Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Better than me - 1. kapitola - Namyšlenej a namyšlenější

Better than me - 1. kapitola - Namyšlenej a namyšlenějšíTáák... Je tu první kapitola mé povídky... Dávám ji na titulku aby jste si všimli, že konečně pokračuju... Ještě něco. Moseli by jste mně hodně přesvědčit abych začala psát trochu rychleji:) Sice mně to baví, ale ve škole mám celkem fofr a nnestíhám. POkud by se vám ale dost líbila, tak bych se začala snažit:) S pozdravem vaše Misala007;-)

Pokud už jste zapomněli na prolog, tak je tady;-)

Když jsem ucítila, že už je opravdu blízko, tak jsem postavila na okraj střechy a skočila dolů. Za tu dobu co jsem padala podél 16ti patrové budovy jsem zjistila, že tu bude do půl vteřiny.

Dopadla jsem na špičky do elegantního přikrčení tiše jako kočka. Okamžitě jsem seskočila z kontejneru a lidským krokem se vydala upírovi naproti. Začala jsem se ošívat, abych vypadala co nejvíc jako člověk. Byl to účel.

Byl jsem skoro pět metrů od něj, jenže za rohem, když jsem uslyšela, jak se zastavil a prudce se nadechl.

Teď mě asi zavětřil. A určitě mě bude chtít i ulovit. Na mně si ale nepošmákne. Pořád jsem mu šla lidským krokem naproti, když za rohem něco zašustilo a upír se vyloupl přede mnou. Předstírala jsem, že jsem se straaašně lekla a začala jsem řvát.

„Pomoooc“

Bylo tak zábavné pozorovat, jak se mu na tváři objevil povýšený výraz. To přejde, pomyslela jsem si.

Upír mě čapl do náruče a odnesl mě z dosahu pouličního osvětlení. Ooo, jak romantické… Chce být rozcupován bez svědků. Dělala jsem, jak se strašně snažím bránit se, ale přitom jsem jen občas kopla nohou nebo máchla rukou. Musím vypadat jako člověk.

Posadil mě na popelnici, která stála u zdi a ruce mi dal vedle hlavy, z každé strany jednu. Zahrála jsem na něj vyděšený pohled. Naklonil hlavu zkoumavě na stranu.

„Jak se jmenuješ?“ zeptal se přesladce. Chtělo se mi zvracet. Ale objevila jsem další upíří rituál. Musím si ho potom zapsat k těm dalším.

„M-M-Mellisa“ pípla jsem roztřeseným hlasem. Upír se potěšeně usmál.

„No, Melliso, budeš moje večeře. Ale neboj, budu rychlý. Nebude to bolet dlouho. Mimochodem, nádherně voníš. Už asi neodolám.

Vykulila jsem na něj oči. Nestranný pozorovatel by si mohl myslet, že mě chce políbit. Když byl svým obličejem těsně u mého, tak sjel ke krku. Zhluboka se nadechl a jednou rukou mi naklonil hlavu na stranu a odhrnul mi vlasy z krku. Pak si dal ruku opět vedle mé hlavy a začal se přibližovat ještě víc.

Teď přijde to nejzábavnější. Upírovy zuby se blížily k mé krční tepně. Pak se ale ozvalo jen tlumené cinknutí, jak upír narazil na mou kůži a hlasité „Eught“ z upírových úst. Prudce se ode mě odtrhl a odskočil na druhou stranu uličky. V jeho očích byl děs.

Tohle je na tom to nejlepší. Když upír zjistí, že do mého krku se fakt nezakousne.

S posměšným úšklebkem jsem seskočila z popelnice a upířím krokem se k němu přibližovala. Zastavila jsem se od něj asi metr.

„Co budeš dělat teď?“ zeptala jsem se ho s úšklebkem. „No… Asi tě roztrhám.“ řekl zamyšleně a chystal se na me skočit. Já jeho skok ale přesměrovala přímo do zdi.  Rozpleskl se jako moucha, která narazila do zavřeného okna. Rychle se zvedl a otočil se na mně.

„Co chceš?“ prskl.

„To stejné co ty před chvilkou, ale s tím rozdílem, že tebe to bolet bude.“ řekla jsem sladce a čekala na jeho reakci. Zorničky se mu rozšířily překvapením. Naklonil hlavu na stranu a zkoumavě se na mne díval. Pak se mu v očích objevilo poznání.

„Já vím, kdo jsi. Ty jsi Stregoni Benefici. Proč mně to nenapadlo dřív? Právě tebe hledám.“ Jeho hlas zněl zamyšleně.

„A proč mně?“ zajímala jsem se. Jeho myšlenky jsem mu nevyvracela. Nejsem Stregoni Benefici.

„Ano, máš pravdu. Nepředstavil jsem se. Jsem Caius Vollturi. A hledám tě, protože bych tě chtěl připojit k naší gardě.“ máchal kolem sebe rukama. Asi aby to mělo efekt…

„Ooo… Tak já budu mít tu čest skoncovat s jedním z Vollturi…“ řekla jsem sarkasticky a ušklíbla jsem se tomu.

„Ale pokud půjdeš se mnou, tak se budeš mít dobře! Nebudeš muset žít v téhle zablešené díře a budeš moct projevit svůj potenciál v plném rozsahu!“

„To mohu i teď.“

„No vlastně máš jen dvě možnosti. Buď půjdeš se mnou, nebo zemřeš… A to by byla škoda…“ usmála se přeslazeně. A to mně naštvalo.

„Ty mně chceš říkat, co mám dělat?“ zasyčela jsem na něj z deseticentimetrové vzdálenosti.

„Ale ne…“ zase se přeslazeně usmál. „Dávám ti jen možnost volby. Za chvíli mně totiž přijde hledat garda, a to už bys nemusela odejít v celku…“ blahosklonně se na mně podíval. Nevím, co si myslel… Že mu padnu k nohám? Ti upíři jsou tak bláhoví…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Better than me - 1. kapitola - Namyšlenej a namyšlenější:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!