Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budeš prosit - 26. kapitola

25.06.2011 (21:15) • Machy • FanFiction na pokračování • komentováno 23× • zobrazeno 3745×

26. kapitola

Probudila jsem se ještě do tmy. Cítila jsem na sobě pot. To bude tou nocí. Musela jsem se tomu usmát. Miluji Edwarda vážně moc. Nadzvedla jsem se na něm.

„Ty jsi už vzhůru?“ zeptal se mě.

„Už se mi nechce spát,“ usmála jsem se na něj. „Potřebuji sprchu,“ řekla jsem a vstala.

Edward vstal za mnou a chytil mě za ruku. Vedl mě do koupelny. Vlezli jsme do sprchového koutu a Edward pustil sprchu. Vzal za mnou do rukou sprchový gel. Otočila jsem se k němu zády, protože jsem myslela, že mi třeba umyje záda, ale on si dal trochu gelu na ruku a začal mi jím masírovat má prsa. Zavrněla jsem a přitiskla jsem se zády k jeho tělu. Cítila jsem jeho vztyčený úd. Vzrušilo ho to. I když nevím, jestli ho vzrušilo to, že před ním stojím nahá, že mu tu vrním, jak se k němu tisknu, nebo jen ta představa na tu noc. Možná to bylo vše dohromady. Nevím.

Najednou mě něco napadlo. Jednou rukou jsem mu za sebou stiskla jeho nástroj. Edward si položil hlavu na mé rameno. Párkrát jsem mu přes něj ještě přejela rukou a pak jsem si ho nasměrovala zezadu do sebe. Natiskla jsem se k němu blíž, aby do mě vešel. Když jsem ho měla v sobě, vzdychla jsem. Natočila jsem hlavu a rukou jsem pozvedla za bradu tu jeho hlavu, která byla ještě stále na mém rameni a i s jazykem jsem ho políbila.

Odtáhla jsem se a podívala jsem se zase před sebe. Pohnula jsem pánví dopředu a dozadu, což znázorňovalo příraz. Edward vzdychl. Vzdychla bych taky, ale chtěla jsem ho trochu potrápit, takže jsem se udržela a nevydala ani hlásku. Trošku jsem od něj ustoupila a tím jsem ho nechala ze sebe vystoupit. Edward za mnou nesouhlasně zamručel.

Otočila jsem se k němu a začala jsem pusinkovat jeho krk, ramena a hruď. Otírala jsem se o něj svými ňadry a rukou jsem si hrála s jeho úžasným vybavením, které toužím mít v sobě. Cítila jsem jeho vzrušení, ale chtěla jsem si s ním ještě trochu pohrát. Ňadry jsem se stále otírala o něj, abych ho ještě více nabudila. Zvedla jsem jednu nohu a špičkou jsem mu přejela od kotníku až ke kolenu.

Odtrhla jsem se od jeho krku a přitiskla jsem své rty na ty jeho. Naše rty a jazyky tančily ve vášnivém souznění a já jsem svýma rukama zajela do jeho vlasů. Sevřela jsem je do hrstí a nechala jsem je tam. Edward si mě vyzdvihl a omotal si moje nohy okolo pasu. Za jiných okolností bychom už splynuli v jedno tělo, ale Edward mě vyzdvihl tak vysoko, že jsem musela sklánět hlavu, abych ho mohla vůbec líbat. Edward si mě nechal lehce sklouznout a pak do mě vnikl. Bože, nikdy mě naše souznění nepřestane uspokojovat. Zasténala jsem a zaklonila se. Edward toho využil a přisál se na mé prso. Polaskal ho, ale já jsem si jeho hlavu přitáhla zpátky. Začal přirážet a já jsem mu ochotně vycházela vstříc. Hořela jsem zevnitř i zvenku. Kdyby na nás netekla voda, byl by vidět můj pot. Vyplňoval mě a mé hrdlo se kolem něj začalo stahovat. Edward měl opřenou hlavu o mé rameno a já o to jeho. Měla jsem natočený obličej k jeho krku, takže jsem mu vzdychala do ucha. A pak to z ničeho nic přišlo.

„Edwarde,“ nahlas jsem mu zasténala přímo do ucha.

Edward došel k vrcholu ve stejnou chvíli a dal to najevo. Zavrčel. Nebylo to hrozivé. Bylo to spokojené, uspokojené a sexy zavrčení. Edward mě celou dobu držel a ještě teď si mě k sobě tisknul. Zůstával stále ve mně a já byla štěstím bez sebe. Kdyby nebyl upír, asi by mu už upadly nohy.

