Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Brána - 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Brána - 2. kapitolaRenesmé dnes odjíždí. Takže... Kam že se to vlastně dostane?

16.06.2012 (12:00) • Veubella • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 2008×

Ráno mě probudil nepříjemný řev budíku. Zavrčela jsem na něj a strčila hlavu pod polštář. Cítila jsem se jako přejetá parním válcem. Opravdu jsem toho moc nenaspala. Proč jsem vlastně šla spát tak pozdě? Hmm… Mám nějak zamlžené myšlenky… To jsem nemohla jít od postele dřív? Určitě jsem se s Emmettem dívala zase na nějaký horor – jako vždycky. A pak se divím, že mám tak děsivé sny… Ještě štěstí, že dneska se mi nic nezdálo – to bych byla nevyspalá ještě víc.

Najednou budík přestal vyzvánět. Konečně ticho… Už jsem upadala do říše snů, když jsem pod peřinou ucítila ledovou ruku. Vypískla jsem a s trhnutím se posadila. Na posteli seděla mamka a cukaly jí koutky. Haha… To je vtipný – hlavně když ona už nepotřebuje spát…

„Renesmé… Dneska odjíždíš, musíš se jít připravit,“ řekla mi, vstala z postele a pak odešla. Zírala jsem za ní s pootevřenou pusou. Až klapnutí dveří mi navrátilo paměť. No jo! Já dneska odjíždím! Rychle jsem vyskočila z postele, až se mi zatočila hlava, že jsem málem upadla, a pohlédla jsem na hodiny. Přišla jsem o půl hodinu drahocenného času. Rychle jsem vběhla do koupelny, a když jsem uviděla svůj odraz, vyděsila jsem se. Vlasy mi trčely do všech stran a mé kruhy pod očima jen dokazovaly, že jsem opravdu spala o dost míň, než bych správně měla.

Po osvěžující ranní sprše, která mě naštěstí naprosto probrala, jsem se rychle učesala, vyčistila si zuby, lehce se namalovala a bleskovou rychlostí se vrátila do pokoje, abych opět zkontrolovala hodiny a mohla se obléknout. Nezapomněla jsem si také na krk připnout přívěšek s erbem Cullenů. Z něj jsem měla ze všech dárků snad největší radost. Byla jsem na něj hodně hrdá a byla odhodlaná ho nosit už napořád.

O půl hodiny později jsem už sbíhala schody po dvou a usazovala se ke stolu, abych se mohla nasnídat. Esmé mi připravila rohlík s jahodovou marmeládou – mojí oblíbenou. Mňam…

„Klídek, vždyť se tím zadusíš – to by ten tvůj výlet měl dost krátké trvání,“ posmíval se mi Emmett, který si sedl vedle mě. Měl pravdu, rohlík jsem do sebe házela takovou rychlostí, že opravdu hrozilo, že se ním zadusím. Sousta jsem už skoro ani nekousala.

„Máš ještě čas, zlatíčko…“ řekla mamka, která se znenadání objevila vedle Emma. Tak teď jsem se vážně málem udusila. To se v mé přítomnosti nemůžou pohybovat normálně?! Sakra, vždyť já nejsem upír!

Zbytek snídaně jsem dojedla v relativním klidu a pak už jsem se mohla jít se všemi rozloučit.

„Budete mi všichni strašně moc chybět!“ vykřikla jsem plačtivě a každého jsem objala. Hrozilo, že se zase rozbrečím.

„Ty nám taky, zlato…“ řekla Rose, když jsem jí drtila krk v těsném objetí.

Byla to pravda, všichni mi budou strašně moc chybět, ale teď už opravdu… Rychle jsem se podívala na náramkové hodinky, které jsem také dostala k narozeninám, … budu muset jet. A to dost rychle…

„Kufry jsem ti odnesl do auta,“ ozvalo se za mnou. Znovu jsem se vrhla taťkovi do náruče a tentokrát jsem už slzy neudržela. Opět jsem mu do košile šeptala děkující slovíčka a nedokázala najít vůli se ho pustit a přejít přes práh mého současného domova.

„Tak já už jdu…“ zašeptala jsem spíš sama pro sebe, abych se donutila taťky pustit. Znovu jsem na každého pohlédla a stáhlo se mi hrdlo. Tato cesta se zprvu zdála jako dobrý nápad, ale teď mi při pohledu na mou rodinu, kterou teď opustím, začínalo docházet, že budu doopravdy sama. Pocítila jsem záchvěv strachu.

„Opatruj se, miláčku,“ slyšela jsem za sebou volat maminku. Zhluboka jsem se nadechla a na prahu dveří se ještě otočila.

„Tak zatím na shledanou…“ uniklo mi tiše ze rtů a naposledy jsem se na ně usmála.

