Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 2gether-15.díl

20.02.2009 (18:30) • KateAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1956×

Koukaly na mě,jen co jsme vstoupily do místnosti,koukaly na mě krásné zelené oči.Tolik jsem se těšila až je uvidím.Koukaly na mě,v němé tváři a pak se najednou ten krásný,andělský,malý obličejík roztáhl do úsměvu,a ten maličký tvor ke mě vztáhl ruce.Udělala jsem pár krokú.Edwrad mě pořád držel kolem pasu,a natáhla jsem ruce k tomu malému tvorečkovi a vzala ho do náruče.Nádherně voněl,byl roztomilí,slyšela jsem jak mu buší srdce."Počkej ještě chvíli,než to uděláš,upozorním jí na to,aby se nelekla"promluvil vedle mě Edward.Podívala sem se na něj s tázavě zvednutým obočím a on spustil"Nemůže ještě mluvit,ale dokáže s námy komunikovat,docela zajímavým způsobem,uvidíš sama".Malý Ej se podíval na svého otce a pak se otočil ke mě a něžně mi položil svou malou teplou ručku na tvář.Najednou jsem viděla vzpomínky,které nebyly moje,podle všeho patřily jemu.Ukázal mi,jak mě poprvé viděl,téměř bez života,byl to otřesný pohled,cítila jsem jak sebou Edward vedle mě škubl,protože viděl přesně to co já,to co mi ukazoval Ej.Pak se obraz změnil,byl to obraz starý jen pár vteřin,byla jsem to já,já stojící pod schody,dívající se na něj.Byl šťastný že mě vidí.Obrazy se míhaly velmi rychle,ale já jsem to všechno stíhala."Zdá se,že ti chce ukázat vše co jsi zameškala"řekl tiše Edward.Trvalo to ještě pár minut,potom Ej stál ručky z mého obličeje,podíval se mi do očí,a pak mě pevně obejmul kolem krku a přimáčkl se na mě,jak nejvíc mohl.Udělala jsem to samé,ale velmi opatrně,abych mu neublížila.

Po zbytek dne jsme všichni seděly v obývacím pokoji,já a Edward jsme si hrály s naší malou ratolestí.Ej všem přinášel radost,hlavně Esme byla šťastná,že má v domě malé dítě.Byly jsme jedna velká rodina,a to bylo nejdůležitější.Ej rostl závratnou rychlostí,už dva týdny po porodu vypadal jako půlroční dítě,a stále rostl.Pomalu jsme plánovaly náš odjezd.Nevěděla jsem kam máme namířeno,ale bylo mi jasné,že to bude podobné místo jako Forks.

Dny ubíhaly rychle,a najednou byl ten odjezdu jen pár hodin před námy.Uložily jsme malého Eje,a já jsem se otočila na Edwarda a v očích jsem měla prosebný výraz."Edwarde,prosím,mohla bych se jít podívat na svého otce,jen bych ho chtěla vidět,strašně se mi po něm stýská.Vím že není sám,že je s ním Janett,ale potřebuju ho vidět".Bez rozmýšlení přikývl,vzal mě za ruku,a vyrazily jsme.Nejely jsme autem,ale střídavě jsme běžely a střídavě šly.Cestou jsme si povídaly,a najednou přede mnou stál Charliho dům.Vypadal pořád stejně,ale něco se na něm změnilo.Okno v mém pokoji,které bylo stále otevřené,teď bylo zavřené,a byla za ním jen tma.Potichu jsem přešla k oknu v obývacím pokoji,a podívala jsem se do něj.Charlise seděl na pohovce,kolem ramen držel Jannet,a usmíval se,ale v jeho úsměvu bylo něco smutného.Jannet se na něj zamilovaně dívala,a já jsem věděla že i ona vidí to utrpení.Nevěděla jsem co dělat,a tak jsem tak ještě chvíli stála a potichu jsem zašeptala"Sbohem tati,Miluju tě",a poslala jsem mu vzdušný polibek,a pomalu jsem odešla.Edward na mě čekal skrytý mezi stromy,a natáhl ke mě ruce,přišla jsem k němu a pevně ho objala."To bude v pořádku Bello,Charlie nezapomene,ale jeho bolest se za čas zmenší,Janett bude pořád s ním"šeptal,a hladil mě po vlasech.Políbil mě na krk,pak vzdychl a řekl"Musíme se vrátit".Naposledy jsem pohlédla na Charliho dům,a hlavou mi bleskly vzpomínky,vzpoměla jsem si,že pod prknem v mém pokoji,jsou schované nějaké věci.Musela jsem se pro ně vrátit,hlavně pro jednu věc.Podívala jsem se na Edwarda a řekla jsem mu"Edwarde,já se tam pro něco musím vráti,je to pro mě moc důležité,počkej tu".Viděla jsem obavy v jeho očích a rychle jsem dodala"Budu tiše jako myška.Slibuju",líbla jsem ho na tvář,a vyrazila jsem.V pokoji jsem byla za pár vteřin,okamžitě jsem byla u uvolněného prkna v podlaze a hledala jsem co jsem chtěla.Okamžitě jsem našla placatou,lehkou krabičku.Otevřela jsem ji a viděla v ní CD,oddychla jsem si,a už jsem chtěla vrátit prkno na místo,když v tom mi padl zrak na aulbum.Rychle jsem ho otevřela a vytáhla fotku mě a Charliho.Album jsem zaklapla,prkno vrátila na místo,vstala jsem a když jsem lezla oknem ven,zašeptala jsem naposledy"Sbohem",a vyskočila jsem ven.