Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Anděl pomsty - 14. kapitola

50/50

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Anděl pomsty - 14. kapitolatak další díleček...písnička Hana Pestle - Need (mimochodem moje oblíbená) a prosím o komentíky..... http://www.youtube.com/watch?v=ZR6nyMYtOJA

20.07.2009 (17:30) • Eunta • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3961×

 

14. kapitola

 

 

Edward se ke mně pomalu přibližoval a já se utápěla v jeho teď již zlatých očích.

Proč to vůbec dělám? Proč ho prostě nezabiju? Vždyť mi zabil mou  jedinou rodinu.

,,Isabello….Bello…..prosím odpusť mi….moc mě to mrzí. Za tento zvrhlý čin se budu proklínat do konce své věčnosti, ani nevíš jaká muka mě sžírají, že jsem ublížil tvým rodičům a především, jak jsem ublížil tobě. Odpusť, ale nadevše tě miluji a pochopím, jestli mě nenávidíš a toužíš po mé smrti. Jestli mě opravdu tak toužíš zabít, nebudu se bránit, máš na to plné právo.“ Řekl svým sametovým a velice smutným hlasem a popošel ještě kousek blíže ke mně.

Nechápavě jsem na něj hleděla a nebyla schopna jediného pohybu. Moje odhodlání bylo tytam. Utápěla jsem se v jeho očích, v kterých se zračila neuvěřitelná bolest, ale i naprostá oddanost a láska.

Jak bych mohla ublížit takovému dokonalému člověku, který mi tady teď vyznává lásku? Tím bych jenom stvrdila, že jsem opravdu takový netvor, za kterého se vydávám. Prostě mu nedokážu ublížit. Na to jsem moc slabá a mé odhodlání je již nulové.

Edward ode mě odtrhnul oči a podíval se na Alici.

,,Myslím, že bychom je měli nechat o samotě.“ Prohlásila Alice a ostatní jenom němě přikývli a pomalu se zvedali ze židlí. První ke mně přišla Esme.

,,Je mi to líto Isabello….ale mám tě opravdu moc ráda.“ Řekla a políbila mě do vlasů a odešla. Druhý přišel Carlisle a prvně mě objal a řekl, že mě má rád. Bylo mi z toho do pláče.

Potom přišla Rose, Emmett, Jasper a Alice, - každý mě objal a odešli z domu.

Slyšela jsem jenom jejich ladnou chůzi, jak se pomalu ale jistě ztrácí mezi lesy.

A my dva zůstali naprosto sami.

Cítila jsem to hmatatelné napětí mezi námi. Bylo to jako jiskření. Moje touha po pomstě vyprchala. Jak bych mu mohla ublížit? Takovému krásnému stvoření? Vždyť to by byl hřích a hřích přímo neodpustitelný.

Stáli jsme tu dlouhou dobu a jenom si hleděli do očí. Snažila jsem se přemýšlet a vymyslet nějaké rozumné řešení, ale při pohledu na Edwarda, jako kdyby všechno uteklo a já měla v hlavě jako vymeteno. Musela jsem myslet jenom na něj. Ale bylo toto správné? To rozhodně ne.

Po další dávce ticha Edward promluvil.

,,Nenávidíš mě, že ano?“ řekl potichu a v jeho očích byla ještě větší bolest, toužila jsem tu bolest smazat, ale nemohla jsem. Vše si protiřečilo.

,,Ano.“ Odpověděla jsem tak potichu, že by to lidské uši neslyšeli, ale já věděla, že on ano, a že jsem mu způsobila další muka. Sklonila jsem hlavu, abych se na jeho bolest nemusela dívat.

,,Toužíš mě zabít?“ zeptal se po chvíli opět tiše.

,,Promiň, ale to nedokážu.“ Odpověděla jsem smutně a podívala jsem se do jeho očí.

,,Vždyť jsem ti zabil rodiče a tebe přeměnil v noční monstrum. Ani po tom všem netoužíš po pomstě?“ zeptal se a na posledním slově se mu zlomil hlas.

A ve mně jakoby vybuchla sopka. Pomsta se vrátila do mých priorit a konečně jsem se vzpamatovala z toho opojení. Prudce jsem zavrčela a zaujala bojovou pozici. Bylo to takové intuitivní a šlo to ze mě prostě samo.

Edward věděl, co se chystám udělat, ale neuhnul ani o píď. Stál hrdě na svém místě a čekal na jistou smrt.

Já ale na nic nečekala a skočila přímo na něj a zakousla se do jeho sametového krku.

Povalila jsem ho na zem, ale on stále bez odezvy. Jenom tak nehybně ležel a čekal na svůj ortel. To mě rozlítilo ještě víc a prudce jsem se od něj odtrhla a zlostně vykřikla.

,,Proč? Edwarde proč? Proč se prostě nebráníš? Proč mě neodhodíš a nebojuješ o svůj život? Proč?“ křičela jsem na něj hystericky a toužila jsem po jeho odezvě.

,,Ptáš se proč? Protože tě miluji Bello a nedokázal bych ti už ublížit, už jsem toho zkazil hodně a ty jsi teď celý můj život. Zabij mě, ale já se opravdu bránit nebudu. Nezasloužím si žit, za to co jsem ti provedl.“

 

 

 

Autor: Eunta (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Anděl pomsty - 14. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře