trochu od prachu, zanedbaná, ale mě to bylo šumafuk. Cela byla prázdná jeho pach se jen slabě vznášel ve vzduchu a nebyla jsem si vůbec jistá, jestli se mi to jen nezdálo. Na zdi byl vzkaz.

Vzkaz pro mě: Bello - MUSÍŠ  ŽÍT  DÁL R.

Kdybych mohla brečet, tekly by mi slzy proudem, zhroutila jsem se na podlahu, pak jsem ale zvedla hlavu a zašeptala do ticha. „Neboj budu !“ zapřísáhla jsem samu sebe.

Odešla jsem za Arem a řekla mu, že odcházím, nejdřív se mě lekl co se to objevilo za zjev. Můj odchod vzal s klidem popřál mi štěstí. Což byla ironie, protože mé štěstí mi vzal a roztrhal na kusy.

Oblékla jsem si na sebe mužské oblečení změnila svoji podobu na Sebastiana a aniž by mne někdo spatřil jsem opustila Volterru.

„Už jdu Carlisle…“ Zachumlala jsem se více do černého pláště a vstoupila do života, který právě začal… „Musíš žít dál !“ – Neboj se Richarde budu… Sbohem má lásko snad se ještě někdy setkáme, rezervuj mi postel v pekle! Hystericky jsem se zasmála a naposledy se podívala na vzdalující se hrad, kde jsem promarnila tolik let života. Vydala jsem se na cestu, cestu domů…

 



Kousek z druhého dílu...

 

EDWARD

 

Dnešní odpoledne bylo velice zajímavé, poznali jsme nového upíra Sebastiana, byl velice přitažlivý, asi tak jako každý upír. Měl v sobě něco takového, nevím jak to pojmenovat… Štvalo mě, že jsem sice nic neslyšel, ale co se dá dělat, budeme mu muset věřit. Nechápal jsem jak mohl jít dobrovolně nakupovat s mojí drahou sestrou. A co bylo nejhorší já chtěl jet s nimi, strašně mě přitahoval chtěl jsem o něm vědět co nejvíc. Pane bože uvědomil jsem si svoje myšlenky… doufám, že nejsem gay, když ale Tanya a o statní… nikdy mě žádná tolik nezajímala tak jako on.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bylo nebylo... ?! 10. Musíš žít dál:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!