Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » A walk to remember - 6. kapitola

08.08.2009 (08:00) • Eunta • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4768×

6. kapitola

Edwardův pohled

Cítil jsem se jako totální blázen. Nikdy jsem nežádal žádného otce od dívky, aby ji se mnou pustil k nám domů. Budu vypadat jako nějaký ….. no nedokázal jsem najít vhodné slovo.

Rychle jsem vystoupil z auta a snažil se oběhnout auto dřív, než Bella otevře, ale nepodařilo se. Celou cestu jsme mlčeli, připadalo mi to takové zvláštní, především jsem cítil to hmatatelné napětí a jakoby jiskřivé napětí, které mezi námi probíhalo. Bylo to jako ve snu. Krásně malovaném snu, ze kterého jsem se nechtěl probudit. Až moc mě to zasáhlo a toho snu jsem se nechtěl jen tak vzdát.

Bella šla klidným krokem ke svému domu a já se opatrně šoural za ní. Cítil jsem se tak neuvěřitelně trapně. Vytáhla klíče ze svého batohu a odemykala dveře. Tak to bude sranda.

,,Pojď dál prosím.“ Vyzvala mě a já vstoupil do velice prostorného domu.

,,Jistě.“ Odpověděl jsem stručně. Bella mě dovedla do trochu menšího obýváku. Na sedačce seděl její otec a právě si četl noviny. Měl na sobě hábit, který nosili faráři. Zatím o mě nevěděl, zajímal se o článek v novinách. Uslyšel, ale kroky a tak zvedl svou hlavu.

Kdo to jako má být.???

,,Ahoj tati.“ Řekla Bella a políbila ho na tvář. Otočila se ke mně.

,,Tati, tohle je Edward Cullen.“ Představila mě a já popošel blíže k němu, abych mu mohl podat ruku na seznámení. Určitě si všimne, jak studená má ruka je. Musím to provést velmi rychle, ale zase, aby si neřekl, že nejsem vychovaný.

,,Dobrý den pane Swane, moc mě těší. Jsem Edward Cullen.“ Představil jsem se znovu a potřásl jsem mu rukou.

Ach, bože, jeho ruka je tak studená. Přitom venku není taková zima.

Hm, tak to mi nevyšlo.

Co tu může chtít.??

,,Dovolte mi pane Swane, ale mám problémy s nacvičováním divadelního představení, které se bude konat za pár týdnů a tady Bella se nabídla, že by mi s tím pomohla.“ Vysvětlil jsem mu situaci, ale pořád nevěděl, že ji chci vzít k nám domů.

,,To je od ní velice milé. Na toto je Isabella velice nadaná.“ Řekl a usmál se na svojí dceru. Hrozně ji miloval a nedokázal si představit život bez ní. Potom se ale ve svých myšlenkách zasekl, nerozváděl je dál. Na něco prostě nechtěl za žádnou cenu myslet.

,,Já vím, pane Swane. Proto vás chci požádat, jestli by mohla jet se mnou k nám domů. Nechceme vás rušit. Můj otec je v nemocnici a moje matka bude velice ráda. Miluje společnost a především miluje divadlo.“ Dořekl jsem a čekal na tok jeho myšlenek.

Hm, nepřipadá mi to vhodné, ale pokud bude doma jeho matka a zdá se jako velice vychovaný mladík. Snad v tom nebude žádný problém.

Tak, tohle by bylo. Jenom jsem zvědavý na reakci ostatních sourozenců. Esme bude určitě ráda, ta je ráda za jakoukoliv kladnou změnu v mém životě, ale Rose mě asi roztrhá na místě.

,,Dobře, myslím, že v tom není žádný problém.“ Řekl a usmál se na mě. To zračí zatím dobrý začátek. Otočil se na svou dceru, která jenom klidně přihlížela našemu rozhovoru. Byla prostě okouzlující. Musel jsem ji neustále sledovat.

,,Bello, ale v osm hodin budeš prosím doma. Pokud chceš přijedu pro tebe.“ Nakazoval Belle.

,,Jistě, tati.“ Řekla a já jí skočil do řeči.