Pak jsem se otočila a došla ke svému milovanému červenému kabrioletu, který se zdál být až po vrch plný kufrů. Nastoupila jsem a pohlédla k domu. Všichni tak stáli a mávali mi. Taky jsem jim zamávala. Potom jsem otočila klíčky v zapalovaní a vyrazila od domu po lesní cestě.

Slunce mě pálilo do tváře, a když se mi ve zpětném zrcátku ztratila cedule s nápisem ‚Vítá Vás městečko Forks', zapnula jsem rádio na plný pecky a konečně se mohla zaradovat. Už jsem nechala minulost minulostí a mířila k novému začátku. Doufala jsem jenom, že bude stát za to…

Cesta mi rychle ubíhala, a tak jsem v poledne zastavila u jedné malé benzínky. Natankovala jsem a koupila si k obědu bagetu. Pak jsem u stolku s obrovským slunečníkem rozbalila mapu Severní Ameriky. Projížděla jsem prstem známá města a přemýšlela, kam se vydám. Rozhodla jsem se, že pro začátek bude lepší, když zůstanu ve Státech. Také jsem usoudila, že nějaké menší město by bylo vhodnější než obrovská metropole. Prst mi sám od sebe zamířil na východ. Někde na pobřeží by se mi to líbilo. Určitě bych nějakým bungalovem na bělostné pláži Floridy nepohrdla. To mi prozatím stačilo. Sbalila jsem mapu a vyrazila.

I po dalších několika hodinách cesty jsem pořád sršela energií. Jela jsem pořád dál a dál a nechala se pohltit svými upířími instinkty. Někdy se mi opravdu hodilo, když jsem byla napůl upír. Snad proto jsem moc nepřemýšlela, kam vlastně jedu.

Asi kolem páté hodiny jsem před sebou uviděla ohromnou ceduli. ‚Vítá Vás stát Virginie!'

Usmála jsem se a jela pořád kupředu. Zrovna v rádiu hráli mou oblíbenou písničku, a tak jsem si vesele prozpěvovala. Blížil se další sjezd z dálnice. Automaticky jsem odbočila. Nevím, kde se ve mně vzala ta jistota, ale najednou jsem přesně věděla, kam mám jet. Pořád jsem si potichu broukala a pozorně sledovala krajinu před mnou. Bylo tu plno lesů, takže kdybych přece jenom někdy dostala chuť na krev, což se mi občas stávalo, tady bych si určitě něco na zub našla.

Ještě jednou jsem odbočila a přímo přede mnou jsem uviděla již v západu slunce malé městečko. Přidala jsem plyn a doufala, že tam najdu nějaký hotel nebo aspoň místo na přespání. Rozhodně se mi přes noc nikam jet nechtělo. Už jsem byla značně unavená.

Čím víc jsem se blížila, tím jsem měla divnější pocit. Myslím, že se mi o tomhle místě párkrát zdálo. Proto jsem věděla, kam jet? Když se zpětně ohlédnu na dnešní den, přijde mi to trošičku podivné. Jak to, že mi to nedošlo už dřív…? Nikdy jsem se úplně nerozhodla, kam pojedu. Ale přesto jsem dojela až sem… Měla jsem pocit, jako by to něco rozhodlo za mě… Měla jsem z toho opravdu divný pocit. V zátylku mě trochu zamrazilo.

Zasmála jsem se sama sobě a zesílila rádio. Nechme mou dnešní paranoiu stranou…

„Tak a jsem tady,“ zašeptala jsem si sama pro sebe a s úsměvem na tváři vjela do nevinně vyhlížejícího městečka.

Cedule s nápisem ‚Vítejte v Mystic Falls', na kterou právě usedl černý havran, jsem si ani nevšimla.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Veubella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Brána - 2. kapitola:

 1
7. Jana S
01.09.2014 [20:07]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Agule99
14.12.2012 [18:50]

Agule99Ahojky, prolog, 1. kapču a 2. kapču jsem přečetla najednou, moc se mi to líbí, jen se mi zdá že máš občas trochu uspěchaný děj a opakují se ti slova - ale to je jen můj názor a já taky nepíšu nijak extra, ani nejsem OP jako ty... Ale nápad je super, takže jdu hned dál! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. nesinka
07.07.2012 [8:03]

nesinka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Petulka01J
16.06.2012 [20:00]

Petulka01J Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Irmicka1
16.06.2012 [13:12]

Irmicka1Mystic Falls´, to bych nečekala, ale je to opravdu zajímavé, dokonalé, honem další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. zeynep97
16.06.2012 [12:34]

zeynep97Ďakujem za venovanie. Veľmi pekná kapitolka. Dúfam, že skoro pridáš ďalšiu. Emoticon

1. rosaliC
16.06.2012 [12:29]

rosaliCPáni to je super povídka, já se klaním. Bude tam taky Damon a Stefan s Elenou? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře