Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 2gether-6.díl

2gether-6.dílŠestý díl...

..Ani nevím jak ty měsíce rychle uběhli.Maturita byla za mnou,prázdniny byly za polovinou,a do svatby zbýval jen týden.Alice byla v jednom kole,ale zdálo se že jí to svědčí.každý den mě informovala o novinkách.Nechala jsem na ní výběr šatů,protože jsem věděla že je blázen do nakupování. Seděla jsem v domě Cullenovích,vedle Edwarda,a poslouchala jak krásně hraje.„Bello“vyrušila mě Alice „dnes přišly tvoje šaty,musíš si je zkusit,abychom je dyštak stihly vyměnit“Chňapla mě za ruku,Edward mě pohladil po tváři,a pak odešel na zahradu za Esme.Když mě dovlekla do její obrovské šatny,viděla jsem bíly obal na šaty,a přemýšlela jak budou vypadat.Alice zatáhla za zip,a vytáhla krásně bílé šaty.Když jsem se jich dotkla bylo to,jako kdybych jezdila prsty po vodní hladině.Bála jsem se je vzít na sebe,abych je nějak neponičila,ale Alice trvala na svém.Pomohla my obléct se,a pak mi zapla zip.Podívala jsem se do zrcadla,a nemohla popadnou dech,ty šaty byly tak krásné,lehké,křehké,a nádherně voněli.Alice mě chvíli nechala dívat se do zrcadla a pak na mě promluvila. „Vypadáš nádherně Bello“a obdivně vydechla.Podívala jsem se na svou nejlepší kamarádku,a objala jí,chvíli byla zaskočená ale pak mě taky objala. „Alice,děkuju ti,jsem ráda že si moje přítelkyně,bez tebe by ta svatba byla ztracená“.Alice mě hladila po vlasech a šeptala „Udělám všechno aby jste s Edwardem byly šťastní“.Ještě chvíli jsme se objímaly a pak se Alice odtáhla a řekla „Ted si sundej ty šaty,abychom je nepomačkaly,a pak půjdeme dolů,všichni už na nás čekají“.Pomohla my tedy ze šatů,a společně jsme sešly ze schodů,pod kterými čekala celá rodina.Všichni byly tak krásní,měli dokonalé úsměvy,znala jsem je už dlouho,ale jejich krása my pořád vyrážela dech.Nedokázala jsem si už představit ani jeden den,bez jejich andělských tváří.
Pod schody stál Edward,a jakmile jsem sešla z posledního schodu,tak už mě objímal kolem pasu.Podívala jsem se mu do obličeje,a nedokázala se soustředit na nic jiného,než na to,že za týden budeme spolu.Krásně se na mě usmál,a vedl mě k pohovce.Tam jsme si všichni sedly,a z mého přemýšlení mě vytrhl Carlisl. „Musíme si promluvit,jak to bude po svatbě“,teprve v tuhle chvíli jsem odtrhla oči od Edwarda,a podívala se na Carlisla,který se díval na mě,a došlo mi,že asi myslí to,na co já myslela každý den,na to až se stanu jednou z nich. „Bello,musíme vymyslet něco,jak tě zbavit tvého lidského života,nemůžeš se stýkat se svou rodinou,a nestárnout,nemůžeš se s nimy stýkat,až budeš novorozená,budeš stále žíznivá.A tak musíme něco vymyslet ,společně“.Chvíli mi trvalo než jsem se zmohla na odpověď. „Nevím,jak bych měla ´umřít´,ale něco určitě vymyslíme,co třeba nehoda,mohla bych se ´vybourat´,a moje auto by shořelo,a já s ním“.Chvíli bylo ticho a pak se Carlisle podíval po ostatních „To by šlo,ale kde by jsme sehnali tělo?“.Na to jsem nepomyslela „To nevím“vydechla jsem.Nevěděla jsem jak bych měla ´zemřít´.“A co třeba až pojedete na svatební cestu,tak že by spadlo vaše soukromé letadlo,kterým jste se měli dostat na místo?,letadlo by spadlo do moře,a těla by se nikdy nenašla…co vy na to?“navrl Carlisle.Podívala jsem se na Edwarda,a ten se podíval na mě,chvíli mi hleděl do očí,a pak přikývl.Takže je jasné jak ´umřu´.Ještě chvíli jsme dohadovali podrobnosti,jako že Cullenovy se odstěhují,protože nebudou moci žít v domě,ve kterém jim vše okolo připomíná jejich mrtvého syna.A začalo zařizování,hledali místo kde nesvítí moc slunce,zařizovali nový dům,nové rodné listy,dokonce i pro mě.Bylo to zvláštní,vědět že po svatbě už nikoho neuvidím,ale utěšovala mě představa,že budu navždy se svojí láskou.