,,Myslím, že s odvozem nebude problém. Bellu odvezu zase zpátky domů pane Swane.“ Řekl jsem a teď jsem věděl s jistotou, že s ním nebude opravdu žádný problém. Měl o svou dceru neuvěřitelný strach, ale nechtěl jí něco zakazovat. Pokud věděl, že bude vše v pořádku a tak, jak má být.

,,Děkuji Edwarde, to je od tebe velmi milé.“

,,Dobře, já si skočím do pokoje pro bundu. Večer bude určitě zima.“ Řekla Bella a já na ní jenom kývnul na souhlas. Rychle utíkala nahoru po schodech, ale na předposledním se zasekla a škobrtla. Měl jsem tendenci ji okamžitě zvednout, ale všichni by to věděli. Snažila se dělat, jakoby se nic nestalo, ale jenom mě utvrdila v tom, že potřebuje ochránce. Už se od ní nehnu ani na krok.

,,Tak Edwarde, teď mě omluv, mám ještě něco na práci. Moc mě těšilo.“ Řekl a znovu mi podával ruku na rozloučenou.

,,Mě také pane Swane.“

,,Nejsi nemocný? Tvoje ruka je tak studená.“ Řekl a já rychle vymýšlel, co mu na to odpovím.

,,Ne, to určitě ne, jenom jsem byl zvyklý na teplejší počasí, v místě, kde jsme bydleli předtím bylo neuvěřitelné teplo. Je to hodně změna, a já si na to zatím nezvyknul.“ Odpověděl jsem rychle a ruku okamžitě stáhnul.

Bella už zase utíkala zpátky s bundou v ruce. Hlavně ať neupadne. Doskočila na rovnou podlahu a já si oddychnul.

,,Můžeme?“ zeptala se a v očích měla nadšení. Miloval jsem ty jiskřičky v jejích očích a její nádherný úsměv.

,,Jistě.“

***

Dojeli jsme před náš dům a Bella přestala dýchat. Okamžitě jsem se na ní otočil a lekl se.

,,Děje se něco?“ zeptal jsem se rychle.

,,Ne, jenom, váš dům je obrovský a velmi moderní na tuto oblast.“ Řekla, aniž by se na mě podívala a neustále sledovala náš dům. Musel jsem se pousmát, Esme je totiž velice nadaná na architekturu. A to to ještě neviděla uvnitř.

,,Moje matka je něco jako architektka. Celý dům navrhla sama.“ Vysvětlil jsem jí a neustále sledoval její užaslý obličej.

,,Je velmi šikovná.“

,,To ano, tak pojď prosím.“ Řekl jsem a už stál u jejích dveří a otvíral je.

,,Jak jsi to udělal?“

,,Co?“ zeptal jsem se nechápavě.

,,Jak ses sem dostal tak rychle?“

,,Asi jsi se zasnila Bello a nevšimla sis mě.“

Jenom zakroutila hlavou a nechala to být. Budu muset být opatrnější. Bella je velice vnímavá, až neskutečně vnímavá.

Došli jsme mlčky ke vstupním dveřím, které byli vždy otevřeny. Esme mě musela slyšet, protože už nám šla naproti.

,,Mami, tohle je Bella Swanová, bude mě doučovat texty na divadelní představení.“ Řekl jsem a Esme jenom nepatrně nadzvedla obočí.

Od kdy ty potřebuješ doučovat Edwarde?

Jenom jsem kývnul ramenem.

Je moc hezká.

Lehce jsem se usmál na znamení souhlasu.

Máš ji rád, že?

Kývnul jsem znovu a Esme se zářivě usmála. Přistoupila k Belle blíž a chtěla se seznámit.

,,Ahoj Bello, moc mě těší, jsem Edwardova matka Esme. Vítej u nás.“ Řekla a Bellu obejmula.

,,Mě taky moc těší paní Cullenová.“

,,Prosím tykej mi, jsem Esme.“

Bella byla překvapená, zřejmě nebyla zvyklá. Jenom přikývla.

Ale hrnulo se sem něco horšího. Z vrchu scházela Rose.

,,Ahoj Edwarde.“

,,Ahoj Rose.“ Odpověděl jsem jí a pohledem ji propaloval, aby tu nedělala scény, ale ona byla nepoučitelná.

,,Co má tohle znamenat?“ řekla a ukázala na Bellu.

Autor: Eunta (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek A walk to remember - 6. kapitola: