Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 30 dní, 30 nocí a pak krásná věčnost - 1. kapitola - Cesta do domu

Cesta do domu. Další kapitolka, jak Bella s Edwardem jedou do lesa... Edwardův pohled na objasnění...

Pohled: Bella

Edwarde, pojď jdeme. Řekla jsem mu a dala mu do ruky jeho tašku. Pořád na mě koukal s otevřenou pusou. Stoupla jsem si na špičky a políbila ho, ale nic neudělal, jenom stál a měl zavřený oči.

Vyšli jsme z hradu a šli do garáží. Měla jsem tam svoje stříbrné volvo. „Budeš řídit ty nebo já?" Zeptala jsem se ho schválně, od té doby, co jsem ho zavřela nepromluvil. Na mojí otázku pouze pokrčil rameny. Došla jsem ke svému autu a otevřela kufr, daly jsme si tam tašky a mohli jsme vyrazit.Řídila jsem já.

Edward nasedl do auta a připásoval se já zatím nastartovala a mohlo se vyrazit. Jeli jsme za Volteru do jednoho lesa, kde jsem měla postavený malý dům s bazénem. Nikdo o tom nevěděl akorát já. Jak jsme jeli, tak jsem zapla rádio. Edward se díval z okna a mě si vůbec nevšímal. Asi nad něčím přemýšlel a já taky.

 

Pohled: Edward

Je to pro mě docela dávno, co jsem žil normální život. Má rodina už není a já nemám vůbec nikoho na světě. Je to těžké. Snažil jsem se s tím vším vyrovnat, ale moc to nešlo. Snil jsem o lásce, dětech, rodině. A ze dne na den se všechno změnilo.

Má matka a otec zemřeli, protože nabourali. Bylo to děsné pro mě a ještě horší bylo, že jsme se zrovna přestěhovali a já nikoho pořádně neznal. Takže jsem zůstal sám.

Rozhodl jsem se, že nemůžu už takto žít. Nic nedělat, nejíst, nemýt se s nikým se nebavit. Proto jsem se rozhodl, že něco musím udělat. Zajímal jsem se o historii. Tak jsem jel do Volteri, je tam muzeum. Památky miloval i můj otec. Byl už večer, co jsem šel po ulici. Slyšel jsem za sebou nějaké kroky. Raději jsem zrychlil, aby jsem byl co nejdříve v hotelu. Byl jsem docela prachatej. No zdědil jsem to svých rodičích. Ale peníze mi je nevrátí.

Šel jsem dál, ale ty hlasy byly až moc blízko. Najednou mě někdo oslovil. Nějaký neznámí muž. Chtěl po mně peníze, nevěděl jsem kolik jich je. Mluvil totiž jen on, tak jsem mu je raději dal. Jemu to asi nestačilo a tak mě praštil. Já spadl na zem a ostatní se do mě pustili. Kopali do mě jak do nějakého pytle brambor. Mé oblečení už nebylo celé, jak mě šacovali, tak ho roztrhali. Kalhoty byly špinavý a kapsy ani nebyly. Košile neměla knoflíky a náprsní kapsa byla roztrhlá. Pak už si nic nepamatuju. Stratil jsem vědomí.

Po nějaké době jsem se probudil. Myslel jsem, že jsem mrtví, ale nebyl jsem. Podíval jsem se okolo a viděl Anděla. Nádhernou ženu s dlouhými kaštanovými vlasy, se zlatýma očima a rudými rty. Vypadala krásně. Po chvilce se se mnou začla bavit. Měla nádherný hlas. Šel jsem s ní, i když jsem jí neznal. Něco mě k ní táhlo. Bydlela v hradě. Musela být něco víc, než člověk. Bylo to poznat, už od toho, jaké měla oči.

Nechala mě zavřít. Chvilku jsem byl naštvaný, ale když jsem si uvědomil, že na tomto světě už nikoho nemám, tak jsem se nebránil.Zavřeli mě a nedali mi nic. Ani jídlo, pití nebo oblečení. Nevěděl jsem proč ale nechal jsem to být. Chtěl jsem umřít a být se svojí rodinou. Po chvilce jsem na zemi a v zimě usnul. Něco mě probudilo, byl to rachot, jako když někdo otevírá dveře. A taky, že ano. Dovnitř přišla ona.

S sebou přinesla jídlo, pití a nějaké věci. Nedělal jsem nic, jen se na ni díval. Byla snad ještě hezčí než včera. Nabídla mi to jídlo a já ho tedy přijal. I jsem se oblékl. Měl jsem od ní černé kalhoty, černé tričko a modrou teplou mikinu. Pak mi vysvětlila, proč musím být tady a ne někde jinde. Dokonce mi i řekla, že je poloupír. Nevím proč, ale nebál jsem se jí, kdyby chtěla dávno by mě zabila.

