Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bez volby 5. kapitola


Bez volby 5. kapitolaBella se velmi brzy zase probere do své formy a k vůli nehodě se konečně potkává i s Carlislem. Tomu konečně dochází, proč Edwarda tak okouzlila a také už je mu až příliš jasné, proč je z ní celá její rodina mimo. Ta holka je prostě šílená! Jen mu není jasné jestli je to pro ně dobře nebo ne.

5. kapitola

Jsem poněkud úrazovější

 (pohled Carlisla)

Málo co mi dokázalo tak zvednout náladu, jako zachráněný život. Vždy když se mi něco takového podařilo, cítil jsem, jako bych tím ospravedlňoval to, čím jsem se stal. Celé dopoledne jsem byl na sále a okolí jsem ani nevnímal. Teď ke mně však přiběhla udýchaná sestřička.

„Právě volala vaše dcera a znělo to opravdu naléhavě,“ vychrlila, že jí téměř nebylo rozumět.

Okamžitě jsem vyběhl. Prosím, ať na tu holku zas některý z nich nezaútočil! Uvnitř mě sevřela hrozivá předtucha a nemohl jsem se jí zbavit. To ze včerejška se už nesmí opakovat. Vběhl jsem do své kanceláře a rychle vytáčel Edwardovo číslo. Ten z nich měl největší rozum. Tedy alespoň jsem si to do nedávna myslel. Poslední dobou se však událo příliš mnoho změn na náš zaběhlý styl života.

Telefon mé zběsilé vytáčení přežil jen tak tak a já už čekal se sluchátkem u ucha. Zvedli to okamžitě.

„Carlisle?“ zaslechl jsem Edwardův zdrcený hlas.

„Co se stalo?!“

„Bourala, právě ji k vám vezou, ona... ona se nehýbala!“

Cítil jsem, jak mi tělo zalévá úleva, že je má rodina v pořádku. „Kde jste?“

„Na cestě, museli jsme před tím zmizet, chvíli svítilo slunce.“

Cítil jsem, že mi neříká všechno, ale to teď nebylo důležité. Zaslechl jsem zvuk přijíždějící sanitky.

„Postarám se o ni.“

Sám jsem byl na ni hodně zvědavý. Podle Edwardovi reakce i podle jeho slov byla opravdu půvabná. Ať jsem však čekal cokoliv, stejně jsem byl překvapený. Ta dívka se úplně vymykala mým představám.

Tedy ne že by nebyla půvabná, to opravdu popřít nešlo, ale rozhodně nevypadala jako zraněná a bezmocná, jak to vyznívalo z jeho hlasu. Vztekala se a odstrkovala od sebe zdravotníka.

„Byla jste v bezvědomí, musíme vás vyšetřit,“ přesvědčoval ji, ale bezúspěšně.

„Ale teď už jsem vzhůru!“

Koutky mi díky její umíněnosti i úlevou zacukaly.

„Mohu nějak pomoct?“

Oba dva se po mě otočili. Zdravotník se zoufalým pohledem a Belle se na tváři objevil přátelský úsměv, až mě to zarazilo.

„Já ji převezmu, kolego,“ obrátil jsem se na zdravotníka a zvedl ji do náručí, proti čemuž Bella ani nezaprotestovala.

„Klasika,“ zamumlal zdravotník.

Posadil jsem ji ve vyšetřovně na lehátko.

„Jak se cítíte?“

„Pořád ještě slyším rolničky.“

Na tváři však měla kouzelný úsměv a komíhala nohama. Začínal jsem chápat, proč tak popletla hlavu Edwardovi i proč je z ní stále tam mimo. Na dveře se ozvalo zaklepání a dovnitř vešla zmatená sestřička. Se zájmem zírala na Bellu a podávala mi složku.

„Tady je její zdravotní karta,“ oznámila mi, než se zase otočila ke dveřím.

