Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » A walk to remember - 9. kapitola

obrázek k drabblu


A walk to remember - 9. kapitolaAhojte, je tu slíbená devátá kapitolka....Edward s Bellou naráží na první překážky v jejich nově objeveném vztahu...hezké čtení a prosím o komentíky - kladné i záporné...zatím páčko eunta

9. kapitola


Edwardův pohled

Odjel jsem zpátky domů s plnou hlavou myšlenek. Nic nedávalo žádný smysl. Nic nezapadalo do sebe. Bez přemýšlení nad jízdou jsem už byl u domu a vystupoval u auta. Všichni byli doma a seděli v obývacím pokoji a čekali na mě.

Carlisle se tvářil spokojeně, Esme nadšeně, Jasper se smál, protože cítil moje pocity, Emmett se smál ještě víc, Rosalie se tvářila uraženě a Alice…….Alicin pohled byl nepřítomný a myslela na něco úplně jiného. Tomu jsem nerozumněl.

,,Tak Edwarde, určitě se chceš s námi podělit o tu úžasnou novinku.“ Řekl vesele Carlisle a usmíval se na mě.

,,Jistě, to byla Bella.“ Řekla jsem jednoduše a přitom se usmíval. Byl to ve mně nový pocit a prozatím jsem si ho ještě naplno neužil. Ale musel jsem si toto přetrpět, už kvůli mé rodině.

,,Bella.“ Odfrkla si Rose.

,,Rosalie, už jsem tě upozorňoval, abys toho nechala.“ Upozorňoval jsem ji znovu, protože její myšlenky mě rozčilovaly.

,,To je nádhera Edwarde, první láska je opravdu krásná, ale co myslíš, že udělá, až zjistí, kdo jsi? Myslíš, že s tebou zůstane?“ zeptala se ironicky a já jí musel poprvé přiznat, že má zřejmě pravdu. Nevěděl jsem jak bude Bella reagovat. Hrozně jsem se toho bál, ale nechci mít před ní žádné tajemství. Nepatrně jsem pokýval hlavou a můj úsměv pohasl.

Rose se vítězoslavně usmála. Emmett do ní šťouchnul, věděl, že to od ní nebylo hezké, ale také pochyboval, vlastně všichni. Nikdo neznal Bellu natolik, aby si dovolil říct, jak bude reagovat. Ani já sám.

,,Nevím, co se stane. Ale jediné co vím, že ji opravdu miluji a ukázala mi správnou cestu životem. Tu, kterou jsem doposud neznal. Také se toho bojím, ale musím jí to říct. Je mi to líto. Nechci nás prozradit, ale nic jiného mi nezbývá. Tak by to mělo být správné, a tak to chci také udělat.“ Řekl jsem smutně. Esme vstala a šla mě obejmout.

,,Chci Edwarde, abys jí to řekl, už kvůli sobě a kvůli tomu, jak tě za tak krátkou chvíli dokázala změnit. Je to neuvěřitelné.“ Řekla mile a políbila mě na tvář a vrátila se zpátky ke Carlisleovi.

,,Také jsem pro.“ Řekl Carlisle

,,Já také, jistě Edwarde, už vím jak je Bella pro tebe dobrá. Nechci aby ti něco stálo v cestě ke šťastnému životu.“ Řekla Alice a vím jistě, že Jasper stál na její straně, tak jako vždy. Byl tam, kde bylo jeho místo. I já jsem si to přál a o to budu za každou cenu usilovat. Najít své klidné místo vedle Belly a udělat ji šťastnou.

,,Já jsem pro kámo….alespoň někdo nový…super.“ Řekl vesele Emmett, bylo mi to jasné, od něho jsem snad ani nic jiného nečekal. Rosalie byla proti. Radši se ani nevyjadřovala, nechtěla vyvolávat další hádky. Za to jsem jí zase na druhou stranu děkoval.

,,Děkuji vám, moc si toho vážím. Omlouvám se za předešlých pět let, choval jsem se opravdu jako parchant, ohrožoval jsem celou naši rodinu a velice mě to mrzí. Ještě jednou se omlouvám a doufám, že mi snad časem odpustíte.“

,,Tobě není co odpouštět Edwarde,“ šeptla Esme.

***

Celou noc jsem strávil lovem, který mě tolik uklidňoval a především kvůli Belle. Nechtěl jsem jí jakýmkoliv způsobem ohrozit. To bych nepřežil, kdybych jí kvůli své povaze ublížil. Musel jsem se hlídat a především nenechat proniknout na povrch svoje instinkty. Ty musely jít tentokrát stranou a musel jsem naopak pustit své srdce. Sice mrtvé a nesnesitelně chladné, ale přece zamilované.

Po lovu jsem zamířil na svou oblíbenou louku, kterou jsem poslední dobou opravdu moc často nenavštěvoval. Hrozně mě to překvapilo, když jsem tam vstoupil, protože se tolik změnila, změnila se jako já. V dobré. Tedy alespoň doufám.