Dny ubíhali velmi rychle a svatební den byl za dveřmi,poslední noc Edward jako obvykle ležel v mém pokoji,Charlie tvrdě chrápal ve vedlejšímmístnosti.Povídali jsme si,ale ne moc dlouho,věděl že já na rozdíl od něj,musím spát,a tak jsme se kolem 11 večer rozloučily,než odešel řekl „Nevíš jak dlouho jsem na tuhle chvíli čekal,slečno Swanová“a krásně se na mě usmál ,políbil mě a otočil se k odchodu,u okna zašeptal „Krásné sny,slečno Swanová“a byl pryč.Usla jsem velmi rychle,nic se mi nezdálo,takže jsem měla klidné spaní.Probudila jsem se a koukla na budík,probudila jsem se deset minut před budíčkem.Chvíli jsem ležela a po několika mesících,jsem si uvědomila,už nikdy nebude žádná Isabella Swanová a ani Edward Cullen,od dnešního dne budeme spojeni na vždy,od teď budeme ne dva,ale jen jeden,od teď budeme manžele Cullenovi.Usmála jsem se při představě,že mě někdo bude oslovovat Paní Cullenová.Budík vedle mě zazvonil,vypla jsem ho,a pomalu vstala z postele.Šla jsem se osprchovat,a pak jsem se ještě na pár minut vrátila do pokoje,který už mi nikdy nebude patřit.Rozhlédla jsem se po tom tmavém pokoji,oči mi utkvěli na neustlané postely,otevřené skříni,a zastavily se u okna.Ještě chvíli jsem tam tak stála,a pak jsem sebou trhla a uvědomila si,že už musím vyrazit za Alicí.Bylo teprve 9 hodin,svatba se měla konat až ve 4 odpoledne,ale Alice trvala na tom že musím přijet brzy.Její slova zněla „Budu mít hodně práce,hlavně s tvýmy vlasy a líčením“.A tak jsem zavřela dveře,sešla po schodech,nechala jsem Charlimu vzkaz,že už jsem odjela,a aby nezapomněl a přijel ke Cullenům včas.
Zastavila jsem svůj náklaďáček,a došlo mi že už ho nikdy nebudu řídit,a tak jsem ještě chvíli seděla,a zhluboka dýchala.Když jsem se uklidnila,vylezla jsem z auta,a šla k domu.Zaťukala jsem,přestože jsem měla v kapse klíče.Jakmile jsem zaťukala,už u dveří stála Alice a nadšeně se usmívala,ani mě nepozdravila a popadla mě za ruku,a táhla mě nahoru,do její koupelny.Ani jsem nevnímala co se mnou dělala,ale měla jsem pocit,že se pekelně nadřela.Když byla po pěti hodinách hotová se vším,od nehtů,přes vlasy,až po make-up,podívala se na mě,a radostně zavýskla.Chtěla jsem se podívat do zrcadla,ale zakryla mi výhled svým vlastních tělem,a šibalsky se při tom smála.Čapla mě za ruku,a pomalu mě vedla do její šatny.Zase vytáhla ten obal na šaty,a za 20 minut už jsem je měla na sobě.Pomohla my s nazutím bot,na jehlovém podpatku.Když jsem byla úplně připravená,zbývala ještě půl hodina.Slyšela jsem dole zvonek a pak nadšené ženské hlasy.O pět minut později se ozvalo zaklepání na dveře šatny,a Alice jen zakřičela,pojďte dál.Ve dveřích se objevila Esme,a za jejími zády,jsem viděla obličej mé mámy.Obě dvě na koukaly,jako kdybych jim vyrazila dech.Mamce začaly téct slzy,a natáhla se ke mně aby mě mohla obejmout.Pak si mě podržela na délku paže,aby si mě mohla prohlédnut.Chvíli na mě koukala a pak si mumlala“Něco nového,něco starého,něco modrého…ano,ano,…“,pak se na mě podívala s zeptala se,“a máš něco půjčeného?“,podívala jsem se na Alici,a ta se usmála a ukázala na moje uši,zvedla jsem ruku,a nahmatala drobné náušnice co my vysely z uší.Obdivně jsem se podívala a Alici,a vydechla jsem úžasem,že myslela na všechno.Nevím jak dlouho jsme v té šatně stály,ale najednou se ozval Alicin zvonivý hlásek,který oznámil „Už je skoro čas,měly by jste jít dolů,už vás tam všichni čekají.Když Esme s mámou odešli,podívala se na mě a řekla „Musím se jít převléknout,tak chvíli počkej“a zmizela.Sotva jsem se stihla párkrát nadechnout a už byla zpátky.Usmála se na mě a řekla „Klid Bello,Edward už se nemůže dočkat,všechno bude v pořádku“a pak mě jemně políbila na tvář.Ozvalo se slabé zaklepání „To je Charlie“řekla tiše Alice,vzala mě za ruku,a vedla ke dveřím.Otevřela a vstřícně se na Charliho usmála,a on jí usměv oplatil.Předala mou ruku Charlimu,a řekla, „já jdu,vy napočítejte do deseti,a jděte za mnou“.Dole se ozvala krásná hudba,a Alice vyšla,vypadalo to spíš jako když tančí,byla nádherná.Řídila jsem se jejími pokyny a napočítala jsem do deseti,a pak jsme se s Charlim vydaly dolů po schodech.Byla jsem ohromená když jsem viděla,jak krásně byl pokoj vyzdobený,jak krásně to v něm vonělo,ale nejvíc ohromená jsem byla krásou toho anděla co stál před oltářem,a krásně se usmíval..Charli me pevně držel abych neupadla,a bez zranění mě dovedl až k oltáři,kde mě předal Edwardovi.Obřad byl krátký,řekly jsme si sliby a pak už jsem jen odpověděla“Ano“ ,anděl se na mě podíval a řekl „Ano“.
Pak už to bylo všecko rozmazané,natáhl se ke mně,a políbil mě.Všichni kolem začaly tleskat,do očí se mi draly slzy štěstí,otočily jsme se k davu,a někdo za námi řekl zvučným hlasem“Představuji vám manžele Cullenovi“.Podívala jsem se nahoru do tváře toho anděla,usmíval se na mě,a já na něho,byl to krásný okamžik,znovu se ke mě sklonil,chytil mě kolem pasu,zvedl mě do vzduchu,a zatočil se se mnou,pak mě postavil na nohy,a vtiskl my polibek,tak naléhavý,že bych si přála,být s ním někde osamotě.A tak se ze mě stala paní Isabella Cullenová.Byl to nejkrásnější den mého života…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek 2gether-6.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!