Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bloody love - 15. kapitola

19.12.2010 (20:15) • Anicka14vampire • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1445×

15. kapitola

Pohled Belly

Cesta od vodopádů dál do hor byla kamenitá a nebezpečná. Bylo jen otázkou času, jestli tam někdo upadne. Bála jsem se, že to budu já, ale Jacob mi nahoru pomohl a nic se mi nestalo. Jessica takové štěstí neměla, během cesty zakopla o kámen a upadla. Nic se jí nestalo, jenom se trochu škrábla do ruky.

Všichni k ní hned přiběhli a učitel hledal v batohu lékárničku, aby jí ránu vyčistil a ošetřil. Všichni se jí ptali, jestli se jí nic nestalo a křičeli jeden přes druhého. Ale slyšela jsem i něco, co vůbec nedávalo smysl.

„Edwarde, klid. Nedýchej.“ Znělo to jako hlas Alice. Podívala jsem se jejím směrem a uviděla něco neuvěřitelného. Takhle vražedný výraz snad nemůže patřit ani člověku, proběhlo mi hlavou. Edward upíral na ruku Jessicy hladový pohled, oči mu plály černě a cenil zuby. Přibližoval se malými krůčky a vydalo to, že si to ani neuvědomuje. Alice a Jasper se ho snažili udržet na místě, ale moc se jim to nedařilo.

Nechápala jsem, co to do Edwarda vjelo. Nakonec od ní pohled odtrhl a my jsme se střetli očima v dlouhém pohledu. Už nevypadal tak děsivě. Tvář se mu pomalu vracela do normálu a celou tu dobu se díval na mě, jako by to byla, v tuhle chvíli, ta nejdůležitější věc na světě. Nakonec ode mě odtrhl pohled a otočil se ke svým sourozencům. Mně chvíli trvalo, než jsem se z toho vzpamatovala. Pořád jsem ale nechápala, co to bylo.

Pohled Edwarda

Krev Jessicy byla opravdu lákavá. Ani jsem si toho nebyl vědom, ale přibližoval jsem se k ní malými a pomalými krůčky. Alice i Jasper se mě snažili zadržet, ale krev pro mě byla přednější. Její vůně provoněla celé okolí a já jsem chtěl uhasit ten žár v mém hrdle. Už jsem po ní chtěl skočit a zabořit svoje zuby do jejího krku, když jsem na sobě ucítil něčí pohled. Otočil jsem se tím směrem a viděl Bellu, jak na mě zírá pohledem plným zděšení a hrůzy. To mě dokonale zchladilo. Nechápal jsem, jak se jí to povedlo. Dokonale jsem na ni soustředil a přestal jsem myslet na krev.

S Bellou jsme si hleděli navzájem do očí. Můj výraz už nebyl tolik vražedný a chtivý a pomalu se měnil do normálu. Bella měla pořád zděšený výraz, přišlo mi, že snad ani nedýchá. Zajímalo mě, co si o tom myslí, ale její myšlenky pro mě nebyly přístupné. Zkusil jsem to znovu. Pevně jsem se soustředil, hleděl jí hluboko do očí a zkoušel zjistit, co se jí právě teď honí hlavou. Nic. Ani jedna jediná myšlenka. Nebyl jsem schopen do její mysli proniknout. Slyšel jsem myšlenky ostatních kolem sebe velmi jasně, připomínalo to místnost přeplněnou lidmi, kde všichni najednou mluví a vy nejste schopni zaslechnout ani jediné slovo. Jenom šum. Na nikoho konkrétního jsem se nesoustředil, kdyby ano, znal bych všechny jejich nejtajnější představy a touhy.

Odtrhl jsem pohled od jejích očí a obrátil se k sourozencům, kteří se dožadovali mojí pozornosti.

„Edwarde…,“ začala Alice, ale já jsem ji přerušil.

„Alice, dost. Nechci to slyšet, prostě nic neříkej,“ utnul jsem ji a otočil se od nich pryč a podíval se na tu scénu, která vyvolala moji žízeň. Jessica ještě pořád seděla na zemi, ale ruku už měla obvázanou a žádná krev jí už z rány netekla. Vedle ní seděla Bella a uklidňovala ji. Nikdo si nás nevšímal.

Bella vypadala trochu mimo, jako kdyby pořád byla myšlenkami někde jinde. Chtěl jsem k ní přijít a utěšit ji, že to, co předtím viděla nebylo moje pravé já, ale někdo úplně jiný. Samotného mě vyděsilo, kde se ve mně tohle nutkání vzalo, já jsem byl přece děsivý upír a ne nějaký křehký človíček. Radši jsem se otočil pryč od nich.

„Jessica už je v pořádku, takže se můžeme opět vydat na cestu. Buďte, prosím, všichni opatrní,“ požádal nás učitel a vydal se za Jacobem. Cesta zpět do tábora už zabrala asi jen dva kilometry. Celou cestu jsem přemýšlel, co se to se mnou vlastně poslední dobou děje, ale na nic jsem nepřišel.

Po návratu do tábora jsme měli chvilku pauzu. A pak jsme šli na večeři. Vůbec se mi nechtělo zrovna teď předstírat, že jím. Chtěl jsem běžet do lesa a tam se doopravdy najíst. V krku jsem už neměl oheň, ale obrovský požár, který stravoval můj krk. Chtěl jsem všechny ty lidi okolo sebe pozabíjet a pít jejich teplou krev, která by mi stékala do hrdla. Asi jsem se moc nechal unést tou představou.

„Edwarde, nemohl bys trochu klidnit svoje emoce? Chápu, že je to těžké, ale prostě se uklidni. Sice je lákavá představa tady všechny pozabíjet, ale nemyslím, že by bylo zrovna nenápadné, kdyby tady všichni byli mrtví a my jediní přežili,“ podotkl Jasper.

„Já vím, ale už zoufale potřebuju na lov, tohle se nedá vydržet,“ vysvětlil jsem mu svoji situaci.

„Chápu tě, ale prostě to zkus ještě chvíli vydržet a hned jak budeš moct, tak půjdeš lovit,“ pomáhal mi Jasper se aspoň trochu soustředit na něco jiného.

Večeře už se pomalu chýlila ke konci a já se už chtěl zvednout a vyrazit do lesa, když se učitel zvednul.

„Chtěl jsem vám oznámit, že se dnes večer koná diskotéka. V uplynulých dnech se staly strašlivé věci, takže jsme vám trochu chtěli zlepšit náladu,“ oznámil učitel a jeho proslov byl plný nadšených výkřiků. Všichni hned začali diskutovat, co si vezmou na sebe a s kým by chtěli tančit.

„Diskotéka se bude konat tady v jídelně. Prosil bych pár dobrovolníků, kteří pomůžou s přípravou. Pro ostatní platí, že se zúčastní všichni. Za hodinu tady v jídelně,“ domluvil a všichni se vyhrnuli ven a nikdo se nehlásil, že pomůže.

„Pane Cullene, mohl byste pomoci třeba vy s vaším bratrem?“ zeptal se mě učitel, ale rozhodně to nemyslel jako otázku. Chtěl jsem protestovat, ale nenapadl mě žádný důvod, proč mu nemůžu pomoci. To mi tak ještě scházelo. Věděl jsem jistě, že pokud se dnes nedostanu na lov, tak se neudržím a vyvraždím celou jídelnu plnou tančících lidí.

Pohled Belly

Dnes večer se měla konat diskotéka a mně se tam rozhodně ani trochu nechtělo. Pořád jsem musela přemýšlet o tom, co jsem viděla. Nebo spíš koho. Edward působil vážně divně a ta dnešní příhoda to jen potvrdila. Neřekla jsem to Jessice ani Angele, bála jsem se, že by mi nevěřily. Hlavně Jessica, která tak strašně Edwarda chtěla a nenechala si to vymluvit.

„Musíte mi pomoct vybrat něco na sebe. Chci, aby si mě Edward všimnul a aby si se mnou zatančil,“ snila Jessica o Edwardovi.

„Neboj se, budeš vypadat skvěle. Že jo, Bello?“ snažila se Angela povzbudit Jessicu. Já jsem jenom přikývla a dál je už moc nevnímala. Pořád jsem musela přemýšlet o Edwardovi, byl opravdu divný. Ty jeho vražedné pohledy, jenom jsem si na ně vzpomněla a už mi běhal mráz po zádech. Rozhodla jsem se, že přijdu na to, co skrývá, ať je to, co je to.

