Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Agentka (3)

11.06.2011 (11:00) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1048×

„Charlie?“ zeptala jsem se.

„Copak potřebuješ, Ag?“

„No, myslíš, že bych tu mohla… lovit?“ řekla jsem, radši jsem se ho zeptala, přeci jen uběhla dlouhá doba.

„No… můžeš, ale já myslel… no… že už jsi… no…“ zakoktal se Charlie, nikdy nebyl moc výřečný a takováhle věta mu dala zabrat.

„Ano, normálně jsem na těch sajrajtech, ale když mám dovolenou, tak bych si ráda odpočinula od hnusné umělé stravy,“ řekla jsem na vysvětlenou.

„Tak to mi nevadí, pokud si dáš pozor a nikdo nepřijde k úhoně, tak mi to může být jedno,“ řekl Charlie, ale viděla jsem, jak se ušklíbl, když pomyslel na to, jak lovím zvířata.

„Neboj, já jsem nikdy nikomu neublížila a nikdy jsem neochutnala lidskou krev, pamatuješ?“ zeptala jsem se ho. Při vzpomínce na ten večer v lese jsem se otřásla.

„Já vím, promiň, bylo to ode mě hloupé, když vím, co sis prožila,“ řekl, nejspíš si také vzpomněl.

„Radši na to zapomeneme, je to za námi,“ usmála jsem se.

„Charlie, jsi doma? Přivezl jsem ti ty ryby!“ zavolal někdo ode dveří.

„Black?! Billy Black?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„Je to rodinný přítel,“ řekl Charlie.

„Cože?! Charlie, jak jsi mi to mohl udělat, spolčit se s nimi!“ řekla jsem vyděšeně.

„Nechoď pryč, on není zlý,“ řekl Charlie na jeho obranu.

„Vrátím se, až bude pryč,“ řekla jsem a rychle vyběhla nahoru, do Charlieho pokoje a vyskočila jsem z okna. Má zvědavost mi nedala, a tak jsem se podívala ještě za roh, ale byla jsem opatrná, aby mě neviděli. Viděla jsem starého muže na vozíčku a jednoho mladšího, ten starý byl Billy, pamatovala jsem si na něj i po těch letech, mladší byl nejspíše jeho syn, Charlie jim otevřel dveře, věděla jsem, že bych neměla, ale poslouchala jsem.

„Ahoj Billy, ahoj Jacobe,“ pozdravil Charlie, tak už vím kdo to je. Usmála jsem se.

„Ahoj, Charlie,“ pozdravil Billy.

„Mám tu pro tebe ty opečené ryby,“ řekl Billy. Pak jsem se zhnusila, že poslouchám rozhovory mého nejlepšího (a také nejspíše jediného) přítele a radši jsem běžela do lesa. Ucítila jsem, ale něco, co bych zde nečekala a nechtěla. Upíra. Jen kousek od domu Charlieho. Řekla jsem si, že se tedy vrátím hned, jak něco najdu a tak jsem vdechla čerstvou vůni lesa a pak jsem vyrazila na jisto, objevila jsem stádo zvěře, a tak jsem se nahrbila a skočila. Cítila jsem tu horkou, chutnou tekutinu, žádnou náhražku, jak mi vtéká do krku. Takovou pochutinu jsem si nechávala ujít několik let. Když jsem dopila. Přistihla jsem se, jak uvažuji, že bych si dala ještě jednoho, a tak jsem sladké myšlenky hned zahnala a běžela k domu. Naštěstí už tam Billy nebyl, vyskočila jsem nahoru do Charlieho pokoje, kde jsem nechala okno otevřené, a pak jsem zašla dolů. Charlie jako obyčejně seděl ve svém křesle.

„Jsem zpět,“ řekla jsem Charliemu, ale ten mě nevnímal, díval se na televizi.

„Charlie, ty nejsi upír, takže spát potřebuješ,“ řekla jsem mu, ale on mě nevnímal. A to chce jít zítra na ryby? Myslím, že tady zavedu nový režim. Podívala jsem se na hodiny, které ukazovaly jedenáct v noci. Vzala jsem rychlým pohybem ovladač a vypnula televizi. Charlie se lekl, až nadskočil.

„Ach, Ag, ty jsi mě vyděsila.“ Podíval se na mě vyčítavě.

„Až zítra spadneš do vody, když usneš u rybníka, kdo tě bude zachraňovat?“ zeptala jsem se. Charlie se unaveně dostal ke schodům a šel nahoru, já jsem si vzala deku a polštář a položila jsem je na gauč. Slyšela jsem Bellu něco mumlat, a tak jsem radši zalezla pod deku a dělala, že spím. Ale neslyšela jsem žádné kroky, a tak jsem se potichu vyplížila nahoru a zaposlouchala se za dveřmi. Za chvíli mi došlo, že Bella mluví ze spaní, a tak jsem se vrátila dolů. Vzpomněla jsem si na ten pach upíra, co jsem ucítila v lese, a rozhodla jsem se, že nebudu nic říkat a radši budu dělat Charliemu hlídacího psa, protože pokud je někdo v ohrožení tak on, protože zná mé tajemství.

Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Agentka (3):