Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budoucnost napsaná minulostí! Kapitola 12.

BD2 behind the scenes

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Budoucnost napsaná minulostí! Kapitola 12.A je tady další kapitola... Tentokrát dvanáctá a ani zdaleka ne poslední... Renesmé udělá něco, co se nikomu před ní nepodařilo... Dostane na kolena celou Volterru a jak to udělá? No... to si přečtěte:) A prosím komentíky a s radostí i ty kritické, aspoň se polepším... Jen mi dejte do těla;)

11.02.2010 (19:45) • Arvei • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 989×

Byla jsi vyvolena!

 

Vlci se v mžiku promění a moje rodina se bojovně nahrbí.

„Tak dost!“ zasáhnu, něž garda skočí po mých nejbližších. „Chceš jim ublížit Aro? Udělej to… Ale já přísahám, že jestli to uděláš, budeš proklínat každou minutu své věčnosti za to, že jsi kdy dovolil, aby se jim zkřivil jen vlas na hlavě.“ Zavrčím temně.

„Měl jsem to udělat dávno… Už když jsi nechala jít ty děti, jsem věděl, že se v tobě něco zlomilo… A přitom je to taková škoda… Byla bys překrásná upírka. Tak sladká… Ale pro moji smůlu ses rozhodla dát potomka smečce těch… Čoklů!“ zatváří se Aro kysele a já na sobě ucítím pohledy všech.

„Jen nechápu proč… To dítě by bylo dokonalé… Dokonalý upír… Byla by v něm jen špetka tvé lidskosti a to by se odrazilo jen na jeho vzhledu. Kdežto takhle na svět přijde naprosto neobjevená směska ras. Upír, člověk a vlkodlak v jednom těle… V jedné krvi… To je proti přírodě!“ posadí se na trůn.

„Proti přírodě… Nebuď směšný Aro… A není proti přírodě i to, aby upír nechal na živu svou La tua cantante? A přesto tady máma je… Není proti přírodě, aby upíři měli děti s lidmi? A přesto tady stojím já… Není proti všemu, aby upíři bojovali, ne proti ale s vlkodlaky? A přesto všechno tady spolu teď stojí, bok po boku připraveni bít se jeden za druhého! Ano je to proti přírodě Aro… A já ti dám i jméno věci, která se den co den staví přírodě na vzdor a bojuje do poslední kapky krve. Je to láska… Láska k druhé žijící bytosti… Slovo, které chápou i ti nejmenší tvorové. Jen ty jsi zapomněl, co to je… A netvrď mi, že je to tím, že nemáte duši… Kdybyste ji opravdu neměli, nikdy bych tady nemohla teď stát… Protože táta by ukojil svou žízeň, než aby dal důvod žít své duši… Protože ať už se ti to líbí nebo ne, v den kdy se tady Bella objevila a nabídla ti svůj život za ten Edwardův, sis uvědomil, že nějaká duše v tvém těle je. Že v těle, které je chladné a nebije v něm žádné srdce se skrývá ještě jeden znak lidskosti. Právě tehdy sis to připustil… Viděl jsi, že by byla schopná obětovat svou duši, pro tu Edwardovu… Stejně jako bych ji obětovala já za tu Jacobovu, protože…“ zarazím se a podívám se do očí červenohnědému vlkovi. Zhluboka se nadechnu a řeknu to, co už vím dlouho: „Protože ho miluju!“ všimnu si jak Jacobovy zněžní oči. Dlouhou dobu je až děsivé ticho. A potom Aro udělá něco naprosto nepochopitelného… Začne tleskat!

„Bravo! Právě jsi dokázala vzít řeč i mně… Přiznávám, že na tohle nemám co říct.“ Pokloní se mi Aro hluboce.

„Chci, abys řekl, že nás necháš jít, protože jinak bych ti musela ublížit a to nechci… Ty tady jsi z nějakého důvodu a ať už je jakýkoliv, já ho nechci měnit ani ničit.“ Přiznám klidně.

„Pustím vás, ale mám jednu podmínku… Ukážeš mi, co k němu cítíš.“ Kývne hlavou k Jacobovi. Pousměji se a přistoupím k němu, abych mu položila dlaň na tvář. Zavřu oči a nechám svoje srdce, aby vypustilo na povrch všechen svůj cit.

„Hřeje to…“ zašeptá Aro fascinovaně a když z něj ruku spustím spatřím v jeho očích jiskřičky.

„Na duši.“ Dokončím za něj tiše větu.

„Fascinující… Renesmé Carlie Cullen… Dívka, která dala upírům duši.“ Řekne nahlas Marcus a vstane z trůnu, aby mohl pokleknout na koleno, stejně jako to udělá i Caius a garda. Aro se mi pronikavě zahledí rudýma očima do těch mých a potom si klekne také.

„V hrudi ti bije srdce hodné královny a já jsem si jistý, že jednou na tomto trůnu usedneš buď ty, nebo tvoji potomci… Klaním se před dívkou mocnější, než naše rasa… Celý svět ti padne k nohám! Tvoje krev magičtější nad všechny rasy ať nese dál svou sílu… Já… Pán Volterry ti dávám své slovo, že kdykoliv budeš potřebovat naši pomoc, přijdeme a dokážeme ti svou věrnost. Žij blaze dítě hříchu… Dítě, na které čekala naše rasa celá století… Neseš v sobě tolik moci, kolik si jen svět dokáže představit. To ty jsi moc, která určí, kdo bude žít a kdo zemře. A smrt tvou rukou bude bolet víc, než staletí strávená v pekle… Našla jsi v sobě oheň, který plane v tvém srdci a udělala z něj znak své všemoci… Má věrnost je tvá!“ dá si ruku na srdce a skloní hlavu. Ze všech koutů se začnou ozývat ty samé slova a za chvíli mají ruku na srdci úplně všichni. Jenom má rodina stojí a vlci jsou vyjeveně zmražení. Potom ale černý vlk, v kterém poznám Sama, vystoupí z řady a skloní přední packy spolu z hlavou. Jasný znak úcty! Právě mi projevil svou účast Alfa! Chci k němu natáhnout ruku a zvednout mu hlavu, ale když se na svou dlaň podívám, tak hoří jasným plamenem. Stisknu ruku v pěst, ale oheň se rozhoří ještě víc a z jeho plamínků se začne tvořit ozdobné C a kolem něj erb. Znak rodu Cullenů! Oheň se rozšíří až k trůnům a vpálí do jejich opěrek náš erb. Okamžitě oheň udusím, ale je pozdě, na kamenném základu trůnu se skví naše znamení.

„Aro…“ zašeptá ohromeně Carlisle.

„Myslím, že je jasné koho si Volterra vybrala jako další coven, který jí bude vládnout.“ Vysvětlí Aro. „Teď je trůn tvůj!“ ukáže na mě prstem.

„S radostí ti ho přenechám.“ Zazubím se nervózně.

„Je mi líto, ale to nejde… Musíš nastoupit na trůn.“ Pokrčí Aro rameny.

„Já ale nechci!“ vyděsím se.

„Mohu tě zastupovat nejvýš jedno staletí, pak už to bude na tobě a na tvé rodině.“

„Století?“ otočím se na Jacoba. „Jo… To by mi mohlo prozatím stačit.“ Usměji se na něj vřele.

„Ale potom musíš na trůn nastoupit… To je zákon!“ upozorní mě Aro.

„To budeme řešit, až to bude nevyhnutelné.“ Odmávnu starosti.

„Pak se tedy sejdeme přesně za sto let… Nezapomeň, k čemu jsi byla vyvolena… Dítě hříchu!“ udělá mi na čele jakési znamení a potom nás nechá jít.

 

Autor: Arvei, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Budoucnost napsaná minulostí! Kapitola 12.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře