Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Až tak moc tě nežeru - 9. kapitola

Až tak moc tě nežeru - 9. kapitolaČas nám ve Forks plyne a Bella s Edwardem už předstírají svůj vztah rovný týden. Něco se však od začátku toho "vztahu" změní a nakonec Bellu čeká nečekaná návštěva.

9. kapitola

Pohled Belly

Uběhl týden od toho osudové sloupku v novinách, kdy nařkli Edwarda, že je zadaný a já naprosto zapomněla na mé heslo, kterým jsem se chtěla řídit. Najednou jsem zažívala ty nejnádhernější chvíle v životě a nestyděla si to přiznat. S Edwardem jsme se mazlili každou přestávku a někdy i o hodinách. Nikdo neměl pochyby o našem vztahu kromě Jessici, která to stále nesla špatně, ale já byla v sedmém nebi. Jeho přítomnost mě neskutečně uklidňovala a já se cítila jako na obláčku dokonalosti. Cítila jsem to vnitřní uspokojení, které mě hřálo u srdce. Cítila jsem se jako nikdy a já si konečně uvědomila, že jsem do něj bláznivě nenapravitelně zamilovaná. 

Většinu času jsme trávili v mém domě, kde jsme měli klid, a mě přišlo, že ani jemu vůbec nevadí to divadlo, které jsme předstírali, i když já už ho nehrála.

Dvakrát jsme byli na rande v kině, kdy mi přivezl ty nejkrásnější kytice růží a já se stále přiblble usmívala. Z těch filmů jsem samozřejmě nic neměla, protože mojí pozornost přitahoval jen ten bůh sedící vedle mě, který mi něžně hladil ruku, a já se neubránila tichým vzdechům. 

Každý den jsem se na něj těšila a proklínala ty noci, které jsem musela trpět bez mojí lásky. Uvažovala jsem i nad tím, že bych mu řekla pravdu, ale přece jenom on je ten chlap, který by měl udělat první krok, a tak jsem zůstávala zticha a pozorovala jeho reakce na mé polibky a hlazení, které byli stejné jako u mě. Jeho tělo na mě reagovalo chvěním, které jsem cítila i přes oblečení. Když mě líbal na krku a vdechnul do plic mou vůni, tělo se mu rozvibrovalo a já věděla, že se to s ním vleče stejně jako se mnou. Někdy si nervózně prohrábl vlasy a to u mě vyvolalo další explozi citů a vášně. Přišlo mi, že se nedokážu zastavit a on na tom byl podobně, protože nás většinou vyrušil někdo jiný.

Konečně zazvonilo na konec hodiny a já se hnala mezi studenty ke své hvězdě, která stála u vchodu do třídy, kde jsme měli mít poslední vyučování. Alice mu náruživě ukazovala nějaký časopis a Edward se mračil. Zajímalo mě, o čem se baví, a tak jsem k nim došla a políbila svojí lásku na tvář, která byla studená, ale mě to vůbec nevadilo, naopak to bylo vzrušující.

„Co se děje?” zeptala jsem se vesele Alice, která mu očividně něco vysvětlovala.

„Podívej se na tu fotku a potom mi řekni, jak se podle tebe Edward usmívá,” řekla a já slyšela tiché zavrčení od mé lásky.

„No, upřímně řečeno vypadá zamilovaně,” odpověděla jsem jí nervózně a podala jí zpět časopis.

„Že bys byl tak dobrý herec, bratříčku?!” podotkla s vytaženým obočím a já se ošila, protože tohle byla zjevně vážná debata a já jí přerušila.

Edward mě bez jediného pohledu chytil za ruku a táhl mě k naší lavici, kde jsme se usadili. Čekala jsem, že mě obejme, ale nic se nedělo a já na něj pohlédla. V očích se mi jistě značila nejistota, strach a smutek. Absolutně jsem nechápala, o co Alici šlo, ale Edwarda to poznamenalo a já se najednou cítila na dně.