Chvíli jsem se procházel a toužil, aby se tu se mnou mohla také procházet moje láska Bella. Hodně jsem o ní přemýšlel, přemýšlel jsem nad každou větou, kterou mi sdělila, nad každým jejím úsměvem a především jsem přemýšlel nad jejími slzami.

Ty jsem špatně rozdýchával a to hlavně z toho důvodu, že jsem je nechápal. Toužil jsem znát její mysl a každičkou její myšlenku. Ale není mi to dovoleno.

Lehl jsem si na rosou mokrou zelenou trávu. Ruce dal pod hlavu a koukal na tmavou oblohu, občas jsem zahlédl hvězdu, ale bylo zataženo. Plně jsem se ponořil do svých myšlenek.

Až po čase jsem si začínal uvědomovat, že jsem tu už hrozně dlouho, a že pomalu svítá. To čekání na ráno mi kupodivu uteklo hrozně rychle a tím jsem se víc těšil na setkání s Bellou.

Okamžitě jsem se zvedl a rozběhl jsem se upíří rychlostí k našemu domu hluboko v lesích.

Oblékl jsem si čisté oblečení a vyrazil ke svému autu. Ostatní zrovna odjížděli. Alice jim musela říct, že dneska mám v plánu něco jiného.

U Bellina domu jsem byl během chvilky, zrovna vycházela z domu. Otočila se po zvuku mého auta a zářivě se usmála. Prostě a jednoduše jsem ji miloval. Nebylo na tom nic těžkého, šlo to samo. Ona byla dokonalá. Na sobě měla rifle tmavší barvy a velice dobře padnoucí svetr také tmavě modré barvy s výstřihem do v.

Byla překrásná. Zaparkoval jsem vedle chodníku a okamžitě vycházel z auta. Rozutekl jsem se k ní a chytl ji do náruče a jednou s ní otočil a políbil. Začala se smát a prosit abych ji položil zase zpátky na zem. Ale já prostě nemohl. Kdybych mohl nosil bych ji na rukách.

,,Edwarde, no tak, otec je doma. Určitě se dívá.“ Zašeptala se smíchem, ale asi jí to zřejmě vůbec nevadilo, že nás pozoruje její otec.

,,Tak ať vidí, jak moc tě miluji.“ Zašeptal jsem jí nazpátek a ona se začala opět červenat.

Po dlouhém sebepřemlouvání jsem jí tedy opravdu pustil na zem, ale stále jsem jí držel za ruku, vzal jí batoh a vedl k autu. Otevřel jsem jí galantně dveře spolujezdce a ona se slovíčkem ,,děkuji“ nasedla a připoutala se.

Celou cestu do školy jsme si povídali a říkali si, nad čím po tom všem, co se včera stalo, jsme přemýšleli. Já samozřejmě musel lhát, o tom, co jsem včera dělal a připadal jsem si přitom hrozně. Nechci jí lhát, ale prozatím mi nic jiného nezbývá.

Zaparkoval jsem na svém obvyklém místě.

,,Otevřu ti lásko.“ Zašeptal jsem jí do ucha a políbil na zčervenalou tvář.

Vystoupil jsem z auta a došel k jejím dveřím. Upírala na mě zrak celá škola, tak jako každý den, ale teď to bylo něco jiného. Ostatní myšlenky jsem nevnímal, soustředil jsem se jenom na Bellu.

Otevřel jsem jí dveře a ona vystoupila. Hned u mě byla moje teď už stará parta kamarádů a to nebude dobré.

,,Edwarde, koho sis to nabalil? Dceru faráře? Si děláš srandu ne? Ta ti v životě nedá…!!!“ vykřikl směšně Brian a mnou cloumal vztek a touha mu něco udělat.

,,Briane, pozor na jazyk.“ Upozorňoval jsem ho. Poprvé a naposledy.

,,Edwarde, to si děláš srandu, já se tě snažím sbalit celý rok a ty si najdeš tu nejhorší pipinku jo?“smála se Rachel. Byl jsem sice parchant, ale holkám fakt neubližuji. Škaredě a nebezpečně jsem se na ní podíval, kdybych chtěl, mohla by být moje kořist, ale né tady.Né tady před Bellou.

,,Vám nemám co vysvětlovat. Je to moje věc a do toho s kým chci být vám nic není.“ Vyprsknul jsem na ně a Bella pustila mou ruku.

,,Tohle opravdu nebyl dobrý nápad.“ Řekla smutně a slzy měla na krajíčku.

Chytil jsem jí opět za ruku a přitáhnul si ji k sobě. Nemohl jsem dopustit, aby mě opustila kvůli bandě tupců….na to jsem ji moc miloval…..nedopustil bych to….



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek A walk to remember - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!