Postupně mi všechno takhle řekla, ale já nepromluvil. Nechtěl jsem. Užíral jsem se v sobě samotném. Neplakal jsem ani se nezlobil. Prostě jsem to nechal, jak to bude dál.

Jenže pak se to nějak zvrtlo po měsíci, kdy zase přišla ráno. Se na mě pomalu vrhla. Nebyla rozlobená prostě se ke mně dostala moc blízko a začla mě líbat. Tolik jsem jí chtěl polibky oplácet, ale nešlo to. Kdyby mě pustila, tak by to bylo jiné a ne aby mě tady držela. Chodila za mnou každý den, nosila mi jídlo, pití a oblečení. Toto už nebyl život. Nechal jsem jí ať si mě klidně líbá, ale pak mě začla svlékat. Toto se mi ale už nelíbilo. Snažil jsem se jí schodit, jenže ona se nedala. Pak mi řekla, že se mi to bude líbit a ať se jí nepokuším bránit, že má větší sílu. Což tedy je pravda je to poloupír.

Prosil jsem Boha, aby mě nechala a aby ten dole se nepostavil. Jenže ona mě tak přitahovala, že to nešlo. Když si užila tak se mi omluvila a odešla. Další dny to takto bylo pořád, chodila ke mně den co den. Ráno, odpoledne a večer. Užívala si jenom odpoledne. Bylo mi to líto, ale věřil jsem že jednou se to změní. A ta změna přišla. Dneska s ní někam jedu a konečně zase vidím lidi, přírodu atd.

Jsem strašně zvědavej, co se mnou bude chtít dělat. Doufám, že to zkusí jinak než mě prostě chytit a jako by mě znásilnit. Neříkám, že se mi to nelíbilo ale chci to jinak. Chci, abych to chtěl já a já abych byl ten, kdo bude mít větší sílu.

Jak jsem si takto přemýšlel, tak mi zakručelo v břiše. Nevšímal jsem si toho a dál přemýšlel.

 

Pohled: Bella

Jenže pak mu zakručelo v břiše. Ihned jsem zastavila u jednoho krámku. Koukal na mě, jestli se něco neděje. „Pojď se mnou." Řekla jsem mu, ale on po řád nic. Tak jsem obešla auto a otevřela jsem dveře, čapla jsem ho za ruku a vytáhlaho ven. Trošku se zapotácel, ale já ho přidržela.

Zamkla jsem auto a šla s ním ruku v ruce dovnitř. ,,Edwarde, co by jsi si dal?" Opět jenom pokrčil rameny. Vybrala jsem tedy dvě kuřecí bagety a nějaké pití. Nasedli jsme znovu do auta a já mu podala z tašky to jídlo. „Děkuji," řekl. Já jsem na něj koukala s vykulenýma očima. Pak si jí rozbalil a začal jíst a já taky.

Když jsme to snědli, nastartovala jsem auto a mohli jsme zase vyrazit. Za Volterou Edward usnul. Jeli jsme ještě půl hodiny a já zatočila do lesa. Chvilku jsem tam kroužila a pak konečně dojela k domu. Edward byl sladký, jak spal. Vypadal hodně utahaně a smutně. Nechtělo se mi ho budit, ale musela jsem.

Edwarde vstávej,už jsme tu." Zamžoural očima a podíval se na mě. Nedalo se odolat a já mu musela dát pusu.Co akorát udělal bylo, že zavřel oči a jakmile jsem se odtáhla, znovu jeo tevřel.

„Tak pojď vykoupeme se a půjdeme si lehnout." Akorát přikývl a šel ke kufru, tam vzal obě tašky a šel k domu. Odemkla jsem dveře a rozsvítila. On koukal na každou stranu asi se mu tady líbilo. Bylo tady i patro, kde byla ložnice. „Tak co, budeš chtít ještě něco jíst? Pokud ano, tak mi to řekni já ti něco udělám a dám si s tebou." 

„Děkuji, ale nechci," řekl a zívl si.

„Dobře, tak se jdeme vyčvachtat." Z tašky jsem si vzala věci a on si také nějaké vybral. Šla jsem do koupelny a on zastavil v obýváku a koukal na mě. Přišla jsem k němu, vzala ho za ruku a šla do koupelny. Vana byla opravdu dost velká. Napustila jsem ji a začala se svlékat, ale on neudělal nic. Tak jsem k němu přišla a svlékla ho taky. Ale notak Edwarde, budem tady měsíc. Takže to vypadá, jako kdybychom byli spolu. Nic na to neřekl a vlezl si do vany. Já šla hned za ním.

Začla jsem se mýt, když jsem byla umytá, podívala jsem se na něho, nepohl se ani o píď. „Můžu tě umýt?" zeptala jsem se ho. Pouze přikývl. Usmála jsem se na něho a nahla se, abych ho políbila. Přisála jsem se na jeho rty a začla lehce líbat. On ale zase jen zavřel oči a nic víc. Ruce jsem mu zapletla do vlasů a přithla si ho blíž. Zase nic, tak jsem se odtáhla. Začla jsem ho tedy mýt.

Pak jsme vylezli a on se oblékl. Vzal si těsné černé tričko a kraťasy. Vypadal hezky. Já zase noční bílou košilku, jen do půlky stehen. Ještě jsme si vyčistily zuby. Dala jsem mu pusu a šli jsme do ložnice.

Když jsme vstoupili, tak tam bylo velké zrcadlo. Přešla jsem k němu a Edwarda si přitáhla k sobě. Chytla jsem ho za obě ruce a dala si je na sebe. Pak jsem si stoupla na špičky, aby měl hlavu na mém rameni, ale stejnak jsem nebyla dost vysoko.

On se najednou pohl. Chytlmě pevněji okolo pasu a táhl dolů a tak jsem si stoupla a on sám dal svojí hlavu na to mé rameno. Usmála jsemse na něho, ale on ne. Vypadal unaveně. „Tak pojď, jdeme spát." Lehl si na levý kraj postele. Já sice šla na ten pravý, ale natočila jsem se na něho. Dala jsem si jeho ruku na můj pas a mojí hlavu jsem mu dala na hruď. Pak jsem se zvedla a podívala se na něj. 

„Dobrou noc." Řekla jsem mu.

„I tobě" Odpověděl a já se nahla a dala mu pusu na jeho dosti popraskané rty. Pak jsem se odtáhla jeho oči byly stále zavřený a tak jsem se znovu nahla  políbila ho. Nyní již oči otevřel. Zasmála jsem se tomu. A znovu si na něho lehla. Za chvilku spal a já taky.

V noci mě něco vzbudilo. Jeho ruka, která byla na mém pase do teď volná se najednou napjala. On si mě k sobě víc přitiskl. Pak sebou začal trochu mrskat. Začal potichu říkat mé jméno. Pořád mě na sebe tlačil, on se bál. Cítila jsem to v jeho hlase a stisku. Byla jsem až na jeho krku. Políbila jsem ho a on se najednou probudil.

Rozsvítila jsem. „Edwarde, děje se něco?"

Ne nic, neboj." Pak si asi uvědomil, že mě drží a tak mě pustil a já jela dolů. Přikrčila jsem obočí. Pak jsem to už nevydržela, dívat se na jeho bolestnou tvář. Nahla jsem se a začla ho hladově líbat. Jeho ruku jsem si zase dala na sebe. Naštěstí už nesklouzla , ale on nic nedělal, jenom mě držel. Když jsem se odtáhla řekl ,,Děkuji." Nechal při tom otevřený ústa. Znova jsem se na ně přisála a vjela dovnitř jazykem. Bylo to hezký, ale pro něj asi ne! Nic ale neudělal. Když jsem si na něho lehla, tak zhasl.

„Tak dobrou noc a hezky se vyspi." Řekla jsem trochu sklamaně, ale co,ještě máme dost času.

„Dobrou." Usnul, ale já ne. Tak jsem si zapla televizi a koukala na film. Po chvilce se pohnul a překulil se na bok. Byla jsem kousek od něj a on si mě nahmatal rukou a tu mi omotal, jako had okolo pasu a přitáhl si mě.

Asi si myslel, že spím a tak mi dal pusu do vlasů. I já jsem ho obejmula a v jeho náručí usnula.

 


 

Tak nevím, jak se vám toto líbí. Je to tady tak nějak všechno popsaný. Možná to mělo být v prológu, ale dala jsem to sem. Ostatní jako o Jamesovi se dozvíte až v dalších kapitolách. Kdy Bella bude mluvit s Edwardem. Předem se omlouvám. :) Jsem začátečník.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek 30 dní, 30 nocí a pak krásná věčnost - 1. kapitola - Cesta do domu:

 1
02.09.2012 [17:37]

WhiteTieČlánek ti bohužel musím vrátit, a to kvůli chybám:

+ přímá řeč (koncept ti posílám níže),

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

+ text musí být vždy základním typem a barvou písma, proto si celý text označ a dej "odstranit formátování" (ikonka gumy v horním rohu editoru),

+ za diakritická znaménka patří mezera, až poté další text,

+ i/y,

+ skloňování,

+ překlepy.

Pokud si s opravou nevíš rady, navštiv Pomoc autorům a popros některého z korektorů o pomoc.
Až si článek opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!