Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bad girl - 3. díl

07.11.2009 (17:30) • AnneCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1398×

3.kapitola

Chvíli jsem stála jako přimražená. Náhle, jako by nic se ten posměvačný hlásek v mé hlavě znovu vydral na povrch. Tak mluv kruci, blafuj nebo nás zabije obě! Žadonil hlas a já ho nedokázala neposlechnout.

„No konečně!“ promluvila jsem na muže

„Už jsem myslela, že nedorazíš!“ Jen tak dál, jestli to přežiješ, slibuji, že ti dám týden pokoj! Hmmmmm lákavá nabídka.

Muž se zatvářil nejistě. Chvíli to vypadalo, že přemýšlí, zda-li se tu opravdu s někým nesmluvil schůzku. Nečekala jsem na jeho odpověď.

„Ty to nevíš? Máš tu jisté poslání. Proměnit mě!“ řekla jsem a zdvihla hlavu a zpříma jsem se mu podívala do očí. Konečně se probral a vydal se pomalým lidským krokem ke mně. Na tváři mu pohrával milý, ačkoli zmatený úsměv.

„Kdo jsi?“ promluvil konečně tím překrásným hlasem, který člověk normálně neslyší.

„Tvé poslání. Bylo ti už před dávnými časy určeno, abys mě proměnil v to, co jsi ty“ vysvětlovala jsem a přitom se mu nepřestala dívat do těch očí, připomínající temné hlubiny vod. „Ale před tím mi musíš pár věcí vysvětlit“ dodala jsem. Zamračil se, ale přikývl.

„Tak pro začátek… kdo byl první?“ to byla má nejdůležitější otázka.

„Náš…druh vznikl ve 14. století před Kristem v Egyptě. První upírkou byla žena jménem Amonike. Podle všeho spáchala neodpustitelný zločin. Raněná pak vyzývala boha Amona, aby ji zachránil a současně i Anuba, aby ji zabil. Amon jí vzal život, Anub toho využil a stvořil nesmrtelnou bytost. Ještě zkrásněla, ačkoli to snad už nebylo možné, její bílá pleť se stala ještě bělejší, ale její oči zůstaly navždy černé. Tím se lišila od ostatních upírů, kteří byli stvoření. Dále pak se její kůže na slunci neleskla. Měla všechny schopnosti světa, byla nejsilnější, nejrychlejší, nejkrásnější.“ Na chvíli se odmlčel.

„A kde je teď?“ optala jsem se opatrně.

„Nikdo nemůže mít tak velkou moc. Byla tak silná, až ji její výbušná povaha nakonec zničila sama. Proto další upíří generace měly vždy jen jeden dar, aby se předešlo záhubě. Ale ještě před tím, než „zemřela“ stvořila 3 upíry, aby mohli pokračovat v jejím druhu. Jmenují se Aro, Marcus a Caus, upíři z Voltery“ vykuleně jsem na ně hleděla. Takže ti tři upíří magoři existuji! Byla jsem tak šťastná.

„ A jak je to s proměnou?“

“ Trvá 2 dny. Je velice bolestivá. Normální člověk se svíjí v křečích a nemyslí na nic jiného, ale legenda praví, že Amonike, když procházela proměnou v upíra netrpěla tak, jako ostatní. Dokázala při tom normálně fungovat, aby mohla utéct před těmi, kteří volali po její smrti. Nevím, jedna dívka jménem Alice předpověděla, že se Amonike znovuzrodí. Aro, ačkoli ona je jeho „matkou“, se tomu snaží zabránit. Bojí se její veliké moci“,odpověděl.

Hlas v mé hlavě zasyčel ostrým nepříjemným zvukem. Já mu dala život!,stěžoval si. Teď mi to bylo jasné. Jsi Amonike?,zeptala jsem se v duchu svého hlásku. Ano!,zasyčela. Tak tedy jsem to já, nově zrozená Amonike, nejsilnější upír na světě. Usmála jsem se. Moje přeměna nebude tak hrozná. Naklonila jsem hlavu na stranu.

„Jsem připravená“ řekla jsem překvapenému muži a v tu chvíli se mi do krku zařízly ostré zuby. Pálení bylo nepříjemné, ale dalo se vydržet. Nechápavě na mě zíral, proč už neškemrám o smrt v křečích.

„Já jsem Amonike,“ odpověděla jsem chladně. Pochopil.

“ Aro mě… “ nedořekl větu protože já ho přerušila.

„Já tě ochráním, mimochodem jak se jmenuješ?“

„Cam - Cameron,“ zakoktal vystrašeně a v tu chvíli byl pryč.

Rozešla jsem se domů. Bylo teprve 11, když jsem se převlékala a šla spát. Byla jsem na chvíli překvapená, že Orsi přede mnou vyděšeně utíká, než mi došlo proč. Sbohem moje kočičko, už tě asi víckrát nepohladím. Zahrabala jsem se do své postele. Cítila jsem to nepříjemné pálení, ale dalo se s tím žít. Užij si to řekl Amoničin hlas. Tohle je tvoje poslední noc spánku a já ti ukážu, jak to tenkrát bylo. Zvřela jsem oči a znovu jsem pohlédla do jasného slunce. Tohle ale nebyl ten sen. Byla jsem z pohledu přihlížejícího a napjatě jsem sledovala, jak ještě lidská Amonike utíká od šestice mrtvých mužů a za sebou zanechává krvavou stopu.