Teď jsem se ale musela soustředit. Potřebovala jsem se připravit na diskotéku, kde snad bude Jacob. Konečně bych mohla také mít nějakého kluka. Tím se dostáváme k tomu, že jsem ještě nikdy nechodila s klukem, trochu jsem se toho bála, ale jednou jsem ten strach musela překonat. Jacob se mi líbil a byl milý, podle mě ten pravý.

Chtěla jsem vypadat dobře, tak jsem si na sebe vzala červený top a džínovou sukni. Vlasy jsem si jen lehce natočila, jinak jsem je nechala rozpuštěné. Vypadala jsem opravdu dobře, i holky mi to potvrdily. Jess si vzala opravdu odvážné šaty a vlasy si sepnula do drdolu na temeni hlavy. Taky jí to slušelo. Angela měla tričko a sukni. Vlasy si dala do culíku a taky jí to slušelo. Podle mě jsme všechny vypadaly dobře.

Pohled Edwarda

Když jsme připravili jídelnu mohli jsme konečně odejít. Dostali jsme varování, že máme jen dvacet minut na převlečení a jinou přípravu, potom musíme být v jídelně na diskotéce. Byl jsem si jistý, že za dvacet minut lov nemůžu stihnout. Měl jsem moc velkou žízeň, nestačilo by to. Tak jsem se jenom převlékl, vzal si černou košili a džíny. Ještě jsem si vlasy lehce projel gelem a byl jsem hotový. Vypadal jsem dobře, ostatně jako vždycky. Jasper vypadal taky dobře, ale Alice samozřejmě musela okouzlit. Měla na sobě odvážné značkové šaty a boty na jehlovém podpatku.

„Moc ti to sluší, lásko,“ pochválil ji Jasper.

„Díky, tobě taky.“ A jako důkaz mu dala pusu. Já jsem si odkašlal a Alice po mně hodila otrávený pohled. Jenom jsem se na ni zašklebil.

Potom jsme se vydali na diskotéku. Netěšil jsem se tam, protože jsem byl přesvědčený, že se na mě budou všechny ty holky zase lepit a budou prosit o tanec. Už jenom jak jsem si to představil, tak se mi v krku rozpoutal požár a já ho chtěl uhasit jejich krví. Možná se mi to poštěstí. Jednu dívku vezmu na procházku do lesa a ona se už nikdy nevrátí.

„To bych, Edwarde, nedělala. Nemyslíš, že by bylo trochu nápadné, kdyby se ztratil někdo další?“ upozorňovala mě hned Alice, které vše věděla díky svým vizím. Jenom jsem jí na to něco nesrozumitelného zamumlal a dál jí nevěnoval pozornost. Strašně moc jsem chtěl jít na lov, ale nemohl jsem. To bylo směšné, lidský učitel dokáže zabránit upírovi v tom, aby šel na lov. Ale musel jsem uznat, že by bylo nápadné, kdyby se ztratil někdo další, nebo kdybych zmizel já.

Když jsme dorazili do jídelny, už tam skoro všichni byli. V tom samém okamžiku, co jsme vstoupili do dveří, se na nás otočily všechny oči přítomných lidí. Sice jsem na tom už byl zvyklý, ale stejně to bylo divné a nepříjemné. Mezi přítomnými byl i Jacob. To ve mně vyvolalo divné pocity. Jedním z těch pocitů byla nenávist, ale také i žárlivost. Nechápal jsem to. Možná to bylo tím, že se o něj Bella zajímala víc než o mě, ale nechápu, proč mi pořád na té Belle tak záleží.

Jacob mě vraždil pohledem a já jeho také. Nemínil jsem uhnout a čekal dokud neuhne on. Najednou se z ničeho nic jeho obličej změnil v přátelský a odtrhl ode mě pohled. To mě vyvedlo z míry. Podíval jsem se, na koho se Jacob tak směje a uviděl Bellu. Byla nádherná a sexy. Měla na sobě top a sukni, moc jí to slušelo. Prošvihl jsem její příchod, protože moje reflexy byly pomalejší a smysly ne tolik zostřené jako obvykle, díky žízni a nedostatku krve. Hned jak jsem na to pomyslel, se žízeň zhoršila a já viděl rudě. Není nic nebezpečnějšího, než hladový upír a místnost plná lidí.

„Edwarde, ještě chvíli vydrž. Počkej ještě půl hodinku a pak můžeš zmizet,“ chytila mě Alice za paži a lehce se mnou zatřásla. Jen jsem přikývl.

Pohled Belly

Vešly jsme do jídelny, kde se měla konat diskotéka. Byli tam už snad všichni, ale pro mě byla důležitá jen jedna osoba. Jacob. Stál tam a usmíval se na mě. I když měl na sobě jenom klasické džíny a lehce ošoupané tričko, stejně vypadal skvěle. Pod tričkem se mu rýsovaly vypracované svaly, díky kterým vypadal naprosto božsky. Také jsem se na něj usmála a šla za ním.

„Ahoj, moc ti to sluší,“ pozdravil mě Jacob. Lehce jsem se začervenala a usmála se ještě víc.

„Ahoj, taky vypadáš dobře,“ oplatila jsem mu kompliment. S Jacobem jsme si povídali, dokud nezačala diskotéka a tím i hrát hudba.

„Nechceš jít tančit?“ zeptal se mě. Sice jsem tancování nenáviděla, ale Jacoba jsem moc chtěla, tak jsem souhlasila. Chytil mě za ruku a odvedl na parket, kde jsme spolu protancovali asi čtyři písničky. Tancoval celkem dobře a já s ním naštěstí zvládla držet krok.

„Nechceš jít ven? Jen tak si povídat. Tady přes tu hudbu to jde špatně,“ zeptal se Jacob s úsměvem. Mně to připadalo jako dobrý nápad, tak jsem souhlasila. Jacob našel jednu volnou lavičku vzadu za budovou. Venku byl příjemný letní večer. Seděli jsme vedle sebe na lavičce a povídali si o všem možném. Jacob mi dal ruku kolem ramen a lehce si mě k sobě přitisknul. Jeho tělesná teplota byla vyšší než u normálních lidí, ale bylo to příjemné, protože se již začínalo ochlazovat, tak jsem se k němu také lehce přitiskla.

Pak se svými rty začal pomalu přibližovat k mým. Asi netušil, že jsem se ještě s nikým nelíbala a nevím jak na to. Rozhodla jsem se, že se jím nechám vést a snad to nějak zvládnu. Nechtěla jsem to pokazit a udělat něco špatně. Jeho rty se k mým lehce přitiskly a ochutnávaly ty moje. Na to mě k sobě přitisknul pevněji a jazykem se mi dral do úst. To už se mi moc nelíbilo, bylo to na mě moc rychlé, ale svolila jsem. Jeho jazyk zkoumal má ústa zevnitř. Uměl líbat opravdu dobře, nebylo to špatné.

Uvolnil jednu ruku, kterou mě objímal a snažil se dostat pod můj top. To bylo už moc a já ho od sebe začala odstrkovat, ale on na to vůbec nereagoval a chytil mě ještě pevněji. Jeho ruka mě dál osahávala pod topem, zatímco já panikařila a snažila se ho od sebe dostat. Nemohla jsem ani zakřičet, protože jeho ústa se od těch mých nechtěla vůbec odtrhnout.

Přetočil mě pod sebe a začal rozvazovat top za krkem a svlékat. Panika nade mnou zvítězila a moje logické myšlení bylo ztraceno. Snažila jsem se dostat z pod něj a utéct, ale nedařilo se mi ani jedno. Byl moc silný. To byly ty jeho svaly, které jsem předtím tak obdivovala. Proboha, přemýšlím o jeho svalech, zatímco on mě nejspíš znásilní! Vím, že musím něco udělat, ale nevím co.

Omlouvám se vám, že jsem tuhle kapitolku nepřidala dřív, ale mně teď opravdu nevychází čas. Ale protože jsou teď vánoční prázdniny, tak snad něco napíšu a přidám to co nejdřív. Doufám, že jste s touhle kapitolkou spokojeni a přidáte komentář nebo aspoň smajlíka. :)

Shrnutí povídek

Autor: Anicka14vampire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bloody love - 15. kapitola: