Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budoucnost napsaná minulostí! Kapitola 5.

Cosmopolis


Budoucnost napsaná minulostí! Kapitola 5.Pátá kapitolka je o Nesiině prvním polibku... Je to pro ní něco nového a určitě úžasného, ale jak se říká nic nemůže trvat věčně a to ani štěstí... Co Nessie bude muset řešit si přečtěte;)...PS:omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale začala škola a nestíhám, ale polepším se:)

Kouzlo prvního polibku!

Probudí mě moje vlastní výkřiky a já se s lapáním po dechu posadím na posteli. Horkost v mém těle pulzuje stejně silně jako ve snu. Jakoby kůže, ketré se dotýkaly Jacobovy rty žhnula. Páni, to byla síla!!... Jakmile si na jmenovaného vzpomenu, všimnu si, že sedí v rohu místnosti se zamyšleným výrazem ve tváři a na rtech mu pohrává lehký úsměv.

"Jsi tady dlouho?" optám se podezíravě a všimnu si, jak mu zajiskří v očích.

"Dost..." řekne... A konec! Nepohne se, nemrkne, jakoby z něj byla socha.

"Mluvila jsem ze spaní, že jo?" povzdychnu si.

"Volala jsi moje jméno." přikývne.

"Zdálo se mi, že... Že umíráš." chytnu se poslední naděje, že z mého sténaní nebylo poznat, proč tak vyvádím.

"Proto  jsi říkala nepřestávej?" zaútočí přímo a já cítím, jak se mi do tváří nahrne krev.

"To jsem říkala?" zaskřehotám sevřeným hdrdlem. Jacob se místo odpovědi zvedne, obejde postel a posadí se vedle mě. Chvíli se mi upřeně dívá do očí, a když natáhne svou ruku k lemu košile, nejsem schopná mu zabránit. Shrne její okraj po mém rameni dolů a skliní se ke mně. Ucítím jeho horký dech na nahém rameni a zatají se mi dech.

"Nedělej to..." vzdychnu chabě, ale Jek mě neposlouchá. Přiblíží se ještě víc a jeho sametové rty se dotknou ďolíčku nad klíční kostí. Ze rtů mi uteče vzdech a to vezme jako souhlas. Potom, co svými rty dotápe až k mé tváři, lehce mě políbí na líci a potom se opatrně, aby mi dal čas ucuknout, dotkne rtů. Ztuhnu a celá se našponuji. Jakmile ale ucítím jeho jazyk, jak obkresluje strukturu rtů, povolím a ústa lehce pootevřu. Využije toho a políbí mě naplno. Nejsem schopna ničeho jiného, než mu zaplést prsty do vlasů a přitáhnout si ho blíž. Venku se zvedne ještě větší vichřice, rozrazí okna a dovnitř vpadne jak chlad, tak déšť. Z oblohy se k zemi snášejí blesky a nebe se zblázní.

"A tak se z mojí malé holčičky, stala moje žena." zašeptá mi Jek, když skončí s líbáním. Chvěji se po celém těle a nejsem schopná přestat. Jek zavře okno, svlékne se do spodního prádla a zaleze si ke mně pod peřinu. Usnu v jeho náruči a ještě, než se mi zavřou oči, pomyslím si, že tahle noc byla vážně magická. Tedy aspoň pro mě.

 

"Ou!" probudí mě hlasitý smích. Rozlepím olověná víčka a nechápevě si změřím Quila stojícího ve dveřích. Podívám se, co je tady k smíchu a hned mi to dojde. Ležím totiž v posteli nahá, protože košili jsem si v noci nějakým zázrakem svlékla, není divu, byla mi strašně velká a Jek vedle mě vypadá taky, jakoby na sobě nic neměl. Boxerky totiž nejdou vidět. Přitáhnu si deku blíž k tělu, i když i bez toho mi šly vidět jenom ramena.

"Není to tak, jak to vypadá!" snažím se.

"Ale dítě... Mně nemusíš nic vykládat, já to znám. Je to lidský a krásný." směje se ten blbec a není mu vůbec trapné si mě nestydatě prohlížet.

"Jeku..." hledám spojenectví u něj.

"Vypadni šašku!" poradí mu Jek rádoby vážně, ale je vidět, jak moc se baví.

"Ještě jedno kolo a hned po ránu jo?... Teda vy máte chutě!" poslední slova křičí už zpoza dveří, které prudce přibouchne, když po něm hodím botu, která leží u postele.

Podívám se nejistě na Jeka a ten se jen usměje. Je mi strašně trapně, protože ležet vedle něj úplně nahá, je vážně trochu divný. Ne proto, že bych ho pořád brala jako kamaráda, ale proto, že je to poprvé, kdy jsem se ocitla v posteli s mužem, kterého neberu jako otce, dědečka, strýčka nebo přítele.

"Snídani?" zeptá se vesele.

"Já tam nejdu... Bude si ze mě utahovat." založím si ruce na prsou.

"No to si piš, že bude... Pravděpodobně už celá La Puschská smečka viděla, jak ležíš v posteli úplně nahá a to vedle mě. Ale víš, co je na tom nejlepší?... Že těm blbcům nemusíš nic vysvětlovat." mrkne na mě.

"Myslí si, že jsem s tebou spala." namítnu.

"No a?" zazubí se a já uznám, že má pravdu. Co na tom záleží?! Krásný pocit mi ale zničí Alice, která mi zavolá.

"No?" zavrčím nevrle.

"Nessie! Máme problém!Jedou jsem Volturiovi!" vyhrkne do telefonu.

"Proč?" zalknu se.

"Chtějí tebe!" špitne.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Budoucnost napsaná minulostí! Kapitola 5.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!