Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » A walk to remember - 3. kapitola

James


A walk to remember - 3. kapitolaJe tu další díleček, ještě z pohledu Edwarda, snad se bude líbit, pls komentíky. Díky eunta

3. kapitola

…tak si to pěkně maluji…..

jak se dívat do budoucnosti,
když i oni mě varují,
udělej krok vpřed - stihne Tě krutý trest,
udělej krok vpřed - nechce Tě, blázne,

...zamilovaný,

tak jsem tady a teď ani nevím co chci zpět,
a ani nevím jakým krokem vpřed,

................


jen vím co nechci !!!


..................

(odkaz: http://basne.cz/Basne/247434-view.aspx)

Edwardův pohled

Uháněl jsem potemnělým městem a mp3 přehrávač jsem měl puštěný naplno. Poslední dobou mi velmi vyhovovali ty drsné písničky. Nějakým určitým způsobem mě to uklidňovalo.

Zastavil jsem několik kilometrů od města v odlehlé části lesa. Zaparkoval jsem tak, aby mě tu nikdo neviděl. Rozběhl jsem se do lesa a nabral upíří rychlost, která byla tak uvolňující a výborná na odreagování. Chvíli jsem jen tak utíkal a potom se zaměřil na to, proč tu vlastně jsem. Kvůli lovu. Zhluboka jsem se nadechl a ucítil čerstvou kořist, která byla už předem má.

Na menší lov jsem chodil každý den, preventivně. Jelikož mí kamarádi byli lidé, nerad bych je nějakým způsobem ohrozil, i když oni si málo čeho všimnou.

Nasedl jsem zpátky do auta a jel na dnešní smluvené místo. Dojel jsem tam během deseti minut, ostatní tu už byli. Jenom se čekalo na údajně nového člena naší party. Justina. Obvyklým zvykem bylo, než se tedy někdo přijme mezi nás, musí rozpumpovat adrenalin v těle a skočit z mostu do vody. Celkem brnkačka, pro toho, kdo je samozřejmě upír. Byla to velice zábavná podívaná.

Vystoupil jsem z auta. Všichni byli už ve velmi dobré náladě posilněné pivem. Okamžitě se ke mně vrhly dvě dívky. Rachel a Kristina. Byly opravdu značně opilé.

,,Ahoj Edwarde, moc jsme se na tebe těšily. Kde jsi byl tak dlouho?“ zeptaly se a Rachel mi skočila okolo krku. Jediné pozitivní na tom bylo, že byly na mol a tak nepoznaly, jak chladnou kůži mám. A kdyby si to uvědomily, stejně si to nebudou pamatovat.

Musel jsem se začít smát, protože jejich myšlenky byly k popukání. Živě si představovaly, co by se mnou dělaly o samotě.

Opatrně jsem ze sebe Rachel sundal a šel k ostatním.

,,Nazdar, tak co, jak to vypadá?“ zeptal jsem se, i když jsem už odpověď samozřejmě věděl.

,,Nazdar kámo, čekáme na Justina, ještě tu není.“ Odpověděl Brian a ostatní se oddávali svému pití. Za rohem se objevily světla a Justin přijel až k nám. Vystoupil a nesměle k nám přišel a pozdravil. Cítil se tu velmi nesvůj. Nevěděl, co ho čeká.

,,Úkol je jednoduchý. Vylézt na tento most a skočit do vody a budeš patřit mezi nás.“ Řekl Brian a ukázal na zmíněný most. Justin se také podíval a dostal strašlivý strach.

,,Neboj, půjdu s tebou, je to jednoduché.“ Řekl jsem k němu a jemu se v podstatě ulevilo, že půjde někdo s ním, ale obavy tam stále byly.

Ostatní se potutelně usmívali, protože moc dobře věděli, co udělám.

Vyšplhali jsme s Justinem až nahoru a připravovali se ke skoku. Byl odhodlaný skočit za každou cenu, ale strach to přebíjel. Musel jsem ho nějakým způsobem podpořit. Už jsme stáli nahoře na mostě, takže nás ze spodu nemohli ostatní slyšet.

,,To bude v pohodě, neboj, skočím s tebou. Nic na tom není. Jestli chceš, tak zavři oči, docela to pomáhá. A ta výška je v klidu, jen to tak vypadá.“ Uklidňoval jsem ho a věděl jsem, že to pomohlo. Jenom na mě kývnul a naznačil, že je připravený. Zavřel oči a rozběhnul se. Skok byl rychlý. Já ale zůstal na místě. Slyšel jsem jeho myšlenky, jak mě proklíná za tu zradu. Musel jsem se usmát. Byl jsem opravdu parchant. Dopadl do vody během pár vteřin.

Všichni dole začali tleskat a hulákat. Pomalu jsem scházel dolů, protože se každou chvíli vyplaví. Ale někde byla chyba. Už jsem neslyšel jeho myšlenky. Něco se muselo stát. Přidal jsem na rychlosti, aby ostatní nic nepoznali. Toto bylo zlé. Musel se dole ve vodě o něco udeřit.

Rozběhl jsem se do vody a Brian se mnou. Doplavali jsme na místo, kde dopadl a já se pro něj potopil. Z vody byla nepříjemně cítit jeho krev. Ještě, že jsem si předtím skočil na lov. Okamžitě jsem ho našel a chytil za rameno. Zadržoval jsem dech, protože jeho krev byla velmi lákavá. Vynořili jsme se a zřetelně jsem slyšel oddechnutí všech na břehu. Doplaval jsem s ním na břeh a vytáhnul ho ven. Všichni byli velmi nervózní, protože tohle se nám ještě nikdy nestalo. Během chvíle se Justin zhluboka nadechl a začal vykašlávat vodu, přetočil jsem ho na stranu, aby se znovu nezačal dusit.

Byl tu ale další problém. Řítila se sem policie. Brian se na mě jenom podíval a chtěl vědět, jestli ho tu necháme a zdrhneme, nebo zůstaneme.

,,Budu tu….mě nic nehrozí. Nic mi nemůžou.“ Odpověděl jsem na jeho nevyřčenou otázku a on se okamžitě zvedl a utíkal k autům.

Nic mi nehrozí jenom z toho důvodu, že Carlisle je můj otec a každý to ví. Je to kapacita v tomto malém městečku a nikdo by si to s ním nechtěl rozházet. A já bych mohl okamžitě utéct, to by nebyl problém, ale hryzalo mě svědomí, jestli teda ještě nějaké mám. Zůstal jsem tam a policie mě odvezla a Justina odvezli do nemocnice.

Doma to bylo ale horší. Alice mi nadávala, že mě varovala. Byla naprosto nepříčetná a Carlisle byl opět rozzlobený, že za mě musí něco žehlit z mé neopatrnosti. Bylo mi to vše ale naprosto jedno.

Druhý den si mě zavolal ředitel. To jsem ale čekal. Našel se tam alkohol a on tušil, že v tom máme samozřejmě prsty. Věděl, že vyhazovem ze školy nic nevyřeší, tak to zkusil nějak jinak.

,,Za vaše nevhodné chování pane Cullene vás musíme také potrestat a to tak, že se zúčastníte nacvičování divadelního představení.“ Odpověděl a já věděl, že tohle bude pro mě opravdu trest.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek A walk to remember - 3. kapitola:

 1
1. nina
22.03.2014 [13:59]

no není to hezký ale opravdu ale opravdu hnusný.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!