Edward vypnul vodu a se mnou vylezl ze sprchového koutu. Posadil mě na skříňku, kde jsem měla položenou kabelku a přinesl ručníky a župan. Slezla jsem ze skříňky. Edward přese mě přehodil ručník a začal mě utírat. Značně si užíval pohled na mé nahé tělo a doteky, které mi mohl při utírání věnovat. I já jsem si to užívala. Měla jsem mokré vlasy, a tak jsem si je dalším ručníkem trochu osušila a udělala si na hlavě turban. Edward mi oblékl župan a sobě omotal ručník kolem pasu. Nemohla jsem odtrhnout oči od jeho krásného těla. Byl tak dokonalý. Vzal mě do náručí a donesl mě až k posteli, do které mě položil.

Odběhl ke dveřím, a když za nimi zmizel, nechápala jsem, kam šel. Edward ale překvapil a do minuty mi přinesl plnou mísu ovoce. Položil ji vedle mě a i v tom ručníku si lehl ke mně.

„Díky,“ usmála jsem se na něj.

Oplatil mi úsměv.

Prohlížela jsem si ho. Vlasy měl uličnicky rozházené a ještě mu v nich byly vidět kapky. Prohrábla jsem mu je rukou.

„Jsi roztomilý.“ Dala jsem mu malou pusinku na nos.

„Roztomilý?“ přeptal se.

„Ano. Já vím, to asi kluk nechce moc slyšet, ale nemůžu si pomoct. Tvoje bronzové vlasy rozházené do všech stran. Ještě se mezi nimi třpytí kapky,“ řekla jsem s úsměvem a roztáhla jsem ho pak do ještě většího.

„Miluji tě,“ řekl a přejel mi prsty po čelisti.

„To i já tebe,“ souhlasila jsem.

Vložila jsem si do úst jahodu.

„Jak to teď bude?“ zeptala jsem se.

„Co myslíš?“ Chlapec nechápal.

„Mezi námi,“ vysvětlila jsem mu.

„Budu už jen s tebou,“ řekl s úsměvem.

„A…“ podívala jsem se do polštáře. „Jsi si jistý, že to zvládneš?“

Bála jsem se. Nechci, abych se jednou dočkala toho, že mě podvede.

„Bello,“ vyslovil mé jméno a pohladil mě po tváři. „Věř mi, prosím. Pro mě už existuješ jen ty. Žádná jiná mě nezajímá. Nikdy jsem se o žádnou dívku doopravdy nezajímal. Vím, že jsem byl v minulosti hajzl a ničeho jsem si nevážil, ale změnil jsem se. Tys mě změnila a já jsem ti za to vážně vděčný,“ dopověděl.

Nemohla jsem jinak, než ho obejmout.

„A tobě nevadí, že jsem byla s Chasem?“ zeptala jsem se opatrně.

„To víš, že mi to vadí, ale co můžu dělat?“ zakroutil hlavou.

„S Chasem to už skončilo. Doufám, že to víš,“ ujišťovala jsem ho.

Přikývl.

„Milovala jsi ho?“ zeptal se.

Podívala jsem se na něj.

„Ne. Nikdy. Myslela jsem si, že k němu časem dokážu něco cítit, ale vždycky to byl jen kamarád,“ řekla jsem zamyšleně. „Nemusel jsi ho tenkrát hned praštit,“ pokárala jsem ho.

„Já vím, ale neudržel jsem se. Mluvil o tobě s těmi puberťáky ze školy a ještě ty jeho hloupé myšlenky,“ kroutil nad tím hlavou.

„Myšlenky?“ nechápala jsem.

„Čtu myšlenky,“ svěřil mi.

„A to mi říkáš až teď?“ vyjekla jsem.

„Bello, uklidni se. Tvoje myšlenky nedokážu přečíst,“ uklidnil mě.

Oddechla jsem si.

„To je taky nějaká upíří věc?“ zajímalo mě.

„Ano, ale myšlenky čtu jen já. Někteří upíři mají zase jiné schopnosti. Štve mě, že nemůžu slyšet tvoje myšlenky. Ostatní myšlenky mě spíš štvou, ale tvoje bych chtěl slyšet nejvíc a nemůžu. Tak rád bych věděl, na co myslíš,“ povzdechl si.

„Občas bych ti to mohla třeba říct,“ zašeptala jsem. „Zrovna myslím na to, že ti dám pusu,“ řekla jsem a jemně jsem ho políbila.

Venku už bylo světlo.

„Je asi už hodně hodin, že?“ zeptala jsem se.

„Sedm,“ odpověděl mi nezaujatě.

Povzdechla jsem si.

„Asi bych už měla jít domů,“ řekla jsem.

„Ne!“

Edward mě přetočil pod sebe a políbil mě na tvář.

„Ještě nemusíš,“ řekl a políbil mě na druhou tvář.

„Je ještě brzy.“ Políbil mě na krk.

„Nikam tě nepustím.“ Políbil mě na rty.

„Tvoje přesvědčovací metody se mi začínají líbit,“ zamrmlala jsem v polibku.

Strčila jsem do Edwarda a přetočila jsem se na něj. Ještě jsem ho políbila.

„Vážně už bych měla jít domů,“ řekla jsem a vstala z něj.

Zamířila jsem do koupelny. Po cestě jsem si už sundala z hlavy ručník. Zavřela jsem se v koupelně. Sundala jsem si ten župan a oblékla jsem si šaty, ve kterých jsem včera přijela. Nandala jsem si i ty boty na podpatku a s pomocí zrcadla jsem se trochu upravila. Vyšla jsem z pokoje. Edward už byl oblečený.

„Jistě máš hlad.“

Vzal mě za ruku a už mě vedl do kuchyně. Stihla jsem ještě lehce přikývnout.

„Co by sis dala?“ zeptal se.

Došla jsem k ledničce a otevřela jsem ji. Vyndala jsem si odtamtud jen jogurt. Neměla jsem ani tolik hlad. Přesunuli jsme se s tím do obýváku na gauč. Edward mě celou dobu pozoroval, jak jím. Znervózňovalo mě to. Odnesla jsem potom vyhodit kelímek od jogurtu a umyla jsem lžičku, kterou jsem použila.

Vrátila jsem se zpátky a sedla jsem si vedle Edwarda. Začal mě líbat. Po chvíli jsem to radši utnula.

„Ne, stop. Já vím, jak by tohle zase dopadlo, a už musím domů.“

Bohužel jsem se odtáhla, i když bych si to klidně všechno ráda zopakovala.

Povzdechl si.

Vstala jsem a jeho jsem za ruku vytáhla s sebou.

„Odvezeš mě, prosím?“ požádala jsem ho.

„Ne. Urazila jsi mě. Odmítla ses se mnou líbat,“ řekl a otočil se ke mně zády.

Jednou rukou jsem ho chytila za tu jeho a druhou jsem mu zajela na zádech pod košili. Putovala jsem postupně tou rukou víc nahoru. Edward se zachvěl. Vyjela jsem tou rukou zase ven a tou druhou jsem ho táhla z domu. Došli jsme až ke dveřím spolujezdce a o ně jsem se opřela.

„Nebuď uražený.“

Přitáhla jsem si ho k sobě. Teď jsem byla přilepená na autě a Edward na mně. Pořád dělal uraženého, ale když jsem mu jazykem objela spodní ret, uvolnil se a přisál se mi na rty. Byl do toho tak zabraný, že ani nevnímal okolní myšlenky, a tak si nevšiml, že přišla jeho rodina. Já jsem si toho také nevšimla, takže nás zastavilo až odkašlání. Neochotně jsme se od sebe odtáhli a já jsem zůstala zírat na celou jeho rodinu. Cítila jsem, jak se mi nahrnula do obličeje ta proklatá červeň.

„Ahoj, Bello,“ pozdravili mě všichni sborově a s trochou smíchu v hlase.

Nebyla jsem schopná nic říct, a tak jsem se jen usmála a mávla na znamení pozdravu.

Nejvíce se smál Emmett. Rosalie ho naštěstí přetáhla přes hlavu. Tomu jsem se zase musela smát já. Byla jsem jí za to vážně vděčná. Esme je všechny popostrčila do domu, takže jsme zůstali zase sami. Edward mě ještě naposledy políbil.

„Miluji tě,“ řekl a otevřel mi dveře.

Nasedla jsem. Edward oběhl auto a nasedl na místo řidiče. Natáhla jsem se k němu a lehce jsem ho ještě políbila.

„Taky tě miluji,“ řekla jsem, když jsem se odtáhla.

Edward se usmál a nastartoval. Když jsme přijeli k domu, Charlieho auto tu nestálo. Edward mě doprovodil až ke dveřím.

„Uvidíme se ve škole?“ zeptala jsem se.

Přikývl.

„Dávej na sebe pozor,“ požádal mě ještě a pak už s posledním polibkem odjel.

Zalezla jsem do domu. Nejdříve jsem se došla převléknout do domácího oblečení a uvařila jsem. Udělala jsem hranolky a smažený sýr. Skončila jsem akorát, když přišel Charlie na oběd. Po jídle jsem si udělala nějaké úkoly a trochu jsem poklidila. Připravila jsem si učení, co si vezmu do školy. Večer jsem se osprchovala a začetla jsem se do knihy. Šla jsem spát v docela optimálním čase. Spala jsem dobře. Žádné sny ani noční můry. Normální spánek.

25. kapitola | Shrnutí | 27. kapitola

Autor: Machy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Budeš prosit - 26. kapitola: