Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Budeš prosit - 25. kapitola

23.06.2011 (12:00) • Machy • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 5272×

Nejspíš jste na mě už zapomněli, ale doufám, že se Vám tímto zase připomenu. Po dlouhé době přidávám další kapitolku a co bylo v té minulé? Bella chtěla utéct z Forks, protože jí Edward řekl, že mu šlo jen o sex, i když to není pravda a ve skutečnosti ji miluje. Pak ji viděl, jak se trápí a jeho to trápilo taky, a tak nakonec za ní přišel s prosíkem a řekl jí, že ji miluje. Prostě se dali dohromady a jak bude příběh pokračovat? Čtěte.

25. kapitola

Zrovna jsem vyhodila Edwarda ze dveří a byla jsem nepředstavitelně šťastná. Měla jsem pravdu. Miluje mě. Nikam nepojedu. Štěstí je, že jsem se ještě ani neodhodlala o tom promluvit s tátou.

S dávkou štěstí jsem vešla do koupelny a sundala jsem ze sebe oblečení. Vlezla jsem si do sprchy a začala jsem se poctivě mydlit. Chtěla jsem vonět a být dokonalá, i když dnes Edwarda už neuvidím. Celá jsem se umyla a oholit se také nezaškodilo. Vyčistila jsem si zuby a vyfénovala vlasy a s županem na sobě jsem se vracela k sobě do pokoje. Dole jsem uslyšela klepání. Jen v županu jsem seběhla dolů a za dveřmi se objevila Alice.

„Ahoj, Bello,“ pozdravila mě.

„Alice, co tu děláš?“ zeptala jsem se překvapeně.

„Na nic se neptej a jdeme nahoru. Jdu tě připravit na večer,“ oznámila mi.

Podívala jsem se nechápavě.

„To je překvapení,“ zdůraznila a už mě strkala do schodů.

Posadila mě v pokoji na židli a otevřela si jednu z tašek, které přinesla. Začala mi něco mazat po obličeji. Přejížděla mi po něm různými štětečky a líčidly. S vlasy mi nic nedělala. Podala mi šaty, které jsem si u ní zkoušela, a nádherné boty, které k nim dokonale pasovaly. Postavila mě pak před zrcadlo a já byla najednou nádherně nalíčená.

„Díky, Alice, ale proč to všechno?“ zeptala jsem se jí, protože jsem netušila, o co tu jde.

„Edward tě za chvíli vyzvedne. Má pro tebe překvapení. A tohle,“ odmlčela se a vytáhla z tašky krátkou noční košilku. „Je pro tebe,“ dodala.

Podívala jsem se nechápavě.

„Edward naplánoval večer, ale já si myslím, že se to určitě protáhne. Tvému otci jsem řekla, že mám pro tebe překvapení, uděláme si holčičí večer a přespíš u nás. Edward si myslí, že se vrátíme večer, ale my se vrátíme až zítra, takže si to užijte,“ usmála se na mě.

„Já… nevím co říct.“ Zaraženě jsem na ni zírala.

„Prostě buďte šťastní. Edward tu bude za pár minut, takže půjdu,“ řekla a naposledy mě objala. Pak už odešla.

Byla jsem napnutá. Alice tu nechala i malou stříbrnou kabelku, která byla pro mě. Dala jsem si do ní tu košilku a čekala jsem na Edwardův příchod. Nemusela jsem čekat dlouho a ozvalo se zaklepání. Podívala jsem se ještě do zrcadla a pak už jsem sešla po schodech dolů a otevřela jsem krásně oblečenému Edwardovi. Měl na sobě tmavě modrou košili, která mu dokonale padla.

Omámeně na mě zíral.

„Vypadáš nádherně,“ pochválil mě.

„Ty taky nejsi k zahození,“ oplatila jsem mu lichotku.

Vyšla jsem ze dveří a zamkla jsem je. Klíč jsem zastrčila pod rohožku, protože se mi ho nechtělo brát. Podívala jsem se na Edwarda.

„Můžeme?“ zeptal se.

Nabídl mi ruku a já jsem mu tu svou do ní vložila. Vyšli jsme k jeho autu. Edward mi otevřel dveře a já jsem nastoupila. Pak auto obešel a nasednul do něj. Nastartoval a vyrazil. Brzy jsme byli u jejich domu. Edward mi zase pomohl vystoupit. Byl tak pozorný.

Vešli jsme k nim do domu. V obýváku byly zapáleny svíčky a byl tam stůl, který byl prostřený pro jednoho a byly u něho dvě židle. Edward mě vedl ke stolu. Sedla jsem si na židli a Edward mi ji přisunul.

„Díky,“ usmála jsem se na něj.

Edward odběhl a přišel s jedním talířem. Položil ho přede mě a posadil se naproti mně.

„Dobrou chuť,“ popřál.

Je upír, takže nejí. Pustila jsem se tedy do toho. Byly to těstoviny.

„Je to vynikající,“ řekla jsem.

„Vařila to Esme. Vaří ráda, ale nemá komu,“ vysvětlil mi.

Bylo toho hodně, takže jsem to ani nesnědla všechno. Požádala jsem pak Edwarda, aby mi pověděl o svém upírství.

„Slunce nás nespálí, ale poznala bys, že nejsme lidé,“ pověděl mi.

„Netřpytíte se náhodou?“ napadlo mě najednou.

„Jak to víš?“ zeptal se překvapeně.