Zavřela jsem oči a zadržela slzy, které se draly na povrch. Polkla jsem a pohlédla z okna, kdy jsem několikrát zamrkala, jakoby se ty zpropadené slzy mohly vypařit. Po chvíli jsem se neubránila dalšímu pohledu, který mě udeřil do srdce, protože Edward seděl nehnutě jako socha. Bylo vidět, že nad něčím usilovně přemýšlí a já viděla tu nerozhodnost v jeho tváři.

Hodina naštěstí utekla rychleji, než bych čekala a už jsme nastupovali do Edwardova Volva, kterým mě odvezl domů. Celou cestu byl zticha a já věděla, že tohle je konec mé pohádky. Něco se změnilo a já nevěděla, co. A to mě ničilo. Chtěla jsem být sama a utápět se v tom nevědomí doma u zmrzliny, kterou jsem měla v mrazáku. Konečně zastavil před mým domem a já s tichým ´ahoj´ vystoupila a spěchala do bezpečí, kde bych neměla na očích jeho bolestný obličej z přemýšlení.

Nechápala jsem, jak se vše mohlo změnit z minuty na minutu a já prudce za sebou zavřela vchodové dveře, o které jsem se opřela zády a sesunula se na podlahu, kde jsem se rozbrečela. Něco uvnitř mě mi říkalo, že tohle je ten zvrat, který jsem nečekala. Vnitřnosti se mi svíraly a já popadala dech. Křečovitě jsem si objala kolena a vzlykala. Nevím, jak dlouho to mohlo trvat. Možná několik hodin, kdy už mi vyschly slzné kanálky a vzlyky ustaly. Věděla jsem, že nemá cenu panikařit, ale něco uvnitř mě mi říkalo, že tohle je konec.

Unaveně jsem se zvedla z podlahy a přesunula se do koupelny, kde jsem se osprchovala. Všichni říkali ráno moudřejší večera a já chtěla zaspat a zapomenout na tenhle den, který byl bolestný, když někdo zazvonil.

Nějaká malá část mého já doufala, že by to mohl být Edward, ale nevěřila jsem tomu. Líně jsem otevřela dveře a můj pohled utkvěl na starším muži s tmavými krátkými vlasy. Moc dobře jsem věděla, kdo to je a tohle vážně nebyla vhodná doba na jeho návštěvu, s kterou bych i přesto nesouhlasila.

„Co tu chceš?” prskla jsem na něj a bojovně vystrčila bradu. Najednou ve mě narůstal hněv a já ho nedokázala zastavit. Nechtěla jsem před svým otcem vypadat jako slaboch, a tak jsem zapomněla na problémy s Edwardem a soustředila se na toho parchanta, který mě opustil po mém narození.

„Já… mrzí mě to,” koktal a já věděla, že nemá co říct na svojí obhajobu.

„To už si říkal minule,” řekla jsem a zavrtávala se do něho pohledem, který by mohl vraždit.

„Chtěl bych ti všechno vysvětlit. Chtěl bych druhou šanci. Prosím,” šeptal lítostivě, ale já jeho slovům nepodlehla a byla připravená bojovat, aby mi znovu neublížil.

„Já o to nestojím a byla bych ráda, kdybys odešel,” řekla jsem tvrdě a neúprosně.

„Kdyby sis to rozmyslela, budeme tu čtrnáct dní,” vydechl zmučeně a otočil se ke mě zády.

Naštvaně jsem zabouchla dveře a přemýšlela, jak si pokašlat tenhle den ještě víc, než byl. Vešla jsem do pokoje a svalila se na postel, kde jsem si k sobě přitáhla plyšového medvěda, kterého jsem dostala od Edwarda. Byl světle hnědý a ještě do nedávna byl cítit jeho neodolatelnou vůní. Jako feťák jsem si k němu přičuchla a zabalila se do peřiny. Víčka se mi zavírala a za několik minut mě pohltila temnota.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Až tak moc tě nežeru - 9. kapitola:

 1
1. BabčaS.
07.05.2018 [15:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!