Tak a konečně je tu další dílek. Moc se omlouvám, že je to tak pozdě, ale o prázdninách jsem neměla moc času, jela jsem na tábor potom do Rakouska, atd... A teď na začátku školního roku hned písemky, ale aspoň že už to je...
05.09.2010 (17:30) • NikitRose • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2693×
2. kapitola – Otisk
Ještě ten večer, co jsem přijela do Forks a zjistila, že mi táta koupil vlastní dům, jsem šla na večeři k Blackům. Samozřejmě jsem mohla nechat oči na Jakeovi a ten zas na mně. Billy nás celý večer pobaveně pozoroval. Po večeři mě Jake doprovodil domů. Trochu jsme si prodloužili cestu tím, že jsme šli po pláži. Jake se najednou zastavil a podíval se mi vážně do očí.
„Víš, Bello, musím ti něco říct“
Podívala jsem se na Jakea a naznačila mu aby pokračoval.
„Možná se ti to bude zdát divné, ani bych se nedivil, protože to divné je, ale jsem vlkodlak a otiskl jsem se do tebe.”
Chvíli jsem tam stála jako opařená a dívala se na něj. Pak jsem se několikrát nadechla a konečně spustila. „Jo, jasně. Vlkodlak a otiskl ses do mě. Děláš si ze mě srandu? A jestli ne, což je opravdu nepravděpodobné, co je to ten otisk?” Pomalu jsem začala zvyšovat hlas.
„Klid, Bello, nekřič tolik, všechno ti vysvětlím,” řekl Jake klidným hlasem. Když jsem mu pohlédla do obličeje, tak jsem se jako zázrakem uklidnila.
„Fajn, jsem klidná. Teď vysvětluj,” řekla jsem taky už klidným hlasem.
„Víš o Quiletech, obyvatelích tohoto kmene, existuje mnoho legend. Jedna legenda popisuje Quielety jako vlky. Když se na našem území objeví Studení, tak v nás začne nějaký gen produkovat vlkodlačí DNA a my se postupně začneme měnit ve vlky.”
„Počkat, počkat,” přerušila jsem Jakea „Kdo jsou ti studení? A pokud vím, říkal si, že ty si vlkodlak a ne celý kmen,” začala jsem pomalu zase panikařit
„Neboj, Bello, ne všichni, jenom někteří z nás, co jsme potomky původních obyvatel tohoto kmene. No a Studení, Studení jsou vlastně upíři,” řekl mi. Vytřeštila jsem na něho oči, ale když jsem uviděla jeho tvář, tak jsem se zase rychle uklidnila.
„A co znamená ten otisk?” zeptala jsem se klidně
„Otisk je taková vlkodlačí láska. Pro vlkodlaka, který se otiskl, je to něco neuvěřitelného, jsi můj střed vesmíru a vím, že ty taky něco ke mně cítíš. Něco tě ke mně přitahuje. Ale neznamená to, že spolu hned musíme začít chodit, vzít se a mít spolu děti. Budu pro tebe čím budeš chtít. Nejlepším kamarádem, milencem či manželem. Cokoliv budeš chtít, ti splním.” Chvíli jsem na něj zírala a pak ho pořádně objala. Chvíli jsem tam tak stáli a objímali se a pak mě Jake doprovodil domů.
„Dobrou noc, Jakeu,” rozloučila jsem se ním
„Dobrou, Bello,” odpověděl mi a váhavě se na mě podíval. Nakonec mi dal pusu na čelo a odešel. Ještě chvíli jsem stála ve dveřích než jsem pořádně vzpamatovala a pak jsem se šla osprchovat. Večer, když jsem usínala, jsem ještě trochu o Jakeovi přemýšlela a akorát jsem docílila toho, že se mi o něm celou noc zdály nádherné sny…
Ráno jsem se vzbudila, nasnídala se a teprve teď si prohlédla pořádně celý svůj domeček. Byl nádherný, dvoupatrový domeček se zahrádkou. Můj pokoj byl ve vrchním patře a byl sladěn do světlého dřeva fialových barev. Potom k němu patřila ještě koupelna, která byla celkem prostorná. Dole jsem měla v chodbě velké akvárium s mořskýma rybičkami, z té chodby se vcházelo do prostorné kuchně, která byla zařízená ve dřevě. Z kuchyně se šlo do jídelny, která byla propojena s obývákem. Byl to moc hezký domeček. A ještě moje auto, na to bych snad zapomněla. To auto se mi strašně líbilo. No, ale teď si tady musím sehnat nějakou tu práci. U snídaně jsem přemýšlela, co bych mohla dělat, ale z mého přemýšlení mě vytrhlo klepání na dveře. Šla jsem tedy otevřít. Ve dveřích stál v celé své kráse Jake. Když jsem ho tam vyděla stát, málem mi srdce vyletělo z těla.
„A-ahoj,“ pozdravila jsem ho koktavě
„Ahoj, Bello,“ pozdravil mě a přivinul si mě k sobě. Bylo to úžasné cítit zase jeho horké tělo.
„Mám pro tebe dobrou zprávu,“ řekl Jake.
„Jakou?“ zeptala jsem se zvědavě.
„V jednom obchodě v La push hledají někoho na výpomoc, a tak jsem ti tam zařídil práci,“ řekl mi.
„Páni, děkuji ti, Jakeu,“ poděkovala jsem mu a dala mu pořádnou pusu, ale když jsem se chtěla odtáhnout, Jake mě silněji přitáhl zpátky k sobě a začali jsme se vášnivě líbat...
Autor: NikitRose, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Bella and... Jacob? - 2. kapitola:
co takhle sem dát po dvou letech další kapitolu hm...?
Přidat komentář:
- Abi Swanová kapitola 12
- Abi Swanová kapitola 11
- Abi Swanová kapitola 10
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola

Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!