„Děkuji,“ odpověděl jsem a zmateně jsem uchopil na patnáct centimetrů vysokou složku.

Začal jsem zděšeně listovat, tolik úrazů jsme ošetřili v nemocnici za celý měsíc.

„Jsem poněkud úrazovější,“ vytrhla mě z mého fascinovaného studia.

„To je slabý výraz.“

Odložil jsem raději složku a začal se věnovat přímo jí. Na čele měla šrám, ale jinak vyvázla jen s odřeninami a škrábanci. Posvítil jsem jí do očí. Její reakce také byly v pořádku.

„Ošetřím vám tu ránu.“

Přitáhl jsem si stolek s nástroji, než jsem tomu však stihl zabránit, vzala do ruky skalpel a vyhodila ho do vzduchu přímo nad svou rozevřenou dlaň.

Šokovaně jsem na ní pohlédl. Ostří jí mířilo přímo do ruky. Ta holka vážně není normální. Bez zaváhání jsem bleskově zachytil skalpel a vztekle se na ni podíval, což mi oplatila veselým úsměvem.

„Tak když už jsme překonali počáteční rozpaky, tak já jsem Bella. Klidně se pohybujte svou rychlostí.“

Zůstal jsem nejprve jen tiše zírat na její napřaženou ruku, než jsem se vzpamatoval.

„Carlisle,“ zachytil jsem její teplou dlaň do své ledové, ani sebou necukla.

„Těší mě. Myslím, že to bude jen otřes mozku.“

„Také si myslí, ale budeš tu muset zůstat přes noc alespoň na pozorování.“

Na čele se jí objevily vrásky, jak se nesouhlasně začala mračit.

„To je bez debaty.“

„A můžu dostat alespoň samostatný pokoj. Nechci celou noc poslouchat skuhrání.“

Kývl jsem.

Ještě jsem jí dal raději něco proti bolesti hlavy a nechal ji odvést na pokoj.

 

Netrvalo dlouho a do mé pracovny vrazil Edward. Jen mě zahlédl a svalil se úlevně do křesla před mým stolem.

„Bella je v pořádku. Můžeš mi konečně říct, co se stalo?“

Podíval se na mě žalostným pohledem. Bylo mi jasné, že mu na té dívce záleží čím dál víc. Teď už jsem se ani nedivil.

„My jsme se pohádali a pak najednou vysvitlo slunce. Alice nedávala pozor, mohlo to skončit katastrofou. Bella to viděla a vrazila autem do stromu, abychom mohli nepozorovaně zmizet.“ mluvil ještě zmateně a kroutil u toho nechápavě hlavou.

„Mohla se zabít!“

„Myslím, že co se týče nehod, má už značné zkušenosti,“ kývl jsem v tlusté složce stále ležící na mém stole.

„Mohl bych ji vidět?“ zeptal se mě s nadějí i zoufalstvím v hlase, kterým nešlo odporovat.

Přikývl jsem.

„Dal jsem jí prášky proti bolesti, takže bude ještě nějakou dobu spát.“

Okamžitě vyrazil k ní. Díval jsem se za ním se smíšenými pocity. Byl jsem rád, že konečně našel někoho, koho mohl milovat. Konečně poznal to, co zatím mohl vnímat jen skrz nás. Na druhou stranu jsem měl však obavy. Bella o nás věděla, ale byla jen člověk, křehký člověk a stačilo jen málo, aby se to vše zvrtlo.

Pokud by se některý z nás neovládl či se jí cokoliv stalo, nechtěl jsem si ani představovat, co by to s Edwardem udělalo.


<< Edwarde, ty kanče!   Shrnutí   Cudnost ti asi moc neříká co? >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bez volby 5. kapitola:

 1
06.12.2015 [22:07]

Emoticon

31.05.2011 [20:01]

MatikEsmeCullenNo tak to je kraaaaaasne .. Veľmi sa tešim na to, ako to nakoniec dopadne ... Je to úžasné ... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!