„Měla jsem sen. Šla jsem lesem a pak se přede mnou objevila louka. Stál jsi uprostřed a ve vteřině ses objevil u mě. Třpytil ses. Ptala jsem se tě, jak je možné, že se třpytíš a ty jsi řekl, že přece vím, kdo jsi. Potom jsem se probudila. V té době jsem to ještě nevěděla, ale něco jsem už tušila,“ vyprávěla jsem mu.

„Zajímavé,“ poznamenal.

„Bylo to vážně výborné,“ pochválila jsem ještě jednou jídlo.

Vstala jsem a přešla k prosklené stěně. Venku už byla tma. Edward ke mně přišel a stál vedle mě. Usmála jsem se na něj. S tím úsměvem jsem k němu přistoupila. Natočila jsem hlavu a začala jsem ho líbat na krk. Zachvěl se.

„Určitě brzy přijede moje rodina,“ odporoval.

„Nikdy jsi nebyl proti,“ zašeptala jsem mu do kůže.

„Můžou nás tu nachytat,“ řekl.

Dala jsem jednu ruku na jeho krk a přitáhla jsem si ho trochu níž. Přešla jsem mu rty až k uchu.

„Já ale od Alice vím, že se vrátí až ráno,“ zašeptala jsem a skousla jsem mu ušní lalůček.

Vzal mě do náruče. Stihla jsem ještě popadnout kabelku a Edward nás během vteřiny přemístil k němu do pokoje. Postavil mě na zem a chtěl mě políbit.

„Počkej.“ Položila jsem mu jeden prst na rty.

„Chvíli na mě počkej,“ řekla jsem a utekla do jeho koupelny.

Položila jsem si kabelku na skříňku a vyndala z ní tu košilku. Sundala jsem si ty jehlové boty a pak jsem si svlékla i šaty. Svlékla jsem si i kalhotky a na sebe jsem si oblékla jen tu košilku. Podívala jsem se do zrcadla. Myslím, že mi to docela slušelo. Přešla jsem ke dveřím, otevřela jsem je a pomalu jsem z nich vyšla. Vešla jsem do pokoje. Edward seděl na posteli a hned si mě všiml. Vstal a rychle ke mně přiběhl. Dal mi ruce kolem pasu a políbil mě na rty.

„Jsi tak hříšně krásná,“ vzrušeně mi zašeptal.

„To i ty,“ vrátila jsem mu.

Přešli jsme k posteli. Chtěl mě na ni položit, ale já jsem se rychle vysmekla a posadila jsem na postel jeho. Sedla jsem si na něj. Chytla jsem jednu jeho ruku a položila jsem si ji na zadek pod košilku. Měl úplně černé oči.

„Vzrušuje tě to?“ Skousla jsem jeho spodní ret.

„Na to se nemusíš ani ptát. Toužím po tobě.“

Přisál se na mé rty, ale já jsem se hned odtáhla.

„Vezmi si mě,“ zírala jsem mu do očí.

Rozepnula jsem mu košili. Edward si skopl dolů boty. Lehl si a převalil mě pod sebe. Začal mě líbat na rty. Došel mi dech a Edward se přesunul na můj krk. Srdce mi v hrudi bušilo a zrychlil se mi tep. Edward mi zajel rukou pod tu košilku a vyhrnoval mi ji. Když s ní došel dostatečně nahoru, odtáhl se a přetáhl mi ji přes hlavu. Ležela jsem pod ním už úplně nahá. Rty se dostal k mým ňadrům, které neuvěřitelně krásně polaskal. Pokračoval v cestě dál. Ruce položil na má kolena a hlavou se sklonil. Přisál rty k mému klínu a já jsem nohy opřela o postel a nadzvedla se. Zavzdychala jsem. Edward mi dal ruce na zadek a tlačil si můj klín ke svým rtům. Bylo to neúnosné. Byla jsem tak vzrušená. Ten neuvěřitelný pocit se nedal popsat. Nemohla jsem to už vydržet. Toužila jsem po tom.

„Edwarde,“ zaskučela jsem. „Prosím,“ zaškemrala jsem.

Strhl ze sebe kalhoty a nalehl na mě. V polibku do mě pronikl. Projelo mnou ještě větší vzrušení. Přitiskla jsem svou pánev úplně na něj. Vyplňoval mě. Začal se ve mně pohybovat. Netrvalo dlouho a dosáhla jsem orgasmu. Edward o pár přírazů později. Vystoupil ze mě a převalil se na záda. Pak si mě přivinul na hruď.

„Mrzí mě to,“ podívala jsem se na něj.

Nechápal to.

„Užila jsem si to mnohem víc než ty. Všechno jsem nechala jen na tobě,“ posmutněla jsem.

„Bello, miluji tě a jsem rád, že se ti to líbilo. I mně se to líbilo, vážně. Užíval jsem si tvé vzrušení a teplo, které z tebe vychází. Neboj se. Jsem šťastný, když můžu tebe udělat šťastnou,“ usmál se na mě.

„Taky tě miluji.“

Lehce jsem ho políbila na rty a lehla jsem si zpátky na jeho hruď. Edward přes nás přehodil lehkou deku. Klidně jsem oddechovala. Edward mi začal rukou lehce přejíždět po zádech. Za chvíli mě začal pohlcovat spánek, až jsem nakonec usnula úplně.

24. kapitola | Shrnutí | 26. kapitola

Autor: Machy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Budeš prosit - 25. kapitola: